Napsala jsem další díl. Po dlouhé době jsem z toho udělala úplnou kravinu.
21.01.2010 (12:00) • Josette • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1208×
21. kapitola
Přijeli jsme domů a čekalo nás překvapení. Na gauči seděl úplně neznámí upír.
„Ahoj, já jsem Boo.“ Řekl a stoupl si.
„Je to novorozený. Má zvláštní schopnost. Rozezná pravdu od lži.“ Řekl Carlisle a poplácal ho po ramenu.
„Bude s námi bydlet. Volturiovi by ho nepřijali, a tak se přidá k nám!“ řekla Esme.
„Boo, tvůj pokoj bude naproti Edwardovu pokoji. Zítra pojedeš s Carlislem nakupovat nábytek a oblečení.“ Řekla Esme.
„Fajn.“ Řekl a udělal oči na Judy.
Bylo na ní vidět, že ho od první chvíle nesnáší. V myšlenkách se jí honila představa, jako vyhnat z domu. Bella ji poklepala na rameno.
„Promiň.“ Pošeptala.
Šel jsem do pokoje a napustil si vanu. Měl jsem ji vymalovanou na černo, takže jsem se tu cítil výborně. Vlezl jsem si do vlažné vody a ponořil se. Gel z mích vlasů se pomalu rozpouštěl a mě začínala být zima. Ačkoliv se mi to zdálo nemožné. Ještě chvilku jsem tam ležel a pak vylezl ven. Osušil jsem se a oblékl si hnědou košili, tepláky a tenisky. Vlasy jsem si zase rozházel na každou stranu, a trochu si je vytvaroval. Vyšel jsem z koupelny a slyšel, jak se všichni sbíhají do kuchyně. Zase porada. Rozběhl jsem se a samozřejmě jsem zase zakopl.
„Super Emmette!“ řekl jsem, protože mi ten vůl vylil před dveře tekuté mýdlo.
Čelo mi trochu od toho pádu popraskalo, ale pak se dalo do pořádku. Sešel jsem do kuchyně a všichni se na mě podívali. Šel jsem ke stolu a posadil se.
„Tak, jsme tu konečně všichni.“ Řekla Esme s bolestí v očích.
„Tahle porada dnes znamená jediné. Buď se budeme zase stěhovat, nebo pojede Edward i s Bellou na nějaký čas do Itálie.“ Vyložil Carlisle.
„Já? Zase já? Proč nejede Boo? Je tu noví tak by se mohl něčemu přiučit.“ Vybuchl jsem.
„Ticho! A proč máme jed do Itálie Carlisle?“ zeptala se Bells.
„No, poslední dobou si na vás Kevin Bite stěžuje.“
„Kevin si stěžuje. A na co si stěžuje? Nejspíš na to, že mu smrdíme po upířím.“ Řekl jsem.
„Ale všichni jeho smrad zatím vydrželi, nevybuchli jsme a nic jsme mu neudělali.“ Řekla v klidu Alice.
Jasper ji omotal ruku kolem pasu a jemně s ní škubl. Usmál jsem se.
„Takže se budeme stěhovat?“ zeptala se Esme.
„Nikdy! Já se nehodlám stěhovat po třech měsících!“ vybuchla Bella a odpochodovala – nejspíš – do pokoje. Judy se za ní rozběhla a já taky.
„Bells.“ zavolala na ni.
„Nechte mě na pokoji. Radši uhořím, než abych měla jed do Volterry.“ křičela na mě i na Judy.
Bella bouchla dveřmi a bylo slyšet, jak sebou hodila na postel. Judy na mě udělala nechápající grimasu a utíkala zase dolů. Šel jsem za ní lidským krokem.
„Tak teda musí jed někdo jiný.“ Řekl Emmett.
„já pojedu.“ Řekla Judy.
„Nikdy!“ zařvala Bella a zase cupitala dolů.
„Jedu já s Edwardem.“ řekla a dupla si k tomu.
„Dobře Bello. Pojede ještě někdo?“
„Tak třeba já. Ještě jsem tam nikdy nebyl.“ odpověděl Boo.
„Dobře, takže jede Bella, Edward a Boo. Večer se sejdeme v mé pracovně.“ řekl, zasunul židli a obmotal ruky kolem Esmeiného pasu a šli spolu nahoru. Emmett vystartoval a sedl si na pohovku. Zapnul televizi projížděl všechny kanály o sportu.
„Ne! Ale. Vždyť. To není možné!“ křičel.
„Je to možné, hold, je teprve půl druhé. To ještě žádný basebaloví zápas nebude. A ještě když venku prší.“ řekla mu Rosalie.
„Sakra!“ řekl a lehl si.
POHLED EMMETTA:
To je poprvé za tu dobu co tady nedávají žádný baseball. Seskočil jsem z pohovky a na všechny zařval:
„Jdu na lov, kdo jde semnou?“
Všichni se seběhli jako mouchy na med a společně jsme vyskočili na terasu. Z terasy jsme se rozběhli do nedalekého lesa. Ucítil jsem medvěda.
„Ne že mi ho někdo sežere!“ zakřičel jsem a Rose se jen zasmála.
„Neboj.“ Řekla Esme.
Byli jsme v lese a každý se zakousl do něčeho chutného.
„Já tě zabiju Rose. To nevíš, že každý rok přispívám na záchranu medvědů grizzly? Pořád jich ubývá.“
„Jo. Jen kvůli tomu že jich za rok vysaješ přes padesát.“
„To není možné. Já se o moje medvídky pěkně starám.“
„To si jen myslíš bručounku!“ řekla Rose a medvěd ji odpadl jako hadrová panenka.
„ÁÁÁÁÁááááááááá!“ zakřičel myslím že Boo.
Rozběhl jsem se tím směrem a viděl ho jak padá ze skály. Dopadl do vody a pak zakřičel:
„Vooooo hooooou. To byla bomba!“ a pomalu lezl zase nahoru.
Esme s Carlisle se jenom zasmáli a já pelášil zpátky do domu. Cestou jsem si vzal pár mravenců, mušek a žížal. Ten kousek cesty jsem si plánoval, jak je využít.
No jasně, to Alice nesnáší tyhle vtípky. Ale najednou mi to docvaklo. Bella s Edwardem můžou číst myšlenky, takže bych měl asi přestat. Myslel jsem na to, jak se vznáším nad loukou plnou krásných lilií, tulipánů, narcisů a pomněnek. Vběhl jsem do domu a rovnou do Alicina šatníku. Do oblíbených šatů jsem naházel mravence a do koupelny zbytek. Ve vaně se povalovali žížaly a létalo tam pár much. Ďábelsky jsem se nad tím zasmál a utíkal do obýváku. Něco mě ale lákalo do Edwardova pokoje a tak jsem se tam vydal. Když jsem šlápl před dveře, ujela mi noha a já hlavou rozbil zeď.
„Tak tohle mě sem lákalo.“ Řekl jsem a Edward vybuchl smíchy. Už se asi vrátili.
„Řekneme jí to?“ ptal se Edward Bells a ta mu odpověděla:
„Ne! Ještě bude sranda!“ a já už utíkal dolů.
„Ahoj,“ řekl jsem Alici.
„jak se máš?“ dodal jsem nevinně.
Autor: Josette (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Jsem Volturiová nebo Cullenová? 21. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!