Bella poznává gardu a souhlasí s členstvím v tomto záhadném společentsví, avšak za jednou podmínkou...
---Přeji příjemné počtení.
16.01.2010 (16:30) • Ishka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2295×
Pohled Belly
„Rád vás vidím Bello,“ pozdravil mě vážně vypadající muž na trůně.
„Ehm... já... “ koktala jsem, ale byla jsem tak vystrašená že jsem to nakonec vzdala.
„Nemusíte se bát, drahá Bello. My vám neublížíme,“ zahlaholil a vstal z trůnu.
Přišel až ke mně a začal si mě prohlížet jako morče ve zverimexu.
„Jste velice krásná dívka. Mohu vás požádat o vaši ruku?“ řekl a usmál se na mě.
„Prosím?“ žbletla jsem.
„Podejte mi prosím ruku. Nic vám neudělám Bello. Jste příliš cenná. Než abych vám ubližoval.“
„Cenná? Jak jako cenná.“
V puse jsem měla čím dál víc sucho. Tenhle chlap byl nejspíš blázen. Dělá ze mě nějaké zboží.
Brzo jsem si začala myslet, že mě snad chce prodat do nějakého nevěstince někde v Kathmandu.
„Jste výjímečná dívka. Teď mi prosím podejte vaši ruku.“
Radši jsem poslechla. Chytl mě jemně za ruku a zavřel oči. Když je otevřel, rozhostil se mu na tváři pobavený výraz.
„Dokonalá.“
„O čem to pořád mluvíte? A proč mě tady vlastně držíte?“
„Vše se vysvětlí Issabello.“
„Bella.“
„Jistě, Bella. Teď vás Felix odvede do vaší komnaty. Je tam pro vás připraveno jídlo, lůžko a oblečení, nemůžete přece zůtstat v pyžamu.“
Pak ke mně přistoupil onen můž který mě vláčel přes půlku Itálie na zádech. Dal mi ruku kolem ramen a odváděl mě z téhle velké místnosti.
Porvázel mě spoustou spletitých chodeb a nakonec se zastavil před tmavými dveřmi a pokynul mi, abych šla dovnitř.
„Chovej se zde jako doma. A nezkoušej utéct. My si tě stejně najdeme,“ řekl Felix, pousmál se a odešel.
Rozhlédla jsem se po pokoji, nebo spíš komnatě. Nebyla moc velká ani moc vybavená. Postel,skříň, stůl, židle a malá knihovnička.
Sedla jsem si ke stolu a pustila se do připravených špaget. Bylo mi jednou jestli nejsou třeba otrávené, aspoň bych měla pokoj.
Pak jsem se převlékla do béžového tílka a hnědé minisukně. Tmavě hnědé, řemínkové sandálky na vysokém podpatku jsem nechala u postele, na kterou jsem si lehla a po pár minutách usla.
Vzbudil mě Felixův hlas.
„Aro tě chce vidět.“
Seskočila jsem z postele a šla jsem ke dveřím.
„A boty?“ zeptal se pobaveně Felix.
„Na těch se akorát zabiju,“ protestovala jsem.
„Ale bez nich se nachladíš,“ postavil se mi a otočil mě zpátky směrem k posteli.
„Fajn, budete ze mě mít mrzáka,“ zakňučela jsem, ale boty jsem si poslušně obula.
Jak jsem řekla, po pár krocích jsem ležela na zemi. To samé se opakovala snad ještě pětkrát, než to Felix vzdal a vzal mě do náručí. Vzpírala jsem se, ale nemělo to účinek. Hold jsme jenom slabá holka.
Těsně před tou místnosti kde jsem potkala toho blázna, mě Felix postavil na zem a šel za mnou, aby mě mohl chytat.
„Dobré ráno Issabello,“ pozdravil mě šílenec na trůně.
„Bella. Dobré ráno,“ řekla jsem co nejjistějším tónem. „Včera jste se zapomněl představit.“
„Ó ano. Máš samozřejmě pravdu milá Issabello. Jsem Aro Volturi.“
„Bella. Těší mě. A teď byste mi mohl říct proč jsem tady, navlečná do minisukne a na těch vražedných podpatcích.“
Ode dveří jsem slyšela Felixovo uchechtnutí.
„Tak tedy Issy... „ - „Bella!!!“ - „jsi zde proto, že budeš cenná členka naší gardy.“
„Jste nějací válečníci?“
„Dá se to tak říct. Chceš se k nám připojit?“
„A co z toho budu mít já?“
„Věčný život a spoustu potěšení.“
„A když nepřijmu?“
„Budeš členkou násilím. A věř jsme neradi násilní.“
Najednou jsem se zapotácela, ale než jsem stihla dopadnout na podlahu zachytil mě Felix.
Nechápala jsem, jak se ke mně tak rychle dostal, ale teď jsem to nepotřebovala vědět.
„Děkuju,“ usmála jsem se na Felixe.
„K tvým službám, krásko,“ opětoval mi úsměv, postavil mě na nohy a vrátil se ke dveřím.
„Zpátky k naší debatě Bello,“ ozval se mírně netrpělivě Aro.
„Ráda se stanu členkou vaší... ehm gardy, ale za podmínky že nikdy neublížíte Edwardu Cullenovi ani jeho blízkým.“
„Co tě k němu tak tahne, Bello?“
„Srdce, pane Volturi.“
„Pro tebe Aro.“
Slyšela jsem pohrdavé odfrknutí a když jsem se otočila, uviděla jsem tu holku co mě držela pod krkem v lese blízko Neah Bay.
„Aro, mohl byste mi představit ostatní v této místnosti?“ zeptala jsem a nasadila okouzlující výraz.
Když už tu měla tvrdnout, jak Aro říkal věčně, chtěla jsem znát alespoň jméno té nesympatické megéry.
Aro už chtěl začít představovat, ale než stačil otevřít pusu, začali lidé okolo přicházet ke mně a podávali mi ruce.
Brzo už jsem znala Caiuse, Marcuse, netykavku Jane, Aleka, Demetria, Vincenta a Heidi.
„Tak Bello. Jak dlouho chceš být ještě člověk?“ otázal se Aro a vrhl na mě významný pohled.
„Myslím že nerozumím,“ odpověděla jsem a koukla se na něj pohledem stejného rázu.
„Když chceš, abychom tě přeměnili?“
„Na co, přeměnili.“
„Na jednu z nás. Tak kdy?“
„Třeba hned, je mi to celkem jedno. Nevím co taková proměna obnáší.“
„Tak zase tolik nespěchej, jdi si ještě odpočinout do své komnaty a zítra si o tom znovu popovídáme, nebo rovnou provedeme přeměnu. Felix tě doprovodí.“
Když se u mě objevil Felix a znovu se držel dost blízko, aby mě mohl chytat, spatřila jsem na Janině tváři skoro až žárlivý výraz.
Felix se mnou zůstal po zbytek dne. Nosil mi jídlo, ale sám vůbec nejedl. Dokonce nazval ty výborné špagety blafem.
Je to zvláštní člověk. Taky mi často říkal že pěkně voním, i když jsem se skoro 2 dny nemyla.
Je prostě zvláštní, ale moc milý.
Autor: Ishka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Lady Volturi - 2. díl:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!