Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Kouzelné svítání - prolog

„Violynce... Tak krásná... Postarej se o ni.“

To byla její poslední slova. Chlapec se rozplakal nad mrtvým tělem své sestry. Vzal si od ní opatrně holčičku, kterou ještě mrtvá žena svírala v náručí.
Pach krve přilákal upíra, jenž vlastně mohl za smrt ženy. To on byl otcem děvčátka s čokoládovýma očima a hnědými vlásky. Vtrhl do pokoje, kde chlapec svíral v náručí novorozenou dívenku. Ale i tak chlapec chránil tělo své mrtvé sestry. Upírovi to však nevadilo. Chlapec i to dítě pro něj představovali mnohem chutnější potravu. Krev s magickou podstatou ho doháněla k šílenství. Byla tak strašně lákavá jako ovoce z rajské zahrady.
Skočil po chlapci. Nestihl ani jednoho zabít, jelikož ho odhodila tlaková vlna. Ale dokázal chlapce ošklivě pokousat a vpustit branami do jeho organismu jed. Jed se rozšiřoval jako oheň na suché louce po jeho těle. Chlapec se stulil do klubíčka, stále svírajíc maličkou Violynce.

Ve stejný čas, na jiném místě

V Port Angels vládne temná noc. Měsíc se povětšinu času ukrýval za mlhovými mraky, ale i tak každý věděl, že je v úplňku. V malém domku kousek za městem se starala dívka o svoji rodící sestru. Domem se začal rozléhat pláč novorozence s odbitím půlnoci.

„Porodila jsi holčičku.“

Žena natáhla ruce k tomu krvavému uzlíčku, jenž před malou chvílí nazvala její sestra holčičkou. Přitiskla ji na svoji hruď a pohladila po vláskách.

„Slib mi, že se o ni postaráš.“

„Slibuju.“

Žena se naposled nadechla.

„Violet.“

A potom tlukot jejího srdce na věčnost ustal. Sestra mrtvé propukla v pláč, který nebral konce. Vzala si holčičku z náručí mrtvé, přičemž se jí po tvářích kutálely slzy bolesti. Chtěla ji odnést do koupelny a začít ji omývat od krve. Cestu jí však skřížil muž - upír s temnýma očima. Zakousl se dívčině do hrdla a začal sát její krev. Než ji však stihl zabít, odhodila ho tlaková vlna. Dívka s Violet v náručí se odplazila do ložnice, kde se skryla v temném koutě a začala se měnit v upíra.

xxx

Jmenuji se Violynce Isabella Adect, ale všichni mi říkaj Will. Narodila jsem se Isabelle Adectové a nějakému upírovi. Opustil ji a nechal ji samotnou, když se dozvěděl, že čeká mě. Moje matka při porodu zemřela, kdyby tu byl, mohl ji zachránit. Místo toho nějaký upír přeměnil mého strýce Stefana , kterého beru jako svého otce. Bylo mu tehdy pouhých dvacet let. I když neznám svoji matku, tak ji miluji. Položila život za krev svojí krve. Stejně jako jí proudila v žilách krev mocných kouzelníků a moudrých králů, tak stejná krev koluje i v mých žilách a možná, že má krev je ještě mocnější. Vypadám úplně stejně jako moje matka, akorát že já má víc rošťácký kukuč a kratší rovné vlasy. Chtěla jsem žít v mezích normální život, ale můj původ mi to neulehčil. Jsem totiž kříženec upíra, čarodějky a valkýry. Ty dvě rasy bych pochopila, ale kde se vzala ta valkýra, to nevím. Možná, že někde hlouběji v rodokmenu bych našla zmínku o nějaké valkýře, tedy o služebnici boha Ódina.

Mojí nejlepší kamarádkou a zároveň sestrou se stala Violet (celým jménem Violet Alice Adect) , která si nechá říkat Vait. Je to neteř Eleny, která si vzala mého strýce, a tudíž ji beru jako matku. Její matka byla Alice Brandonová a otec nějaký neznámý upír. Její matku stihl stejný osud jako tu moji. Tetu jí pokousal upír těsně potom, co její matka zemřela. Ani Vait nemá obyčejný původ. Je to kříženec upíra, čarodějky a anděla.

Obě máme nějaké schopnosti: dokážeme se dorozumívat pomocí telepatie, máme psychický i fyzický štít, můžeme si 'kopírovat' dary cizích upírů či lidí, odoláváme pachu lidské krve, dokážeme číst myšlenky, vidíme budoucnost a dokážem používat nátlak. Máme taky dvě vlastnosti, které si cenil Salazar Zmijozel - čistou krev a hadí jazyk.

Nikdo z mojí rodiny se na slunci netřpytí, což nám umožňuje žít všude na světě. Teď zrovna žijeme v Anglii ve vilce, kterou jsem navrhla a zařídila. Návrhářstvím a designem taky přispívám do naší kasičky. Vait přispívá zase díky svojí kariéře módní návrhářky. Podle všeho to má po matce, která milovala oblečení. Táta zase vlastní bezpečnostní agenturu a mamka píše knihy a maluje obrazy. Všichni také můžeme jíst normální lidské jídlo.