Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Je těžké... být jiná - 53. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Je těžké... být jiná - 53. kapitola53. kapitola je zde... bohužel předposlední.
Že by Rhea opravdu jen tak utekla a už se neobjevila? A jak se vyvíjí Bellino uzdravování? Zjistí se tentokrát příčina jejího nepříliš dobrého stavu?

19.07.2010 (13:15) • Crystal • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 5428×

Volnou rukou jsem se zapřela o podlahu a vyškrábala se opět na nohy, s tou ortézou to nebylo nejjednodušší. Postavila jsem se k umyvadlu a pustila vodu. Vypláchla jsem si několikrát pusu, musela jsem tu odpornou pachuť dostat pryč. Už jen z ní se mi zase zvedal žaludek.

Letmo jsem vzhlédla k zrcadlu, nevypadala jsem zrovna nejlépe. Tmavé kruhy pod očima, zacuchané vlasy, celkově jsem byla hodně pobledlá a na obličeji jsem měla již žloutnoucí modřiny. To nebylo dobré, když jsem měla modřiny, vždy zmizely do několika vteřin a tyhle už mám několik hodin. Něco se muselo pokazit…

Zase se mi zhoupl žaludek. Ruka mi ihned vylétla k puse a já zavřela oči, abych se pokusila soustředit na něco jiného. Ale to, co jsem uslyšela, mě zarazilo. Já slyšela, nebo spíše neslyšela nic. Jen ticho, žádné zvuku, žádné myšlenky v okolí. To znamenalo, že v domě buď nikdo není, nebo je v domě někdo se štítem… Ale byla jsem si jistá, že Esme v domě zůstala, to znamená, že druhá možnost je ta správná, a to nebylo dobré.

Než jsem stihla domyslet, co se vlastně stalo a co bych měla udělat, jsem uslyšela výkřik, nesouhlasný, ale bezmocný. Esmin výkřik. Jak jsem ho uslyšela, cítila jsem, jak se mi na okamžik zastavilo srdce.

Vykašlala jsem se na pocit zvracení, na bolest v mé noze… jen jsem se soustředila na to, aby má rodina byla v pořádku.

„Esme,“ zašeptala jsem a zároveň s tím, vyběhla z koupelny tak rychle, jak jen mi to ortéza dovolovala. Sotva jsem překročila práh, stála tam ona a Esme držela jednou rukou pod krkem a druhou pevně svírala její ruce, aby se nemohla bránit. Věděla jsem, že kdyby chtěla, stačil by jeden drobný pohyb ruky a Esme by byla… nemohla jsem na to ani pomyslet.

Ale ona to neudělala, nechápala jsem to. O to jediné jí přeci šlo, zabít upíry.

„Neubližuj jí.“ Na něco víc, jsem se nezmohla. Esme pro mě znamenala mnoho, stačilo by, abych udělala jen jediný pohyb, kterým bych jí dala signál a Rhea by byla rychlejší než já.

„Rhea nemá v úmyslu zabít nějakého z nich. Zatím,“ zasmála se a obezřetně mě sledovala.

Všimla jsem si zoufalého pohledu Esme, ona nechtěla zemřít, ale litovala, že jí nedokázala zabránit dostat se ke mně. Esme mě chtěla chránit, ale nebyla na to dost silná.

„Co po mě chceš?“ zeptala jsem se nedůvěřivě a udělala jeden krok v před, Rhea jen lehce zakroutila hlavou a já v ten moment zůstala na místě, už jsem ani nemyslela na to, že bych se pokoušela k Esme dostat ještě blíže.

„Mluvit,“ odpověděla prostě.

„Ale já mluvit nechci,“ sykla jsem k ní s odporem.

„Pokud má žít, nemá na výběr,“ řekla a slizce se usmála.

„Fajn,“ řekla jsem se stále stejným odporem.

„Vypadá poněkud… podivně. Už je to několik hodin, měla by být již dávno zdravá, něco s ní je,“ šeptla, když si mě letmo prohlédla.

„Do toho ti nic není,“ křikla jsem a udělala rychlý půlrok k ní.

„Ne, ne, ne, nechce přeci, aby její upírek přišel o život,“ zasmála se naprosto klidně. Na to jsem jí žádnou odpověď nedala.

„Jak již Rhea řekla, nepřišla zabít žádného z jejích upírků. A taky, že ti Rhea řekne proč. Nezabije je, protože viděla, že by to nebylo dobré. Viděla, že to za ni udělá někdo jiný, od koho je to bude více bolet,“ řekla poměrně… nadšeně? Mluvila pravdu? Zabije je někdo jiný? Kdo? To nemůžu dovolit. Dlaň jsem semknula v pěst, Rhea si toho samozřejmě všimla a pak mi velmi názorně ukázala, že už stačí opravdu jen kousek a je po Esme.


