Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jsi můj smysl života, tak mě nenech umřít! 11. kapitola

Official New Moon

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Jsi můj smysl života, tak mě nenech umřít! 11. kapitolaTakže, konečně je tady další kapitolka. Omlovám se, že tu tak dlouho nebyla, ale byla jsem nemocná, tak jsem ne psaní neměla vůbec chuť. Team Edward vzakazuji: I'am VERY!! sorry a Team Jacob vzkazuju: Pořádejte oslavy, ale jen zatím (muhehehe xD)

18.12.2009 (08:00) • Elliri • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1375×

Od táboráku se Jake neukázal. Měli jsme domluveno, že ke mně přijde druhý den, ale nepřišel. Když jsem mu volala, říkal Billy, že dostal mononukleózu. Z nějakého důvodu jsem mu nevěřila. Každou chvilku jsem se mu snažila dovolat, ale buď nebral telefony, nebo to vzal Billy, který říkal pořád to samé. Je nemocný, nemůže brát telefony, bla bla bla…  Musela jsem se tedy nějak zabavit sama. Rozhodla jsem se zavolat Ermie a něco s ní podniknout. Šli jsme nakupovat. Moc velká zábava to nebyla, nemám nakupování moc v lásce. Na druhou stranu, jsem měla pár nových a opravdu hezkých kousků v šatníku. S Jacobem to nijak nepostupovalo, ale po dvou týdnech mi začal volat, že prý je v pořádku, a že si o něj nemám dělat starosti, ale nechtěl se se mnou setkat, prý že by to ještě mohlo být nakažlivé.

Pro celou tuhle věc s nemocným Jacobem jsem si ani nevšimla, že se pomalu, ale jistě blíží 5. Srpen, což byl den, kdy měli přijet Cullenovi. Nesmírně jsem se na to těšila, nemohla jsem si pomoct, ale už tři dny předtím jsem čekala u okna, a vyhlížela.  Když konečně nastalo to svaté datum, nemohla jsem se dočkat. Měli jsme se sejít u lesa, na určitém místě. Když jsem tam šla, nemohla jsem se zbavit pocitu, že tohle štěstí nebude trvat věčně. Spíš, že brzy skončí. Ten pocit jsem ze sebe setřásla, a šla na domluvené místo. Cullenovi už tam byli. První ke mně přiběhl Edward a objemul mě.

„Tak hrozně jsi mi chyběla!“

„Ty mě taky. Hrozně moc.“

Potom se k nám nahrnuli ještě Alice, Emmett a postupně celá rodina. Kromě Rosalie, a Jaspera, samozřejmě. Ten se na mě jen usmíval z dálky. Šli jsme rovnou k nim domů, a Alice se mě hned pokoušela vytáhnout nakupovat. Tentokrát jsem ale důsledně odmítala, protože jsem chtěla co nejvíc času trávit s Edwardem. Nemohla jsem uvěřit tomu, že je zpátky. Povídali jsme si hrozně dlouho, já jsem sdělovala co je nového, on také. Pak jsme se rozhodli jít také k nám domů. Esme, Carlisle, Rosalie a Jasper radši zůstali doma. Edward nás tam odvezl svým stříbrným Volvem, jako vždycky. Připadalo mi, jakoby to takhle bylo odjakživa, jakoby ten měsíc bez nich vůbec nebyl. U mě doma už byl ale někdo jiný. Když jsme vešli, na pohovce seděl Jacob. Měla jsem radost, že ho vidím, po tak dlouhé době, ale nic se namohlo vyrovnat radosti z příjezdu Cullenových.

„Jacobe! Kde se tu bereš?“ zakřičela jsem.

On ale nevnímal. Stále se na mě koukal, ale zvláštním pohledem. Jako… pobožným. Jakobych byla jeho bůh, a on mě uctíval. S neuvěřitelnou něhou, jako matka na své nenarozené dítě. Uvažovala jsem, proč na mě tak zírá, ale z toho mě vytrhl Edward. Ale jakoby to ani nebyl on. Z hrudi mu vycházelo hlasité vrčení. Vtom do kuchyně obýváku přišel Charlie s pizzou z pizzerie v ruce. Tak se zvláštně díval na tuto situaci, zatímco já jsem táhla Edwarda a ostatní příslušníky jeho rodiny ven.

„Co to mělo znamenat?“ zakřičela jsem napůl naštvaně a napůl nechápavě na Edwarda.

„Pojď.“ Řekl jen. Chytnul mě za ruku a táhnul k sobě do auta.

„Kam ale jedeme?“ ptala jsem se a neúspěšně se snažila uvolnit ruku z jeho sevření.

„K nám domů. Doma teď být nemůžeš.“

„Ale proč? Edwarde, co se to tady sakra děje?“ snažila jsem se zastavit, ale táhnul mě dál.

„Vysvětlím ti to někdy jindy.“ Když tohle dořekl, už jsme byli u jeho auta.“

„Ne, řekneš mi to teď! Proč nemůžu být doma? Je to kvůli Jacobovi?“

„Jistěže je to kvůli Jacobovi!“ vyslovil jeho jméno s opovržením.

„Nic mi neudělal! Nebo snad něco udělal tobě?“

„Nikomu nic neudělal. Zatím.“ Slovo zatím zdůraznil. Otevřel dveře od auta, a snažil se mě tam nacpat. Když se mu to povedlo, zavřel za mnou dveře a sedl si za volant. Otočil klíčky a auto se dalo do pohybu.

„Edwarde, víš, že tohle je únos?“

„Pche!“ řekl jen. V tu chvíli něco přistálo na autě. Hrozně jsem se lekla, ale to už střešním okýnkem prošla Emmettova hlava.

„Tak, co tu řešíte?“ řekl se smíchem.

„Vypadni.“ Zavrčel Edward, tak Emmett radši seskočil z auta dolu.

Celou cestu jsem se chovala uraženě, a pokračovala jsem v tom i u nich doma. Nejprve jsem odmítala vylézt z auta, a když mě přeci jen přemluvil, vydala jsem se po cestě k domovu. To ta jejich návštěva ale pěkně začíná.

Když jsem se rozhodla odejít, Edward mě zase zadržel.

„Bello, teď nemůžeš jít domů. Je to pro tvoje dobro, věř mi.“

„Co se tu děje?!“ zakřičela jsem, už vážně naštvaná.

„Dobře. Myslím, že by ti to měl říct spíš on, ale…“

„A jak mi to má říct, když mi ani nedovolíš se s ním setkat?“

„Dobře tedy.“ Řekl, a šel naštvaně k domu. Už jsme skoro myslela, že mě nechá jít.

To on ale ne. Za pár vteřin byl zpátky s telefonem v ruce.

„Fajn. Ať ti to tedy vysvětlí.“

Vytočila jsem Jacobovo číslo. Po chvilce zvonění to zvedl.

„Kdo je tam?“ ozvalo se.

„Jaku, to jsem já. Vysvětli mi prosím, co se tu děje!“ řekla jsem, pořád ještě naštvaně.

„Bello!“ hlas se mu rozsvítil. „Dobře. Dáme si sraz zítra, v La Push. Tam už ti všechno vysvětlím.“

Pak mi to típnul.

„Podívala jsem se na Edwarda stylem „Já ti to říkala“.

„Bello, snad neuvažuješ o tom, že bys tam šla!“

„A proč se s ním nesmím vidět! Je to můj nejlepší přítel!“

„Dobře. Ale zavezu tě na hranici.“

„Na hranici?“

Když jsem se takhle zeptala, začal mi vyprávět o tom, jak s Quiletty uzavřeli smlouvu. Pořád jsem na něj byla naštvaná, ale tohle bylo zajímavé. A na něj jsem se stejně nemohla zlobit moc dlouho.

 

Druhý den pro mě přijel, a já poslušně nastoupila do auta. Zavezl mě až k té pomyslně hranici. Hned jak jsem ji překročila, odjel. Chvilku jsem čekala, a Jacob dorazil. Zase se na mě tak zvláštně díval.

„Bello!“  Vykřikl a objel mě.

Když jsem ho viděla včera, ani jsem si těch změn nevšímala. Teď mi ale došlo, že to už ani skoro není Jacob. Měl nakrátko ostříhané vlasy, a jeho postava by se dala srovnávat s Emmettem. Bylo to zvláštní.

„Tak, vysvětli mi to. Co se tady stalo, a proč na mě koukáš jako na anděla z nebes?“

„Fajn…“ Trochu se asi styděl, nebo nevěděl jak začít. Po minutě přemýšlení ale začal vysvětlovat. Nemohla jsem se přestat divit.

SHRNUTÍ

Autor: Elliri (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jsi můj smysl života, tak mě nenech umřít! 11. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře