Další kapitolka. Moc prosím komenty. Díky
29.11.2009 (15:15) • ZdeLla • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3139×
Jeli jsme rovnou k nim domů. Vrtalo mi však hlavou, jak může Carlisle pracovat v nemocnici, když je upír. Ta krev, to musí být pro něj hrozný. S tímhle jsem usnula.
Musela jsem se tomu usmát. Carlisle se na něj významě podíval a pokračoval jen malý kousek nad mé koleno. Po dvou minutách zkoumání mé nohy Carlisle zkonstatoval, že mám nohu zlomenou. Dal mi jí do sádry. Sice nevím proč tohle všechno skladoval doma, když to upíři ani za mák nepotřebují.
Bylo mi to v tu chvíli jedno. Byla jsem neuvěřitelně unavená a jedné, co jsem ted potřebovala bylo
pořádně se prospat. Pokud vim, měl by mě Edward odvézt domů, jenže to se nestalo. „Zítra nám
odpadávyučování, takže se nejde do školy a jak vidím, chtěla by ses prospat. Jestli chceš,
můžeš tady zůstat do rána." řekl.
„Dobře, kde máš pokoj?" zeptala jsem se rozespale a už mě držely ledové paže. Objevila jsem se na
posteli. Edward mě zabalil do peřiny a zvedal se k odchodu. Chytla jsem ho za ruku a on se zastavil.
Zdál se mi sen.
Letěla jsem letadlem. Poté co jsem vystoupila, ozářilo mě sluneční světlo. Byla jsem v Itálii. V letištní hale čekali nějací tři muži. Toho jednoho jsem poznala. Byl to ten upír z louky, Demetri. Tem druhý měl krátké hnědé vlasy. Ten třetí vypadal, jako byj eho pokožka prosvítala. Jeho černé vlasy mu splývali až na ramena. Došlšla jsem k nim. Bylo vidět, že čekají na mě. „Vítám tě Isybello. Půjdeme?" řekl ten s černými vlasy.
Pustila jsem studenou vodu, abych se alespon trochu probrala. Dokonale mě to osvěžilo a tak jsem mohla vylézt. U vany ležely nějaké věci. Určitě byly pro mě. Oblékla jsem se a vydala se dolů do kuchyně. Můj žaludek se hlásil o slovo. Dole to vonělo. Nikoho jsem po cestě nepotkala a ani v obýváku nikdo nebyl. V domě bylo dokonalé ticho přehlušované jen mým tlukotem srdce. Došla jsem do kuchyně.
Všechno co jsem měla v puse sem na něj vyprskla a začala se válet smíchy na stole. On jen uraženě koukal. Náhle jsem ztichla, aby na mě nebyl naštvaný a on se začal smát. Oba jsme se zmítali ve smíchu a nemohli přestat. Edward už se trochu uklidnil, ale já ne. Pořád jsem se smála. Vstal ze židle a pomalým krokem se vydal ke mně.
Autor: ZdeLla (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Jiná Bella! 9. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!