„Kdo?“ šeptala jsem, nyní již zoufale.

„Isabella!“ zasmála se.

„Ehm… Co?“ zeptala jsem se nechápavě. Ona je snad úplně… radši nic.

„Ona se změní, ani si nedokáže představit, jak moc se změní. Rhea to viděla a je si jistá, že Isabella ví, jak. Rhea nikdy neviděla nic… tak… krutého,“ řekla naprosto vážně.

„To není možné, nemůže se to stát. Lžeš!“ křikla jsem zmateně.

„ Proč? Ani netuší, jak ráda by je Rhea připravila o existenci,“  nasadila upřímný tón.

„Nevěřím ti,“ šeptala jsem.

„Uvěří,“odvětila poněkud záhadně a já se bála toho, co se teď stane.

„Proč to děláš?“ uslyšela jsem nejkrásnější hlas na světě. Přede mnou seděl on, jeho obličej byl zjizvený bolestí a strachem.

„Proč ne, právě pro toto jsem byla stvořena,“ odpověděla jsem naprosto chladným hlasem.

„Tolik ses změnila,“ zašeptal zkroušeně.

„Možná ano, možná ne. Možná jsem jen zjistila, že upíři jsou všichni stejní, nezáleží na tom, jak se živí,“ stále ten chladný tón.

„Ty taková nejsi,“ řekl, ale nesnažil se bránit.

„Ty nemůžeš vědět, jaká jsem. Nic o mě nevíš,“ sykla jsem k němu s odporem.

„Prosím…“

„Sklapni, upíre, věc, jako ty nemá právo na existenci.“ Jendou ránou jsem ho připravila o ruku, líbilo se mi, jak bolestně zařval, ale vadilo mi, že se nebrání… Takhle to nebude žádná zábava. Další rána ho připravila o život.

„Néé!“ vykřikla jsem a dopadla na tvrdou podlahu.

„Bello, to bude dobré, ššš,“ slyšela jsem Esmin hlas.

„Tohle se nemůže stát, ne… cokoli, jen ne tohle. Ne, já taková nejsem. Nemůžu být,“ šeptala jsem zoufale a cítila, jak mi po tvářích tečou horké slzy.

Z dálky jsem slyšela hlas Esme, mluvila do telefonu, chtěla, aby Edward přišel…

„Pojď, zlatíčko. Lehneš si,“ zašeptala milých hlasem, opatrně mě vzala do náruče. O chvilku později mě položila na gauč, kde jsem ležela i před tím.

„Bude to dobré, už je to pryč. Ona je už taky pryč. Všechno bude dobré, uvidíš,“ konejšila mě.

„Ne, všechno je špatně,“ špitla jsem.

„To, co řekla… nemusí se to stát. Všechno se může změnit,“ řekla mateřsky a pohladila mě po vlasech.

„Co když ne?“

„Přece si nemyslíš, že to co řekla, že bys to udělala.“

„Ona to viděla, ukázala mi to,“ vzlykala jsem.

„Určitě ti lhala,“ zašeptala.

…

„Víš jistě, že chceš jít do školy?“ zeptal se mě Edward… znovu.

„Jo, už jsem v pořádku, cítím se úplně normálně. Žádná bolest v noze ani v ruce,“ zasmála jsem se a jako důkaz mu před očima zamávala rukou. Ale uvnitř jsem byla zoufalá, lhala jsem mu. Ruka a noha mě sice nebolely, ale zrovna dvakrát dobře mi nebylo. Vlastně jsem se cítila dost mizerně. A to, co jsem včera viděla, k mému duševnímu stavu příliš nepomohlo. Vlastně celá ta věc s Rheou mě začala pomalu přivádět k šílenství.

Ale i přes to jsem se snažila vypadat zdravě a bezstarostně. Nechtěla jsem někomu přidělávat další starosti.

„Opravdu se na to cítíš?“

„Edwarde, kolikrát ti to mám ještě říkat, je mi fajn,“ ubezpečovala jsem ho dál.

„Dobře, ale kdyby ti bylo nějak špatně, jedeš domů,“ usmál se na mě, políbil mě na čela a ruku v ruce jsme šli k autu. Doufala jsem, že mi bude v rámci možností dobře, musela jsem se totiž odpoledne po škole ještě něco zařídit.

<< Shrnutí >>

Autor: Crystal (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Je těžké... být jiná - 53. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře