Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jsem Volturiová nebo Cullenová? 2., 3. kapitola

Jak se vidí


Jsem Volturiová nebo Cullenová? 2., 3. kapitolaTak další kapitolky. Přidala jsem dvě, protože jsou krátké. :)...Pěkné počtení, jestli moje povídky někdo vůbec čte.

2 kapitola

 

„To je super!“ řekla Judy.

„Zajdeme zítra na nákupy?“ zeptala jsem se jich.

„Jasně,“ odpověděla, otočila se na podpatku a mezi dveřmi se zastavila.

„Bello, kde mám pokoj?“

„Nevím, najdeme nějakou místnost a zítra koupíme nábytek. Zatím zůstaneš u mě a já půjdu k Alecovi.“

„Fain, nechci tě vyhazovat, ale když to tak chceš.“ Řekla a usmála se.

Prošli jsme celou Volterru a našli úžasnou místnost. Půjčila jsem ji oblečení aby se převlékla.

„Diky Bells, jsi zlatá,“ řekla a šla do vany. Na dveře někdo zaklepal.

„Kdo tam?“ volala jsem.

„Tady Alice.“

„Alice? Kdo je Alice? Žádnou Alici neznám.“řekla jsem a do pokoje vtančila ta malá hnědovláska.

„Ahoj, já jsem Alice.“ řekla.

„Bella,“ odpověděla jsem arogantně.

„Nepřemýšlela jsi někdy o přechodu na druhou stranu?“

„Nechci. Jsem tu spokojená!“ odsekla jsem.

„Aha.“řekla zklamaně. Z očí jsem ji vyčetla bolest.

„Proč chceš abych přešla k vám?“

„Kvůli Edwardovi.“

„Jó, kvůli tomu namyšlenému frajírkovi?“

„Jo, on se do tebe zamiloval.“řekla a já vybuchla smíchy. Přepnula jsem na arogantní smích.

„Čemu se směješ?“

„Edward se do mě zamiloval? Wow!“ řekla jsem s nezájmem. Za dveřmi jsem uslyšela vzlyk. Šla jsem ke dveřím a otevřela je.

„Ahoj Edwarde, přeješ si?“ zeptala jsem se a zamnou přicházel Alec. Když byl u mě, políbil mě a šel do pokoje.

„No?“řekla jsem nervózně. Nemohl ze sebe vydat ani hlásku.

„Aha.“ řekla jsem a zavřela dveře.

„Proč jsi ho tak odbyla?“ zeptala se Alice.

„Nestarej se!“ řekla jsem a donutila ji odejít. Alec na mě skočil a začal mě svlékat.

„Co to děláš?“ zeptala jsem se a on se jenom zazubil. V koupelně něco nejspíš spadlo.

„Judy, jsi v pořádku?“

„Jo, jasně.“ řekla a začala se smát.

„Je tam Caius co?“ zeptala jsem se Aleca.

„Jo.“ a zasmál se.

„Nemám zamknout? Aby sem zase nevlezl někdo z Cullenovích?“ zeptala jsem se.

„Já to udělám,“ řekl a než jsem si uvědomila co řekl byl zpátky a sundával mi zeleno černé džíny. Z koupelny se ozývali známé zvuky. Zasmála jsem se. Chytla Aleca za ramena a posunula ho výš. Moje rty se přisály na ty jeho. Byli jsme sehraná dvojka. Pak se jeho rty začali posunovat na můj krk. Bylo to příjemné. Pak se začal posunovat nad má ňadra.  Někdo zaklepal.

„To není možné,“ řekla jsem naštvaně.

„Kdo je tam?“ volal Alec.

„Tady je Esme.“řekla příjemným hlasem.

„Jo, jen se obleču.“

„Není potřeba Bello, Aro shání Judy.“

„Judyyy! Volá tě Aro.“ křičela jsem přes celou místnost.

„Už jdu.“ řekla a vyšla v Caiusově náruči. Usmála jsem se na ně.

„Musíte odemknout.“ řekl Alec. Když odešli, zase někdo zaklepal.

„Grrrrrr!“ zavrčela jsem. Alec už byl taky bez sebe a šel otevřít.

„Co je Cullene?“ zeptal se a podle mích odhadů tam stál Edward…

 

 

3 kapitola

 

Měla jsem pravdu. Z ničeho nic zavrčel.

„Jsi v pohodě?“ zeptala jsem se.

„Bello já tě..._“

„…_miluju? Promiň, ale já už jednoho sexouše mám!“ Alec se usmál a políbil mě.

„…_to jsem říct nechtěl. Prosím přestěhuj se k nám. Tady jsou tvoje schopnosti zneužity!“ řekl a smutně se zatvářil.

„Noa? Já to tady miluji. Miluji Volterru, Aleca, nejlepší kamarádku Judy, Jane a ostatní. Mě nejde o schopnosti. Přijali mne. Mám přátele!“ řekla jsem přesvědčivě. On se na mě nechápavě podíval.

„Tak fajn, ale pro tebe jsou dveře vždy otevřené.“ Řekl, otočil se a odešel.

„Bello? Jdeme nakupovat?“ ptala se Judy.

„Kolik je hodin? Ještě budou mít zavřeno.“

„Ehm, je 08:07!“ řekla a já se podivila, :Páni, to už je tolik?:

„Tak jo, jen se převleču, chceš něco půjčit?“

„Jo, hodily by se mi druhé džíny. Půjčíš mi ty oranžové?“ zeptala se a já je po ní hodila, poděkovala a šla se převléct. Já si dala fialovo-černé džíny a černé tričko s obrázkem malé tančící včely. V Judy jsem vběhla do koupelny abychom se namalovaly. Namalovala si černé oči, tmavě růžové rty s leskem a trošku pudru. Já si dala fialové stíny, černou tučku, lesk na rty a pudr. Na řasenku jsem neměla náladu a Judy to s ní neuměla. Sedla jsem do Felixova auta a jela s Judy do centra na nábytek. Vybrala si nádhernou kovovou postel a rudě červený nábytek. Tapety byly černé v červenými hvězdičkami na okrajích. Uvědomila jsem si, že na Volteře je skoro všechno černé s rudočervenou. Dali jsme všechno do auta a jeli na oblečení.

Judy se semnou točila kolem korzetů. Vybrala si jich snad deset. Tři byli kárované a zbarvené do zelena, dva pruhované, jeden obyčejný modrý a zbytek prošívaný mašlemi. Taky jsem si musela alespoň jeden vzít. Byli tak nádherné.Vybrala jsem černý a uprostřed ve předu svázaný rudě červenou mašlí. Štěstí že tam neměli žádné džíny, jinak by to šíleně dopadlo. Dámě jsme vrazili $4000 a zbytek si mohla nechat. Stejně to bylo jenom $20. Dali jsme to do auta a jeli na Volterru. Zavolali jsme si Felixe aby to Judy odnesl do pokoje, poděkovali jsme a nasedli do mého hnědého porsche. Mohlo být kolem 14:00. Cestou jsme si povídali o Cullenovích.

„Kecáš! Ale s Emmettem je sranda.“

„Jo, tak semnou ještě Emmett nemluvil.“ řekla jsem.

„Má z tebe respekt. Bojí se, že ho odbudeš tak, jako Edwarda,“

„Jestli mě nebude chtít přesvědčit, ať se k nim přestěhuji tak na něj budu milá.“

Zastavili jsme před obchoďákem. Judy vyběhla z auta a řvala kolem.

„Páni, ten obchoďák znám!“ řekla.

„Jo? Z televize co?“ řekla jsem sarkasticky.

„Ne, před 5 dny jsem ho viděla, než jsi mě přeměnila.“ Řekla a zasmála se chytla mě za ruku a odtáhla dovnitř, Regály byli plné pastelových triček, topů, nádherných bot, károvaných džín, kabelek, klobouků. Prostě království oblečení.

„Sakra,“ řekla a já se na ni nechápavě otočila.

„Co je?“

„Ten plakát, hledají mě rodiče.“

„ To jsi ty? Nikdo tě nepozná, máš rovné vlasy, jsi namalovaná. Nemají šanci.“

„Jenom aby.!“ řekla výhružně.

Vešli jsme do první uličky.

„Vidíš ty boty? A, a ty kabelky, a ty trička!“ řekla Judy.

Vzala jsem košík a vyrazila. Vybrali jsme si snad tucet párů bot. Jedny červené conversky, bledě modré s nápisem : I’m Cool Girl! : aj. Triček bylo mnohem víc. Mě se ale skoro žádné nelíbilo. Vzala jsem si jen s nápisem, který nešel přečíst. Po 4 hodinách nakupování jsme se stavili do poslední části obchodu. Šperky.

„Ty náušnice!“ řekla Judy a vrhla se na ně. Stála u nich asi až do půl 8 protože v dobu zavírali. Zaplatili jsme a radši jsem nechtěla vědět, kolik jsme tam nechali peněz.

 

SHRNUTÍ POVÍDEK



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jsem Volturiová nebo Cullenová? 2., 3. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!