Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Kdo je Isabella Masenová - Promiň, lásko

Pokus okresbu

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Kdo je Isabella Masenová - Promiň, láskoTak tady máte další díleček, který jste si vyvojovali. Jsem ráda, že se vám to tolik líby. Nebudu však pokračovat, když nebudu vědět zda to chcete.

25.09.2009 (15:30) • Naomi • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 5777×

Promiň, lásko

Po diskotéce

Bella:

Když jsem odešla z baru, tak jsem se hned vydala do práce. Dorazila jsem přesně na čas a to bylo špatně.

Po konci pracovní doby mě nehorázně zbičovali. Do školy se mi nechtělo, ale musela jsem, protože jsem HO potřebovala vidět. Šla jsem se domů akorát převléct, protože moje věci již byly nasáklé krví.

Když jsem dojela do školy zjistila jsem, že obvaz, kterým jsem si zavázala záda již prosakuje, tak jsem zaklela. Vystoupila jsem tedy z auta a vydala jsem se směr škola. Můj krok byl nejistý, protože jsem ztratila mnoho krve a já si to uvědomila. Najednou jsem přestala ovládat nohy a setmělo se mi před očima.

Probrala jsem se ve chladném a pevném sevření. Byl to Edward kdo mě zachytil než-li jsem dopadla na zem. Rychle jsem Vyskočila a utíkala k autu. Vše bylo v upíří rychlosti, protože jsem se potřebovala dostat od něj co nejdál aby nepoznal můj pach. Moje podstata skryje vše upíří, ale musím být při vědomí a to jsem teď nebyla.

„Promiň.“ Zašeptala jsem do auta. Nejde žít s ním a neříct mu kdo je Isabella Masenová.

„Promiň, že jsem ti opět zkřížila tvou cestu věčností. Nechci aby ses musel starat o někoho koho nemiluješ.“ Šeptala jsem a slzy mi stékali po tvářích. Ano, pláči. Nejsem upírem jako moje láska. Jsem stále trochu člověkem. Mám v sobě krev a pláči. Nic více mi nezbylo z člověka, protože moje láska je nadpozemsky silná a bolest je snad větší nežli celá planeta.

„Kam však zamířím?“ No super, povídám si sama se sebou.

O tři dny později

Bella:

Jedu již třetím dnem a ani netuším kam. Jediné co vím je, že jsem někde v Kanadě. Z ničeho nic se za mnou objeví čtyři auta. Auta, která jsem okamžitě poznala. Ve předu je černý mercedes, za ním jeep, po něm červené BMW a na konci Volvo.

„Doprčic. Kde to jsem? Jak to, že je musím stále potkávat?“ Asi si již všimli mého auta a snažili se mě předjet. Moje auto není zrovna dobré, a proto jsem se rozhodla, že jej v nejbližším městě prodám a koupím si motorku.

Za tři hodiny jsem dorazila do velkoměsta a kolona mích pronásledovatelů taktéž. Hned jak jsem zahlédla  autobazar, tak jsem k němu zamířila. Prodej auta a koupě nádherné, rychlé motorky proběhla rychle. Do hodiny jsem si to s ní již řítila směr sever. Nevím proč, ale zachtělo se mi ject někam od lidí, protože jsem chtěla zas na chvíli sundat tu masku, ale nejdříve se musím najíst.

Jsem v nějakém hnusném baru kam leze jen blázen či puberťáci. Vyhlídla jsem si tu kluka okolo dvaceti s hnědými vlasy střiženým k ramenům. Odvedla jsem si ho do pokoje v malém hotýlku za rohem a vše začalo normálně jako při každém krmení, ale něco se mi nezdálo. Po ukojení mé žízně jsem  vypadla z pokoje a vyrazila zas na cesty.

Když jsem vyjela z města někdo vkročil do vozovky. Já jsem to stihla ubrzdit i poznat dotyčného. Udělala jsem však tu největší blbost.

„ Ksakru, Emmette dávej si bacha kam to lezeš.“ Zapomněla jsem, že normální člověk by ho v takové t mě nepoznal.

„Jak víš kdo to byl?“ Bylo slyšet jak v sobě dusí smích. Neměla jsem na něj náladu a tak jsem zas nasedla a chtěla vyrazit, ale někdo mě chytl. Nebylo však Emmette, protože ten se válel smíchy předemnou.

„Klídek.“ Doprčic, on mě drží Edward. Jediná možnost jak se jich zbavit byla použít svůj dar. Nadechla jsem se a vznesla je pouhou vůlí do vzduchu. Byli asi tři metry nad zemí a nemohli dolu. To se nelíbylo ani jednomu, ale první promluvil Emmette.

„Sundej mě dolu jinak uvidíš!“ Ve mně se probudilo malé dítě a vyplázla jsem na něj jazyk. Nasedla jsem tedy na motorku a nastartovala. Věděla jsem, že jak budu tři kilometry daleko oni spadnou. Poslední co jsem zašeptala, ale bylo to spíše pro mě nežli pro ně.

„Promiň lásko, ale jinak to nejde. Ty mě nechceš a já zas nedokáži žít po tvém boku.“

 

Autor: Naomi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Kdo je Isabella Masenová - Promiň, lásko:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře