Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jedno shledání změní vše - 3. kapitola

Carlisle Cullen baseball

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Jedno shledání změní vše - 3. kapitolaDalší díl, trošičku krátký, ale to bych nebyla já, kdybych to takhle nenapsala. Díky za komenty a učitě pište další. Hezké čtení:-D

11.08.2009 (20:00) • BJana • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3750×

Edward

 

Běžel jsem domů. Alice na mě už čekala v mém pokoji. Přišel jsem za ní.

„Co tě napadlo?“ byl jsem nedočkavý.

„Mohl by jsi stopovat. Sledovala jsem její budoucnost podrobněji. Doběhne na nějaké místo a potom se tam na nějaký čas zastaví, sama neví, na jak dlouho. Ani kam půjde potom.“

Nechápal jsem, proč mě to hned nenapadlo.

„Díky Alice, je to dobrý nápad. Zajdu za Carlislem a potom půjdu,“ objal sem ji. „Děkuji sestřičko.“

„Šťastnou cestu, budu vás sledovat a denně ti volat. Buď opatrný.“

„Neboj budu.“

Šel jsem se rozloučit s Esme. Můj odchod nesla špatně, ale doufala, že by jsme se mohli dát dohromady a to jí dělalo radost.

S Jasperem, Rose a Emmettem jsme si řekli ahoj a popřáli mi úspěšné hledání.  Šel jsem za Carlislem do jeho pracovny.

„Chtěl bych se rozloučit a zeptat, jestli jsi něco našel. Půjdu tu upírku najít. Alice mi dala naději, že to vyjde.“

„O schopnosti zabít někoho, jsem nic nenašel. Kdysi ale existovala upírka se schopností nechat kohokoliv nenávratně zmizet. Trvalo dlouho, než se  ji naučila používat.“

„Děkuji Carlisle, snad ji najdu a řekne mi o svoji schopnosti sama.“

„V to doufám, rád bych ji poznal. Úspěšnou cestu synu. Kdykoliv mi můžeš zavolat, to ale víš.“

„Děkuji, Carlisle.“

Vyskočil jsem z okna jeho pracovny. Rozběhl se na louku a dál šel podle jejího pachu. Byl sice slabší, ale mi to stačilo. Neběžel jsem, spíše lítal. Nohama jsem se sotva dotýkal země. Šel jsem podle jejího pachu, mohl jsem běžet celou dobu v kuse, slunce mi nevadilo. Dívka běžela v lesech a nebo daleko od lidí. Doběhl jsem k pobřeží. Všude se píše, že ve vodě se pach ztrácí, ale není to pravda. Ve vodě je pach silnější. Po státech jsem běžel asi tři dny. Ve vodě jsem plaval asi pět dnů.

Alice všechno viděla. Hned potom, co jsem si koupil mobil a oblečení, které jsem zaplatil kreditkou, zavolala mi.

„Ahoj Edwarde, jak pokračuješ?“

„Ahoj, je to zbytečná otázka. Sama nejlépe víš, jak pokračuji. Na zemi je její pach méně cítit, ale je silnější, než v USA. Viděla jsi něco jiného?“

„Ne, pořád to stejné, sedí v koruně stromu. Pořád se nerozhodla co bude dál.“

„Snad to nezmění. Děkuji Alice. Brzo se ozvu.“

Položil jsem telefon a běžel přes Pyreneje a Francouzské středohoří do Alp.

Dokážu velmi rychle běhat, což se mi teď hodilo. Běžel jsem asi šest dní. Alice mi volala a řekla, že se spolu brzy setkáme. Utíkal jsem a najednou ucítil její silnou vůli, věděl jsme, že je  tady blízko. 

 

 

Isabella

 

Nevím, kolik dní uplynulo. Seděla jsem v koruně stromu a na nic nemyslela. Je to moje náhrada spánku. Bylo klidné jen sedět a nic nedělat. Nemusela jsem si na nic dávat pozor,  ani na jiné upíry nebo lidi, na tohle místo by nikdo nešel.

Mohla jsem tu být věčnost. Nevadilo by mi to. Byla to jediná klidná část mé existence. Bez strachu. Ucítila jsem nasládlou vůni, byla mi povědomá. Rozhlédla jsem se kolem. Dole pod stromem stál ten upír z louky.

Myslela jsem si, že mě už nechá, nebo mě alespoň nenajde. Zřejmě si moje slova nevzal k srdci. Nechtěla jsem mu ublížit, nechtěla jsem, aby byl další na mém seznamu. Seznamu lidí a upírů které jsem zabila.

„Prosím, odejdi,“ zavolala jsem na něj zoufale.

Otočil se po hlase a hledal mě.

„Neodejdu, dokud si spolu nepromluvíme.“

„Už jsem ti řekla, že mě nemáš hledat. Zabíjím lidi a upíry na potkaní, jsi jediný, kdo po setkání se mnou žije. Prosím, odejdi.“

„Já si s tebou chci pomluvit a nevěřím, že by jsi někoho zabila.“

„Ty to nechápeš! Já to nedělám schválně.“

Začala jsem být naštvaná, cítila jsem zajímavý pocit, jako už párkrát. Vždy jsem potom někoho zabila. Byla jsem toho pocitu plná a to nebylo dobré. Cítila jsem, že za chvilku asi z toho pocitu exploduji. Nebála jsem se o sebe ale o něj.

 


« Předchozí díl Následující díl »

Autor: BJana (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jedno shledání změní vše - 3. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře