Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jsi mi ukradený - 7. Skvělá řidička autobusu

25.11.2009 (19:00) • MiShQa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2331×

POHLED BELLY
Když jsem vylezla z vany, oblékla jsem si své nejlepší oblečení do školy ( zde ) a udělala vše potřebné, abych zapůsobila. S Arem jsme se domluvili, že nebudeme tvořit pár. Sice mu to celkem vadilo, ale když jsem mu řekla, že u Cullenů je nová upírka, hned začal radostně skákat.
V půl osmé se před naším domem doopravdy zastavil školní autobus, jímž jsme byli nuceni celý týden jezdit. Autobus byl přecpaný. Viděla jsem tam Cath, která seděla vedle nějakého kluka. Renesmee byla samozřejmě vedle Jacoba a Aro se usadil vedle té upírky od Cullenů. Cullenovi, ano i ti tu byli. Určitě nejou zvyklí jezdit autobusy, to bude sranda.
„Hej ty nafoukaná pipino, jak dlouho se tu budeš smát? Musíme jet vyzvednout další lidi. Sedni si vedle támhle toho frajera, určitě si budete skvěle rozumět!“ Křičela na mě řidička autobusu. A když jsem spatřila, kam mě to právě poslala, udělalo se mi nevolno a to jsem upír.
Šla jsem si tedy tam sednout, stejně jiné místo tu nebylo. Proč k sakru mám takovou smůlu? Doufám, že alespoň na mě nebude mluvit. Jenomže mé přání nebylo vyslyšeno, hned jakmile jsem si vedle něj sedla, na mě promluvil.
„Ahoj Bello, moc ti to sluší.“ Nebyla jsem zvědavá na ty jeho řečičky. Zabručela jsem proto jenom „hmm“ a dál se mi nevěnovala. Avšak při mé smůle se on nevzdával: „Chápu, že mě teď nesnášíš, ale moje rodina za to nemůže. Chybíš jim, samozřejmě i mě, ale to ty nejspíš nechceš slyšet.“ Měl pravdu, tohle jsem slyšet nechtěla.
„Já vím, že za to tvoje rodina nemůže. To jen ty JSI MI UKRADENÝ!“ Tu poslední část jsem zařvala na celý autobus, čímže jsem si vysloužila udivené pohledy mých nových spolužáků a vyhození z autobusu od řidičky.
Rychle jsem našla v tašce mobila a vytočila Charlieho číslo. Ten, když se dozvěděl, co se stalo, se hned za mnou rozjel. Během pěti minut byl u mě a odvážel mě do školy. Před školou již stál autobus i s tou paní chytrou alá řidičkou. Táta se za ní hned rozešel a jí, když ho viděla, se nervozitou rozbušilo srdce. Určitě se jí líbí, to on každý ženský.
„Vy jste ta řidička, která vyhodila mou dceru z autobusu?“ Křičel na ní a ona jen kývla. „Jestli se tohle stane ještě jednou, tak tato škola přijde o sponzora.“
Táta to zařídil velice chytře, sponzoruje tuto školu, kdyby se totiž něco stalo, tak je takhle může vydírat. Například tato situace je dobrá k ukázce toho, jak si musejí lidi vážit jeho dětí.
Když táta odešel, utvořil se okolo mě hlouček lidí. Všichni se mi začali představovat a já jen jim říkala své telefonní číslo. Z toho hloučku mě později vytáhla Cath, když jsme byly již dál od nich, rozezvonil se mi telefon.
„Ano?“ Zeptala jsem se s nedočkavostí v hlase. V hloubi duše jsem totiž doufala, že by to mohl být Edward. Ač nerada jsem si to přiznávala, jeho hlas mi chybí, vlastně on celý.
„Ahoj Baby, tady Zac. Stojím u toho stromu, který je ve prostřed nádvoří.“ Zac? O tom jsem ještě nic neslyšela. Podívala jsem se k tomu stromu a odtamtud na mě mával nějaký kluk. Podívala jsem se na Cath, která na mě mrkla.
„Zac je ten největší frajer ze školy, je známo, že chodí jen s modelkami. Žádná holka od nás ze školy ho ještě nikdy nezaujala. Jsi první.“ Když mi to bylo sděleno, vzpomněla jsem si, že něco podobného se říkalo ve Forks o Edwardovi, akorát tam se šířilo: „Žádná holka není pro něj dobrá.“ Ach jo.
Cath zřejmě čekala na mou reakci, dokonce z telefonu se ozývalo: „Krásko, jsi tam ještě?“
„Mám jít za ním?“ Zeptala jsem se s hranou radostí Cath a ta nadšeně zakývala hlavou. Hned mě popadla za ruku a táhla mě za ním. On se tam stále opíral o strom, avšak když mě zahlédl z blízka, normálně se mu podlomila kolena, čemuž jsme se s Cath začali chichotat.
„Kotě, zblízka vypadáš ještě líp.“ Řekl a poté mě políbil. Nejspíš proto, že mě rád poznává. Ale když jsem v dálce zahlédla Edwarda, rozhodla jsem se, že ten polibek prodloužím. Chvíli jsme se tam vášnivě líbali a už se okolo nás shromažďovali lidé.
„Lidi nerada ruším,“ vyrušila nás z polibku Cath. „Ale měli bychom jít již do třídy. Za chvíli zvoní a ty Bells, bys měla jít za sekretářkou.“
Ještě jsem dala Zacovi malou pusu na tvář a pak jsem se vydala hledat sekretariát. Tam jsem dostala nějaké papíry a plánek školy. První hodinu jsem měla mít angličtinu, vydala jsem se jí tedy hledat. A jak jsem zjistila později, i když jsem byla upír, mé schopnosti pro orientaci v novém místě se stále nezlepšily.
„Bello?“ Otočila jsem se za tím hlasem a tam byla Rosalie. „Taky hledáš učebnu angličtiny? Pojď, já bych řekla, že je vlevo.“ Vydala jsem se směrem za ní a doopravdy byla tam učebna angličtiny.
Rosalie vešla se mnou dovnitř, díky čemuž jsme pochopila, že tuto hodinu budeme trávit spolu. Na angličtině, po mě nechtěli, abych se představovala, za což jsem byla vděčná, ale na ostatních jsem bohužel musela. Lidi, vedle kterých jsem já seděla, byli velice milý, Cath, Wendy, Henry i Rosalie. Avšak jeden člověk nebo spíš upírka, se kterou jsem seděla na matematice, byla jejich pravý opak. Jmenovala se Kate a patřila k Cullenům. Divila jsem se, že jí vzali k sobě, takovou nafoukanou blbku.
Na obě jsem si sedla jen s Cath, ale později k nám přišel i Zac, kterému jsem dala pusu, když do jídelny vcházel Edward. Ten ze sebe dostal jen hrozivé zavrčení, oo jak roztomilé.
Celý oběd jsme se něčemu smáli, zjistila jsem, že té Kate, dali na židli žvýkačku a ona si do toho sedla. A také jsem zjistila, že další hodinu, biologii, mám společnou se Zacem. Takže jsme šli spolu a on mi cestou tam vyprávěl o jeho matce, která mu umřela. Určitě se snažil u holek takhle získat lítost, dokoce i u mě se mu to povedlo.
„A slečna Swanová,“ pozdravil mě učitel. „Sedněte si na tamto prázdné místo. Nebojte se, nebudete sedět sama. Ještě sem přijde další nový žák.“
Poslechla jsem tedy učitel a sedla jsem si do poslední lavice. Přemýšlela jsem, kdo od Cullenovic to bude tentokrát, mohla by to být Alice, tak ráda bych se jí omluvila. Hlavně ne Edward!
