Bella s Judy si užívají sníh, ale taky je štve, že jim jsou Alec a Caius pořád za zády. Také ke Cullenovím zavítala paní Bitová(sousedka) s manželem, která má za syna vlkodlaka. Jak se asi k Belliným jahodám zachová Edward?
31.12.2009 (20:30) • Josette • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1457×
13. kapitola
Seděli jsme na igelitu a sjížděli kopec.
„To je bomba!“ řvala Judy.
Sněžilo mi do obličeje a stále víc a víc nadšená jsem jezdila sem a tam. Najednou se Judy rozběhla.
„Judy, stůj! Rozumíš!“ křičela jsem na ni a použila svoji schopnost. Zůstala stát jako tyčka.
„Kam se chystáš?“ zeptala jsem se naštvaně.
„Mám hlad. A tam je parta medvědů.“ Řekla.
„Wow, wow, wow, odkdy ty piješ zvířecí krev?“
„Od doby, co mě to naučila Esme. A medvědí krev je výborná!“ řekla.
„Mě medvědí krev nechutná, jdeme?“ zeptala jsem se a rozběhli jsme se přímo k partě medvědů.
Uviděla jsem pumy. Zakousla jsem se do jedné z nich. Chutnala stejně jako lidská krev. Škoda že tam byla jen jedna.
Udělala jsem si ze sněhu pořádnou kouli a hodila ji po Judy.
„Áu,“
„To tě nemohlo bolet!“ odbyla jsem ji.
:Počkej, já ti dám: proletělo jí hlavou.
„Jen abych nedala já tobě!“ zařvala jsem na ni a skočila po ní. Válely jsme se u kopce a byli celé od sněhu. Když jsme se postavily, vybuchli jsme smíchy.
„Já chci dělat sněhuláka,“ řekla Judy.
„A já chci, aby už nás konečně Alec a Caius nesledovali,“ zařvala jsem do prázdna.
„Kde jsou?“
„Tam za tím stromem,“ ukázala jsem a zamávala.
„Taky tě zdravím Bello,“ zakřičel Caius.
„Tak nezdrav a vrať se tam, odkud jsi přišel.“ Řekla jsem a šla s Judy domů.
V obýváku seděla cizí žena a vyprávěla si s Esme. V kuchyni si zase vykládal Carlisle s nějakým mužem.
„Carlisle? Máme ještě tu misku s jahodami?“ zeptala jsem se abych na nic neupozornila a pozdravila.
„Bello, jsou v ledničce.“ Odpověděl. Nečekala jsem to, ale ty jahody tam vážně byli. Vzala jsem si vidličku a šla s nimi do pokoje. Pak přiběhla Judy a řekla:
„Proč mi ty jahody jíš?“
„Jsou tam ještě jedny, tak si jdi!“ řekla jsem ji když jsem stála v obýváku a Judy vběhla do kuchyně.
„Bello? Můžeš k nám?“ poprosila mě Esme. Otočila jsem se a sešla zpátky ze schodů do obýváku.
„Ano Esme?“
„Bells, to je paní Bitová [bajtová], je to sousedka od naproti. Přinesla nám koláče.“
„Dobrý den,“ pozdravila jsem
„…,můžu jít?“
„Jen jdi,“ řekla paní Bitová a na dveře zaklepal nějaký mladík. Šla jsem otevřít. Když jsem dveře otevřela, myslela jsem, že se udusím. To byl smrad! Na Jacoba jsem si zvykla, i když jsem ho viděla chvíli. On mi nesmrděl psinou, ale voněl. Za to tenhle kluk! No fuj! On začal pšikat.
„Pfuj, upíre!“ řekl mi do očí.
„Pfuj, psisko!“ odpověděla jsem mu a odtancovala do pokoje.
„Bello!“ zašeptala Esme tak, že to nikdo kromě upírů neslyšel. Uchichtla jsem se.
Seděla jsem v pokoji na posteli a zapínala televizi.
„Fuj to jsem se lekla.“ Řekla jsem Edwardovi.
„Promiň, dáš mi? Tu chuť jahod – i když ji necítím – miluju!“ řekl a já mu nabídla.
V televizi dávali nějaký film, ale řekla bych, že to byl horor. Listovala jsem v programu a našla jsem jeho název : HALLOWEENSKÁ NOC .
„Budeme se na to dívat?“ zeptala jsem se a hodila si jahodu do pusy.
„Jasně,“ řekl a chytl mě kolem pasu. Vzala jsem velikou jahodu do ruky a půlku si ukousla. Druhou půlkou, která mi zůstala v ruce jsem si objela rty. Políbila jsem Edwarda. :Proč mi to děláš?:
„Pane bože! Já mu něco udělám!“ řekla jsem naštvaně. Edward se zasmál a řekl nahlas:
„Alecu, rušíš romantickou chvilku,“
„Hmm,“ odpověděl Alec a slyšela jsem dupot jak odchází.
„Za chvíli bude 8. Pojedeme nakupovat?“
„Musíme Volturiovími něco koupit, když už sem přijeli,“
„Edwarde, ale oni…“ nenechal mě doříct větu, položil si mě a lehl si vedle mě. Vytáhl z pod postele nůž, vyleštil ho a svlékl mi šaty. Zbytek jahod řezal na malé kolečka a pokládal mi je na tělo. Tekla po mě růžová, jahodová šťáva, kterou Edward sál. Líbal mě na břichu a pomalu jedl kolečka jahod.
Nahodil tak krásnou atmosféru a do přehrávače dal rychle moje oblíbené CD s pomalými songy. Vrátil se ke mně a pomalu mi rozepnul podprsenku. Rozmačkal poslední dvě jahody a šťáva, která z nich kapala, mi ztékala po prsou. Po prvé jsem ucítila vůni jahod. Nemusela jsem ji cítit, ale aspoň jsem si ji představila. Projela jsem rukou Edwardovi vlasy a do ucha mu zašeptala
„Miluju tě Edwarde,“ když jsem to udělala, oči mu zčernali a dal se do práce. Ze zásuvky mi vyndal polevu, kterou jsem měla v tubě. Hrozně ráda jsem jedla něco, co mělo daleko od krve.
Nakreslil mi na tělo srdíčka, kytičky, hvězdičky a různé lístečky. Pak se podepsal. Zasmála jsem se.
„Proč se směješ?“ zeptal se.
„Pak si lehneš ty jo?“ řekla jsem mu a on kývl.
„V 9 hodin vyrazíme na nákupy.“
„Ale před tím se spolu okoupeme.“
Ale protože už bylo ¾ na 9, tak jsem ho odtáhla do sprchy a pustila vřelou vodu. Stékala mi po ramenou. Moje prsa se dotýkali jeho kůže a moje nohy se obmotaly kolem jeho pasu. Zasmál se a řekl:
„Sex ne, protože bychom nic nenakoupili.“ Řekl a začal mě líbat na prsou. Zaklonila jsem hlavu a příjemně zavrčela.
Happy New Year :)
Autor: Josette (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Jsem Volturiová nebo Cullenová? 13. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!