Chci upozornit, že vše co je tučné, tak je čerpáno z knihy.
23.10.2009 (09:00) • Naomi • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3403×
Bella:
Mou mysl zahalila temnota a já jsem se smířila s vyhlídkou na smrt, která brzy přijde. Je to však za trest? Ne. Ne pro mě, protože mám dovoleno opustit tu bolest. Poslední, co chci je vzpomínat na moje a Edwardova dobrodružství.
Edward mě vede na louku, kde on i zbytek rodiny bude hrát bassedboll. Vypadá to jako každý jiný den ve Forks až na to, že se jedna upíří rodinka rozhodla pro hru. Jo a berou sebou i jednoho člověka, mě.
Alice měla vizi, že se k nám blíží tříčlenná skupina upírů nevegetariánů. Nemáme však čas odejít a tak musíme zůstat a to se Edwardovi moc nezamlouvá, protože já moc hezky voním.
James mě začas lovit a Edward se mě snaží ochránit, ale netuší jak, protože James je stopař, který je velmi dobrý. Edwardova snaha mě ochránit ho ještě více povzbuzovala.
Jedu s Alicí a Jasperem do Phoenixu, kde mě James nebude hledat, protože jsem věděl, že já vím, že nás poslouchal, tak jsem schválně řekla místo jiné nežli na jakém budu.
James mi volal, že mi unes matku, která se dříve vrátila domů a tak se ji jdu vydat hledat. Musím to však udělat tak, aby mě při tom Alice s Jazzem nechytili, a to je dost těžký úkol pro obyčejnou lidskou dívku.
Když jedu v taxíku na určené místo tak pustím svou mysl na špacír.
Nikdy jsem moc nepřemýšlela nad tím, jak umřu – ačkoliv během posledních pár měsíců bych k tomu měla dostatek důvodů – ale i kdybych o tom přemýšlela, takhle bych si to nikdy nepředstavovala.
Dorazím do baletního studia a jdu vztříct nebezpečí.
Zírala jsem bez dechu přes dlouhou místnost do tmavých očí lovce, který mi můj pohled přívětivě opětoval.
Bylo přece dobré zemřít, vyměnit svůj život za život člověka, kterého mám ráda. Dokonce šlechetné. To by mělo stát za uvážení.
Věděla jsem, že kdybych nikdy nepřijela do Forks, nemusela jsem teď čelit smrti. Ale i když jsem byla tak vyděšená, přesto jsem toho rozhodnutí nedokázala litovat. Když vám život nabízí sen naprosto za hranicemi vašich největších očekávání, není rozumné truchlit, když nadejde jeho konec.
Lovec se přátelsky usmál a pomalím krokem se přiblížil, aby mě zabil.
Tohle vše se mi honilo hlavou, nežli mě James počal týrat, abych prosila Edwarda o pomstu, ale to já neudělala. Neprosila jsem o pomstu, ale o to, aby mě nemstil. Nestojím o to, aby mě pomstil.
Edward mě však stačí zachránit, ale James mě stačil kousnout a tak se musí rozhodnout. Nechat mě proměnit či nikoliv. On se rozhodl, že proměnu nedovolí.
Vysál tedy jed z rány, ale jak mi později řekl, bylo to velice těžké přestat.
Na chvíli jsem přestala vzpomínat a snažila jsem se odhadnout, zda stále žiji či již nikoliv, ale nepodařilo se mi to zjistit. Bylo to docela deprimující. Nevědět zda žijete nebo nikoliv, proto jsem zas zaplula do vzpomínek.
Dlouhou dobu jsem zůstala v nemocnici a Edward za mnou pravidelně chodil, a když mě převezly do Forks tak byl u mě i v noci. Sliboval mi, že mě nikdy neopustí a bude mě jež navždy chránit.
Tyhle vzpomínky bolely nejvíce, protože byly samá lež.
Musel mi tak lhát? Vždyť jsem mu patřila i bez těch lží. Moje srdce jsem mu dala a on ho považoval za hračku.
Vzpomněla jsem si i na to, co jsem zjistila po společně stráveném dnu na jeho louce.
Ve třech bodech jsem si byla naprosto jistá.
Zaprvé, Edward je upír.
Zadruhé, část jeho osobnosti – a já nevěděla, jak silná je to část – žíznila po mé krvi.
A zatřetí, jsem do něho bezvýhradně a neodvolatelně zamilovaná.
V těhlech věcech si byla naprosto jistá.
Jo, ale ta láska byla jen jednostranná, jek jsem později zjistila.
Stále si však pamatuji, co řekl na louce.
A tak se lev zamiloval do jehňátka.
Mělo to však být jinak. Ne lev do jehňátka, ale jehňátko do lva.
Společný ples na, který mě donutil jít jsem strávila s ním a v jeho obětí, které se mi nechtělo opouštět.
Edward:
Jak jsem tak nesl krvácející Bellu, tak jsem zjistil, že ji mohu číst myšlenky. Jindy by mě to potěšilo, ale teď to znamená, že je velice slabá.
Vzpomínala na naše společné dobrodružství, na den na louce, ale honili se tam i myšlenky, že to vše je lež. Já ji opravdu moc ublížil a uvědomuju si to až teď, tak pozdě.
„Musela jsi velice trpět.“ Ani o tom nevěděla a začaly jí stékat slzy, ale slzy krvavé. Co to však znamená?
Je snad pozdě ji zachránit? Ne, to není! Nemůže být.
„Vydrž Bello, má lásko.“ Šeptal jsem jí. Musela žít.
Můj život bez ní byl jako, kdyby slunce zakryli, ale alespoň jsem myslel, že žije svůj život. Kdyby však zemřela tak je to, jako kdyby slunce vyhaslo.
Najednou jsem zahlédl vzpomínku na její sen. Zdálo se jí o dětech, o našich dětech. Co to však bylo? Budoucnost přece nevidí, ale ten se byl tak živí. Budu se muset pak zeptat Carlisleho.
Už jsem uviděl dům a hned jsem vlétl dovnitř a zařval na celý dům.
„CARLISLE!“ Hned se oběvil vedle mě a ani se neptal, protože uviděl Bellu.
„Odnes ji nahoru do mé pracovny.“ Poručil mi a já to hned splnil.
Carlisle byl u sebe snad dvě hodiny, a když konečně vyšel tak si myšlenky střežil.
„Vyndal jsem ji všechny broky, které měla v těle. Přežila jen díky tomu, že je upír, i když ne obyčejný. Teď je to na ní. Buď ten boj vzdá anebo ne.“ Bylo slyšet, že promluvil doktor, který toho má mnoho za sebou.
„Mohu za ni?“ Zeptal jsem se. Chci být u ní, až se probere a odprosit ji za vše, co jsem ji způsobil.
„Odnes ji k sobě. Bude to lepší.“ Oplatil jsem mu úsměv a učinil, co mi řekl.
Opatrně jsem ji položil na svou postel, kterou jsem si vždy koupil jako upomínku na ni. První postel jsem si koupil až pro ni. Pak jsem si je kupoval jako památku na ni, na její lidskost.
„Jen spinkej, má Bellinko. Já si tě už nenechám vzít a tebe nenechám odejít dokavaď se ti za vše neomluvím.“ Slíbil jsem své lásce, která pravidelně oddechovala. Kdyby nebyla obvázaná tak si myslím, že jen tvrdě spí.
Autor: Naomi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Kdo je Isabella Masenová - Vzpomínky:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!