Kniha druhá: Bella je povídka o Bellině těhotenství, ale ne z Jacobova, ale z Bellina pohledu. Předem děkuji za komentáře, ať už kladné nebo záporné. Vaše ElissaAlice. Povídku bych speciálně chtěla věnovat kajce007.
22.08.2011 (15:45) • ElissaAlice • FanFiction na pokračování • komentováno 12× • zobrazeno 1461×
„Haló?“ Rosin poněkud překvapený hlas mě utvrdil v tom, že mé rozhodnutí je správné.
„Rosalie, tady je Bella, musíš mi pomoci.“ Snažila jsem se znít vyrovnaně, ale můj hlas se stejně třásl.
„Bello? Co se děje? Kde je Edward?“
„Edward nás balí, jedeme domů. Jde o to, že jsem otěhotněla-“
„COŽE?! Otěhotněla?“ V Rosině hlasu jsem zaslechla kromě údivu i nenávist a zlobu. Tím se budu zabývat později. Musím jí všechno říct dříve, než se vrátí Edward.
„Ano, otěhotněla. Ale Edward mi to dítě chce vzít a zabít. To nesmím dovolit. Potřebuju tvoji pomoc, nikdo nesmí moje děťátko, mého malého šťouchálka, zabít. To nedovolím. Rose, ty jsi jediná, kdo mě chápe, jediná, kdo mi dokáže pomoct. Uděláš to? Prosím?“
„Och, Bello, páni… Samozřejmě že ti pomůžu… A ví Edward o tom, cos mi teď řekla?“
„Ne, neví a nesmí se to dozvědět dříve, než přijedeme domů. Už musím končit. Děkuju moc.“
Stiskla jsem červené tlačítko telefonu a položila jej zpátky tam, odkud jsem jej vzala. Stihla jsem to přesně, než se Edward vrátil. Objal mě zezadu a zašeptal.
„Lásko, jsme sbalení, můžeme jet. Nebo chceš ještě něco…?“ Snažil se o nenucený tón, ale bylo slyšet, jak je napjatý.
„Ne, nic, můžeme jet,“ odpověděla jsem a usmála se na něj a šla k loďce. Při pohledu na můj úsměv se zdál zaražený, ale byla jsem si jistá, že netuší pravý důvod, proč se usmívám.
Na letiště jsme dorazili přesně ve chvíli, abychom stihli nasednout do letadla a dostali se do vzduchu.
Seděla jsem opřená Edwardovi o rameno, ale nic jsem neříkala, abych náhodou něco neprozradila. Snažila jsem se vypadat, že se bojím (což nebylo zas tak těžké, opravdu jsem se trošku bála), a že jsem na něj naštvaná. Za to, že mě zase uvedl do nebezpečí. Ne, že by mi to vadilo, ale po té dlouhé době, co jsem Edwarda znala, mi bylo jasné, že myslí přesně na něco podobného.
Občas jsem sledovala závistivé pohledy na mě a Edwarda. Divila jsem se, že některé ženské, jejichž pohledy vypovídaly o jejich nechutných myšlenkách na mého absolutně dokonalého manžela, rovnou neslintaly. Na to, že je to můj manžel, jsem si po počátečních chybách zvykla.
Poté, co jsme vzlétli, jsem přemýšlela. Byla jsem si naprosto jistá, že budu mít syna. Moje noční můry mě přivedly k tomuto přesvědčení. Bude to dokonalý zelenooký klučina z mého snu. Těhotenství bude určitě těžké, děťátko je napůl upír, takže musí mít minimálně upíří sílu. Což znamená, že mi nejspíš bude ubližovat, ať už chtěně nebo nechtěně. Ale to mi může být jedno. Je to moje dítě a já ho zabít nedám. Na potvrzení mých slov mě zevnitř něco šťouchlo.
„Nic se ti nestane,“ poslala jsem myšlenky směrem k mému šťouchálkovi a pohladila si břicho. Měla jsem dojem, že jsem koutkem oka viděla, jak Edward nesouhlasně mírně zavrtěl hlavou, ale nebyla jsem si jistá.
Konečně letadlo dosedlo na letiště. Což by mohlo být uklidňující, kdyby to nebyl jenom přestup a potom by nenásledoval ještě jeden.
Další lety probíhaly podobně jako ten první. Chvilku jsem přemýšlela, chvilku pozorovala pohledy směřované k Edwardovi a na chvíli jsem dokonce usnula. Už mě ani nepřekvapilo, že se mi zase zdála ta noční můra, kdy Volturiovi chtěli zabít mého syna.
Edward mě probudil, když jsme přistávali na letišti v Seattlu.
Když jsme prošli naráz zaplněným letištěm, uviděla jsem celou naši rodinu. Byla jsem šťastná, že je po tak dlouhé době vidím. Nikdy by mě nenapadlo, že nejraději ze všech uvidím Rosaliinu tvář. Ve chvíli, kdy jsem ji spatřila, na nic jsem nečekala, vykroutila jsem se Edwardovi a vběhla Rose přímo do náruče.
Děkuju, pokud jste dočetli až tady. Zanechte prosím komentík o tom, jak se vám to líbilo, nebo nelíbilo. ElissaAlice
Autor: ElissaAlice (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Kniha druhá: Bella - prolog:
děkuju moc , ale moc brzo další povídka nebude, protože já rychle psát neumím a vždycky potřebuju nějakou insoiraci
DALSI!!!DELEJ!!!,je to SUPER
dalšia
zatím rozhodně zajímavé vždycky jsem chtěla vědět, jaký by byl pohled Belly a ne Jacoba tak doufám, že nám to popíšeš
začíná to rozhodně zajímavě. Už se moc těším na další kapču - tak rychle další!
Jo, je to nádherné, jen si nemyslím, že Bella se snažila předstírat, že je na něj naštvaná. A ani hned nevěděla, že to dítě si chce nechat. Podle mě se o tom rozhodla až v letadle. Edward se ale její mlčení špatně odůvodnil, myslel si, že je na něj naštvaná, že má strach. Což asi měla. Kdo by ne?
Ale jinak je to moc pěkné a já se těším na další, určitě si to opět přečtu, jelikož mě také zajímalo, jak to mohlo asi probíhat. Jsem zvědavá, na Edwardův pohled, takže doufám, že tam taky někdy bude! :DD
Takže, jen tak dále! :DD
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!