Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Kříženec - 4. kapitola - Návštěva

05.04.2010 (17:15) • Stregoni • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4155×

4. kapitola

Návštěva

Pohled Edwarda:

S příchodem Belly se hodně věcí změnilo. První den to byl opravdu mazec. Nejhorší bylo asi to, jak křičela po Nathanovi. Chápu ji, ale ona by mohla aspoň trochu pochopit jeho. Je sice pravda, že to co udělal bylo dost hnusný, ale on toho opravdu lituje. Vím to hlavně proto, že slyším jeho myšlenky, ale vím to také proto, že Jasper cítí jeho pocit viny. Naštěstí se všechno ještě ten večer uklidnilo. A světe div se, mohl za to vlk. Tedy Bellin vlk Spike. Jeden by řekl, že ten vlk bude celkem hloupý a způsobí spoustu problémů, ale opak byl pravdou. Jeho příchodem se Belle zlepšila rapidně nálada. Na nikoho nekřičela a dokonce se i smála.

Má tak krásný smích. Ne... Ona celá je krásná. Co to říkáš?! Je to protivná, nepříjemná holka! Ale je nádherná... Ty její oči... ten úsměv... to tělo... Sakra! Je to Nathanova sestra! On by Tě zabil, kdyby věděl, jak smýšlíš o jeho sestře! Tak to mám tedy štěstí, že neumí číst myšlenky.

Hrajeme monopoly. Všichni se skvěle baví. Spike je mnohem chytřejší, než jsme si myslely. Bella mu totiž něco zašeptala a on se pak začal nenápadně přisouvat k Nathanovi. Už jsme si myslely, že mu chce ublížit, ale v tom jsme si všimly, jak mu nenápadně sebral pár bankovek a zase se vrátil k Belle. Všichni jsme se smály, dokonce i Bella, dokud si toho Nathan nevšiml.

„Nekřič na ně. Je to ještě vlče, tak si chce hrát,” zašišlala a pohladila Spika po hlavě.

„Vlče?! Tak to bych chtěl vidět, jak bude vypadat, až bude dospělý,” křikl hystericky Nathan. Bella jenom protočila oči.

„Klid Spiku... Nathan má jenom hysterický záchvat,” řekla znuděně. Spike se na ni jenom podíval, pak se podíval na Nathana a povzdechl si. To u nás vyvolalo takovou salvu smíchu, že jsem myslel, že začnu smíchy brečet.

V tom se ozval zvonek. Zarazil jsem se. Nikoho nového neslyším. Podíval jsem se na Bellu a ta se jenom usmála. Takže mi zase blokuje schopnost, pomyslel jsem si trpce.

Nathan se zvedl a šel otevřít. Dlouho se však nevracel. Bylo to divné, až na něj Esme zavolala kdo to je, tak se vrátil, ale i s návštěvou. Všichni jsme ztuhly.

Pohled Nathana:

... někdo, koho bych ani ve snu nečekal. Stál tam totiž samotný upíří vládce Aro a jeho osobní stráž.

Polkl jsem.

„Aro” řekl jsem chvějícím se hlasem.

„Zdravím Tě Jonathane,” pronesl zpěvavým hlasem. „Mohu dál?” zeptal se, ale nečekal na odpověď a vešel dovnitř.

„Nathe, kdo to je?” zakřičela na mě z obýváku Esme.

„Nepůjdeme se jim raději ukázat,” řekl Aro a já měl pocit, že kdybych řekl ne, tak mě okamžitě jeho poskoci rozkouskují.

„Samozřejmě... Pojďte,” šel jsem první.

Když jsem vešel s Arem do místnosti, všichni šokem ztuhli. Jediná Bella, která k nám seděla zády, dál hladila Spika po hlavě a něco mu šeptala.

„Aro... Čemu vděčíme za tvoji návštěvu?” zeptal se mírně nervózně Carlisle.

„Byla to snad náhoda, že jsem byl poblíž... Nebo to možná byl osud,” řekl zvláštním tónem a zahleděl se na něj. Carlisle už chtěl něco odpovědět, když v tom promluvila Bella.

„Každý si sám určuje svůj osud, ale taky za něj sám zaplatí,” řekla, aniž by se otočila a dál hladila Spika.

„To je sice pravda... Ale někdy za nás rozhodují ostatní. A někdy musíme mít v životě štěstí,” řekl zase tím zvláštním tónem Aro.

„Každý svého štěstí strůjce,” odvětila a pustila Spika. Ten se okamžitě rozeběhl k Arovi.

„Ahoj Spiku,” řekl a podrbal ho za ušima. Bella mezi tím vstala.

„Čemu vděčím za tvojí přítomnost Aro?” zeptala se ironicky. „Ne! Nech mě hádat... Ty zase něco potřebuješ, že je to tak?!” pokračovala kysele. Jane, která stála vedle Ara se uchychtla. Aro po ní šlehl pohledem.

„Isabell ty děláš, jako kdybych za tebou jezdil jenom proto, že něco potřebuji,” řekl mírně káravě. Ale Bella nadzvedla obočí.

„A ne?!” řekla arogantně. Teď už jsem se v tom opravdu ztráce a nebyl jsem jediný. I Cullenovi vypadali, že tomu vůbec nerozumí.

„Co si o mě myslíš,” řekl Aro, ale zřejmě na to nečekal takovou odpověď, jakou mu řekla.

„Že si ten nejpodlejší, nejprotivnější, nejsobečtější a nejošklivější upír na světě,” řekla úplně v klidu a Felix, který stál z druhé strany Ara se rozesmál. Aro se jenom ušklíbl.

„Takové komplimenty... Moment! Ty jsi řekla nejošklivější?!” řekl uraženě. Tak a teď jsme na ně koukaly jak tele na vrata.

„Tak přejdi k věci Aro. Myslela jsem si, že včera jsme si to snad vyjasnily ne?!” Bella vypadala, že ztrácí trpělivost.

„Potřebuji Tě na zasedání v Rumunku,” řekl bez dechu.

„Slíbil jsi mi, že-” protestovala.

„Já vím co jsem slíbil. Ale tentokrát je to naposledy. A slibuji, že se De Casta bude chovat slušně,” řekl Aro a hodil na Bellu pohled raněného štěněte. Bell svěsila ramena.

„Kdy?” zeptala se pouze, ale to už se Aro usmíval.

„Zítra, takže si běž prosím zabalit. Budeme tam tak týden,” řekl a zatleskal rukama, jako dítě.

„Fajn... Tak počkej, jenom si dojdu pro věci,” řekla a odešla do svého pokoje. Vykuleně jsem se podíval na Cullenovi, ale ti se vykuleně dívali na Ara. Na nic jsem tedy nečekal a vyběhl za Bellou do pokoje.

„Co to má znamenat?!” zeptal jsem se naštvaně, protože se celou dobu chovala, jako bychom tam vůbec nebyly.

„O čem to mluvíš?” zeptala se mdlým hlasem.

„Neříkala si včera, že žádného Ara neznáš?!” zeptal jsem už řádně vytočeně.

„Vysvětlím ti to až se vrátím Nathe,” řekla a dál si dávala věci do tašky.

„Ne! Vysvětlíš mi to okamžitě!” řekl jsem a stoupl si do dveří. Bella si jenom povzdychla.

„Až se vrátí, tak ti všechno vysvětlím, ale teď nemám čas,” řekla a vydala se směrem ke dveřím. Ale já jsem nemínil ustoupit. Bella si zase povzdechla, ale najednou byla za mnou. Vykolejeně jsem se na ni podíval.

„Jak... jak si to udělala?” ptal jsem se.

„Až se vrátím, tak se všechno dozvíte,” řekla a odcházela vchodovými dveřmi za doprovodu Ara a jeho strážců.

Z ničeho nic hodila Felixovi tašku. A sehnula se ke Spikovi.

„Budeš je tady hlídat, ano?!” přikázala mu. Spike naklonil hlavu na stranu a vypadalo to, že to zvažuje.

„Potřebuji, abys mi na ně dal pozor, když tady nebudu. Slibuji, že ti něco z Rumunska přivezu.” Pohladila ho po hlavě a otočila se na nás.

„Až se za týden vrátím, všechno vám vysvětlím,” řekla všem, ale dívala se na mě. Neochotně jsem přikývl. Bella se slabě usmála a odešla.

Ještě dobrou chvíli jsem koukal na zavřené dveře a probudil mě až mokrý dotyk na ruce. Podíval jsem se dolů a viděl, že Spike se dožaduje pozornosti.

„Ty mi asi neřekneš, jaké tajemství má Bella, že ne?!” řekl jsem a pohladil jej po hlavě a šel do obýváku.

„Chápete to?” řekla zaraženě Esme.

„Řekl bych, že nám Bella dluží hodně vysvětlení,” pronesl jsem, když jsem si sedal do křesla.

„Aro říkal, že ji potřebuje na zasedání do Rumunska,” řekla vykolejeně Alice.

„No a co?” zeptal jsem se, protože jsem nechápal co je na tom.

„Do Rumunska bere Aro jen svojí osobní stráž... Což znamená, že tam bere jen ty nejlepší z gardy,” vysvětlila, ale já jsem to pořád nepochopil.

„Bere tam jen ty nejlepší, protože se Rumuni často bouří a tak je Aro potřebuje uzemnit,” vysvětlil Edward.

„Tím chceš říct, že Bella je jedna z nejlepších Arových strážců?!” zeptal jsem se vykolejeně.

„A určitě to nebylo poprvé, co ji tam vzal, protože říkal, že tentokrát je to naposledy a že se De Casta bude chovat slušně,” dodal Carlisle, čímž mi nepřímo odpověděl na otázku. Zavřel jsem hněvem oči a stiskl si kořen nosu.

„Já tu holku zabiju, až se vrátí!” řekl jsem šeptem.

„Jestli se ovšem vrátí živá,” řekla skepticky Rosalie. Všichni ji okřikli.

„No co,” bránila se. „Spousta upírů z gardy se z Rumunska nevrátila živá a Bella navíc není upír,” řekla na svou obhajobu. Ale měla pravdu, i když jsem si to nechtěl připustit.

Každý den jsem Bellu vyhlížel z okna a doufal, že se vrátí. Už uběhl přesně týden od chvíle, kdy Bella odjela a zrovna jsme všichni seděly obýváku a probíraly nástup do školy, když v tom začal Spike vrčet.

„Uklidni se!” okřikl jsem ho, protože mi to lezlo na nervy. Ale on místo toho začal štěkat a vyběhl ven. Rychle jsme se za ním rozběhly ven. Ale venku nás čekalo překvapení.

Shrnutí

<< 3. kapitola — 5. kapitola >>

Autor: Stregoni (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Kříženec - 4. kapitola - Návštěva: