Caius a Gabriel perfektně zapadají do rodinné idyly u Cullenů. Arovy se, ale nelíbí, že jeho nejcennější poklad je tak dlouho pryč, Caius se bude muset rozhodnout.
17.02.2010 (11:45) • Rock • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1008×
Gabriel se podívala na upíry v místnosti, venku už se stmívalo a malá Reneesme usnula, Bella ji dala Jacobovy ať ji jde uložit. Gabriel se na něj podívala a usmála se. Jacob jí její pohled oplatil, ale neusmíval se. Ani se mu nedivila, on smrděl jí a ona smrděla mu. Bella se usmála a obrátila se k Edwardovy, ten jenom kývnul na její nevyřčenou otázku.
„Omlouváme se, Bella a já si potřebujeme zajít na lov,“ řekl a odešel i se svou ženou.
„Caie, jak dlouho se zde tedy zdržíte?“ zeptal se Carlisle.
„Nevím pár dní?“ řekl a usmál se na Gabriel.
„Oba si potřebujeme odpočinout od Voltery a od Ara,“ dodal.
***
Gabriel si ani nevšimla, jak moc rychle ubíhá čas a teprve teď si uvědomila, že jsou již téměř měsíc a půl s Cullenovými. Cítila se tu tak dobře a Caius vlastně také. Nechtěl se od ní moc vzdalovat a tak se rozhodl, že dokud tu jsou bude pít zvířecí krev jako oni. Chtěl být tolerantní k území Cullenových.
Každý den se tu dělo něco jiného, Reneesme dál rostla závratnou rychlostí, vzhledem se podobala dítěti okol 9-tého roku. Jacob už si zvykl na její a Caiovu přítomnost, i když k němu byl stále předpojatý kvůli jeho původu. S Gabriel si však už normálně povídal. Oba toho měli mnoho společného, ačkoli se to tak zprvu nejevilo.
Gabriel si tu připadala jako ve ztraceném domově, Esme a její mateřské pudy si z ní udělaly novou dceru a ona se tomu nebránila. Už tak dlouho necítila takový pocit naplnění jako tady. S každým z nich si rozuměla. Když měla špatnou náladu Emmett ji z ní zaručeně vyléčil a s Rose a Alicí mohla probrat vše. A Bella, Bella byla jako její sestra a nejlepší přítelkyně v jednom.
Jednoho večera se celá rodina a oni sešli do obývacího pokoje. Spokojeně si sedli, nebo zůstali stát a povídali si o všem možném. Gabriel chovala na klíně Reneesme a diskutovala s Alici o nejlepších nákupních centrech světa. Carlisle, Edward, Jasper a Caius se bavili o nepokojích na jižním kontinentě. Jasper z toho byl velice zneklidněn, protože tam přebývali jeho přátelé Peter a Charlotte. Bella a Emmett se přetahovali a hádali se, kdo z nich je silnější. Rose je se zaujetím pozorovala a smála se výbušnosti svého přítele. Celý večer probíhal jako večer v jedné ucelené rodině. Caius a Gabriel sem zapadali jako chybějící dílky do puzzle.
„Hej Gabriel, hlasuje se baseball nebo ragby?“ zařval na ni Emmett.
„Promiň Emmette, nějak nejsem sportovní fanda,“ řekla a omluvně se usmála. Alice se na ni zašklebila.
„Neboj Emmette zahraje si s námi,“ řekla a usmála se. Alice měla jednu z vzácných vizí, kdy ostatní viděla a pak tam byl černý flek, který představoval Gabrielin dar.
„Konečně někdo koho porazím!“ zasmál se nadšeně Emmett a začala podivně poskakovat po místnosti. Reneesme nadšeně zatleskala ručkama a smála se tím nejsladším smíchem na světě. Každý si ho musel zamilovat.
„Copak zlato, líbí se ti co provádí tvůj potrhlý strýček?“ zeptal se jí se smíchem Jacob. Gabriel se smála celému tomu prapodivnému výjevu.
Najednou se ozvalo zazvonění Caiova mobilu. Všichni ztuhli a dívali se na vyhrávající předmět. Gabriel se podívala Caiovy do očí a ten jenom posmutněle kývnul a zvednul telefon.
„Ano?“
„Kde k čertu vězíte?“ ozval se rozčílený Arův hlas z telefonu.
„Nějak jsme se zdrželi,“ řekl klidně. Jacob se na telefon zle šklebil. Nezapomněl mu jeho myšlenku o hlídacích psech.
„Doufám, že ne u Cullenových! A kde je Gabriel, měl jsi ji poslat zpátky!“ řekl.
„Aro, nemáš právo mi rozkazovat,“ řekla Gabriel a usmála se na Caie. Ten jenom kývnul na souhlas.
„To víš, že mám, děvenko, zachránili jsme tě!“ prskal do telefonu.
„Před čím? Před životem v samotě? Dříve nebo později bych se o Cullenech dozvěděla, odešla k nim a o vás se dozvěděla pouze jako o panovačných upírech z Itálie,“ řekla mu naoplátku a na Caie se omluvně podívala, kývnul, že ji chápe. Cullenovi se usmáli a Esme ji mateřsky pohladila po vlasech.
„Dávej si pozor na jazyk, nebo to nepřežiješ,“ zašeptal zlověstně.
„Pak bys přišel i o přítele,“ řekl klidně Caius.
„Ty do toho nemáš co mluvit,“ prskal pořád Aro.
„Je to moje družka, takže mám!“ řekl stále ještě klidným hlasem.
„Takže tě ta coura dostala?“ prskal teď již pořádně naštvaný Aro.
„Ta coura býval tvůj nejcennější klenot ve sbírce, a právě se rozhodla nevrátit se do Voltery,“ řekla naštvaně Gabriel. Caius se na ni podívala a ona mu oplatila smutný pohled. Věděla, že v jeho nitru se odehrává boj. Zůstat s ní a být šťastný, anebo se vrátit k životu ve Volteře a vzpomínat na lásku jenž potkal.
Autorka : Monika (Idontknow)
"Vydavatelka" : Rock
Autor: Rock (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Když jeden změní svět - 9. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!