Hned jakmile jsem na to pomyslela, vešel Edward do třídy a učitel ho poslal hned vedle mě. Bože! Ta biologie je snad prokletá. Vlastně i celý dnešek!


EDWARDŮV POHLED
Sesunul jsem se na podlahu v předsíni, nikdo se tomu ani nedivil. Nechali mě tam přemýšlet, až na Emmetta, který samozřejmě musel otravovat: „Ede! Pojď do vany s kačenkou a Emmettkem.“ Prosil mě Emmett a já zavzpomínal na naší poslední lázeň.
„Promiň, Emme, rád bych, ale dneska nechci, aby mi kačenka osahávala malého Edíka, zvlášť když včera bylo málem po něm.“ Odmítnul jsem ho a svými slovy jsem si vysloužil nechápavé obličeje své rodiny. „No co? Copak jste nikdy neměli koupel s Emmettem?“ Na to se všichni raději rozešli do svých pokojů zpytat svědomí.
Já se také vydal do pokoje, ale to jenom proto, abych si dal sám koupel s kachničkou. Heč měl jsem dvě! Koupel jsem si vážně užil, avšak kachnička nepřežila. Když jsem jí šel jen s ručníkem obmotaným tak, aby nešel vidět Edík, spatřil mě Emm a rozběhl se za mnou.
„Tys jí zabil! VRAHU!“ Řval na mě a vytrhl mi z ruky kachničku. Začal jí hladit po jejím očku, které jako jediné bylo celé. Pak najednou ze sebe Emmett strhl kalhoty a mě sundal ručník.
„Braň se!“ Vyřkl a já si až teprve teď všiml, že nemám obmotaný ručník a že venku je i ta otravná Kate. Rychle jsem vyšplhal na strom a tam urval větev. S tou jsem se opatrně dostal k sobě do pokoje.
„Ehm, ehm.“ Odkašlal si někdo, když jsem odhodil ručník. Otočil jsem se a tam jsem viděl ležet nahou Kate. 
„Pomoc!“ Zařval jsem a Alice sem okamžitě přiběhla.
„Ty hnunej zrádče! Já myslela, že chceš Bellu!“ Začala mě Alice mlátit. Až teprve teď mi došlo, jak to nejspíš vypadá. Já nahý v pokoji s Kate.
Alici jsem převalil na zem a začal jí vše vysvětlovat. Když to slyšela Kate, dotčeně utekla z pokoje a já měl konečně klid. Nakonec mě Alice radostně objala a omylem mi šáhla do rozkroku. Načež já i ona jsme vylítli. Rychle jsem se běžel před Alicí schovat pod postel, jenomže jsem nečekala, že i ona dostane tento nápad.
„Jdi se okamžitě oblíknout! Za chvíli jedeme do školy.“ Řekla, ale já zakroutil hlavou. Ona se na mě podívala s výrazem: Co to má znamenat.
„Přeci už před tebou nebudu nahý. Tohle je můj pokoj, tak ty odejdi.“ Moje slova jí urazila, ale co? Aspoň budu mít klid od Alice ohledně oblečení.
Když odešla, šel jsem se převléknout. Vzal jsem si na sebe oblečení, které by mi Alice nikdy nepovolila. Hned jakmile mě v něm před domem zahlédla, zhrozila se, ale nic neřekla, jelikož na mě byla stále naštvaná.
Divil jsem se, na co čekáme. Jako kdyby mi Jasper četl myšlenky, což samozřejmě nemůže, není totiž já, naštěstí, řekl: „Musíme jet školním autobusem. Auta tam tento týden nesmí.“ Na to jsem jen chápavě kývl a dál se tomu nevěnoval.
Po pěti minutách konečně autobus přijel a já radostně zavýskl. Tomu se divila celá rodina, proto jsem řekl: „Konečně si budu moc sednout. To víte, moje staré nohy už nejsou jako dřív.“ Všichni se tomu zasmáli a já k tomu ještě dodal. „Ony jsou rychlejší.“
Pak jsem nastoupil do autobusu, kde na mě nějaká ženská hned spustila: „Vykecávejte si doma, až přijdete ze školy. Příště na vás nebudu čekat.“
Ta řidička má páru, normálně jsem se jí bál. Další na řadu přišla Bella, pěkně jí seřvala. Chudinku. Strašně moc jsem se jí chtěl zastat, ale něco ve mně mi říkalo, abych to nedělal. Nevím proč, jako kdyby mě někdo ovládala. Divné!
Ta děsná řidička poslala Bellu si sednout vedle mě. Belle se sem vůbec nechtělo a já byl čím dál tím víc nervóznější. Chtěl jsem jí toho tolik říct, ale když si sedla vedle mě, zmohl jsem se jen na: „Ahoj Bello, moc ti to sluší.“ Ona na to jen zabručela „hm“, ale já se nevzdával: „Chápu, že mě teď nesnášíš, ale moje rodina za to nemůže. Chybíš jim, samozřejmě i mě, ale to ty nejspíš nechceš slyšet.“ Vážně jim chyběla a já nechtěl, aby na ně byla tak hnusná. Já si to zasloužil, oni ne.
„Já vím, že za to tvoje rodina nemůže. To jen ty JSI MI UKRADENÝ!“ Zařvala na to a díky tomu si zasloužila vyhození z autobusu. Chtěl jsem jít za ní, jenomže řidička mě zastavila.
„No tak frajere. Nech jí bejt, ona za to nestojí. Máš na lepší, co takhle v devět večer U Toma? Platíš ty!“ No fuj, jen jsem se na ní zašklebil a vrátil jsem se na místo. Prý máš na lepší, to si myslí, že ona je lepší?
Celou cestu do školy jsem myslel nad těmi nechutnými věci, no fuj. Když si představím já s ní v restauraci nebo hospodě. Co to vlastně je to „U Toma“?
Až když zastavil autobus a lidi začali vystupovat, jsem si všimnul, že jsme před školou. Hned jsem mířil k východu a tam mě zastavila řidička, která mi normálně dala pusu. Aaa…udělalo se mi zle!
Po pěti minutách před školu přijela Bella, kterou do školy nejspíš odvezl Charlie. A taky že jo. Hned spustil na tu řidičku, co si to dovoluje atd.
Okolo Belly se hned uspořádalo kolečko lidí, kteří po ní chtěli telefon. Ona jim ho samozřejmě dala, ale po chvíli jí to nejspíš lezlo na nervy. Z toho chumlu jí vytáhla Cath, což se celkem divím. Zrovna ona se bavit s Bellou? Hm.
Na chvíli jsem si odběhl do sekretariátu, a když jsem se potom vracel před školu, zahlédl jsem, jak se Bella líbá s nějakým klukem. Ve mně se vařil vztek. Měl jsem chuť ho zabít, bohužel Alice mě zastavila.
Potom jsme se raději rozešli na hodiny. Všude jsem seděl s Emmettem, který byl na mě naštvaný z krs kachničku. Na obědě, když jsem vcházel, jsem zahlédl Bellu, jak dává pusu tomu klukovi. O něm jsem si sehnal celkem zajímavé údaje, jmenuje se Zac Efron (poznámka: stejně i vypadá) a chodí jen s modelkami, takže Bellu nejspíš nebude chtít.
Po chvíli Bella i s Efronem vstali a vyšli spolu z jídelny. Já se později také zvedl a šel jsem na biologii. U třídy jsem ucítil Bellinu vůni. Vešel jsem tam a zahlédl jsem, že jediné volné místo, je právě vedle ní. A také tam mě i učitel poslal. No super! Alespoň budu mít šanci jí to vysvětlit, snad.

Autor: MiShQa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Jsi mi ukradený - 7. Skvělá řidička autobusu: