Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jasper patří mně! 1

25.09.2010 (16:00) • Shire • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3492×

Mohutný upír s hnědočernými kudrnatými vlasy se na jeden odraz dostal ke svému příštímu protivníkovi a dříve než se jeho sok vzpamatoval, utrhl mu hlavu. Dalším mohutným skokem se přiblížil k jednomu z posledních novorozených.
Mezitím se na různých místech objevovala a zase mizela maličká postava, tak moc byla rychlá. Právě podtrhla nohy blonďaté novorozené a rychle se sehnula, aby jí utrhla hlavu. Jejích nekrytých zad si všiml další novorozený.
Vysoký blondýn si při celé bitvě počínal, jako by se jednalo o rutinní situaci. Když koutkem oka zahlédl novorozeného, který se chystá zaútočit na jeho milou, nečekaným útokem k sobě přitáhl svého současného soupeře, sevřel jeho hlavu v dlaních a prudkým trhnutím ji oddělil od těla. Extrémní rychlostí se přesunul k upírovi, který byl v tu chvíli pro jeho Alice velkým nebezpečím. Dorazil právě včas, novorozený se právě připravoval ke skoku. V plné rychlosti do něj narazil a poslal tak dalšího protivníka Emmettovi. Několik setin vteřiny poté místem, kde předtím ten novorozený stál, prolétla maličká pěst. Alice na něj hodila vyčítavý pohled, ze kterého ale bylo znát, že je pouze hraný.

„Ten byl můj!" rozléhal se bitevní vřavou zvonečkový hlásek.

Jiný plavovlasý upír zpozoroval další novorozenou. Ona jeho pohled zachytila a začala ustupovat do lesa. On jí však pronásledoval a ránou do zad jí poslal k zemi. Potom ji chytil pod krkem.

„Prosím," ozval se její přiškrcený hlas. Sevření okolo jejího krku povolilo.
„Prosím," opakovala. „Já nechci bojovat."

Jeho tvář se změnila, nyní z ní novorozená mohla vyčíst zkušenosti a  soucit.

„Ani já ne, dítě," řekl jí laskavým hlasem. „My se jen bráníme."
„Nevěděli jsme to," vysvětlila zahanbeně. „Riley lhal. Je mi to líto."

Tou dobou řev bitvy utichl. Zlatoocí vyhráli beze ztrát.
Po chvíli se k plavovlasému upírovi připojila žena s vlnitými hnědými vlasy.
Po krátkém rozhovoru položil Carlisle rozhodující otázku.

„Dítě, vzdáš se nám? Pokud se nám nepokusíš ublížit, slibujeme, že neublížíme ani my tobě."

Chvíli váhala, ale nakonec odpověděla: „Ano, vzdávám se."

Pomalu se zvedla ze země.

„Carlisle?" zavolal hluboký mužský hlas.

Ke skupince se připojil další žlutooký upír. Když se přiblížil, poznal, že se pocit bezpečí, který cítil z neznámé bytosti, bleskově vytratil. Blondýn byl vyšší a štíhlejší než Carlisle a na jeho kůži bylo viděl ohromné množství jizev, které rozhodně nemohly být z téhle bitvy. Znal novorozené, nevěřil jí. Věděl, že na světě je Carlisle jediný, kdo jí mohl nabídnout mír. Měl Carlislea velmi rád, ale nedokázal s ním souhlasit. Jeho smysly byly ve střehu, ona byla pro jeho rodinu nebezpečná… Carlisle s ním nesouhlasil. Jasper si u Carlislea alespoň vynutil, že bude tu novorozenou hlídat.
Nikdo mu jeho chování nemohl mít za zlé, to je spíše Carlisle příliš laskavý.

„Ty tam," houkl Jasper a zamračil se na novorozenou. „Pojď s námi. Jestli uděláš jediný prudký pohyb, oddělám tě."

Jasper se zarazil. „Zavři oči!"
Ona váhala. „Dělej!" nakázal.

Šla po zvuku jeho hlasu a připadala si bezbranná. Po chvíli došli na místo.

„Sem si sedni. Oči nech zavřené."

Uposlechla ho a ponořila se do myšlenek na svého mrtvého přítele. Slyšela nesrozumitelné útržky rozhovoru, který náhle přerušilo hlasité zavytí. Jasper jí rychle přiložil dlaně na uši, k jejímu sluchu ten nářek přece jen pronikl.

Několik vteřin předtím se z křoví vymotal poslední novorozený. První si ho všimla šedá vlčice a zaútočila. Novorozený její útok odrazil a chystal se jí zlomit vaz. v tu chvíli se z druhé strany vynořil rudohnědý vlk a přilákal na sebe pozornost. Novorozený sevřel to obrovské chlupaté tělo pažemi. Ozvalo se křupání kostí následované hlasitým zavytím…

„Tři minuty!" zvolal vysoký hlas.

V tu chvíli Jasper spustil dlaně z jejích uší. „Měla bys otevřít oči."

Když otevřela oči, spatřila všechny. Poznala Esmé a toho velkého kudrnatého už také zahlédla. Potom tam stála maličká černovláska a vysoká blondýna. Kousek od nich klečel na zemi Carlisle a upír s bronzovými vlasy a u nich ležela další postava. Minutu potom se postava zvedla ze země. Novorozená v ní poznala bytost, kterou měla ulovit. Velmi se snažila, ale vůně té dívky byla až příliš silná.

Mezi dohořívajícími hranicemi se objevili siluety postav v pláštích. Malé upíří děvče, které je vedlo, mluvilo neutrálním tónem, přesto bylo zcela jasné, že by jí vůbec nevadilo, kdyby novorozená armáda celý zlatooký klan vyvraždila. Potom se její pohled zaměřil na novorozenou, ze které svou odpornou schopností vypáčila její jméno, ale více se nedozvěděla, protože i přes bolest novorozená poznala zlé diktátory, kteří vnucovali podmínky i její stvořitelce. Novorozená cítila, že jí odtikávají poslední vteřiny a tak posílala myšlenky čtenáři myšlenek, který prý u zlatookých byl.

„Postarej se o to Felixi," ozval se odporný hlásek malé upírky. „Chci jet domů."

Mohutný upír v plášti se k ní blížil. Zlatoocí, jeden po druhém odvraceli hlavu. Poslední odvrátil hlavu Jasper. I jemu se tohle příčilo, zabít někoho v boji je jedna věc, ale tohle byla poprava. Otřásl se odporem, připomnělo mu to jeho existenci před tím, než našel Alice.

Z místa, kde ještě před chvílí ležela Bree Tannerová, šlehaly vysoké plameny. Formace v pláštích se otočila k odchodu. Naposledy upřela malá upírka své krvavě rudé oči na Bellu.

„Jane, nech toho," řekl upír s vlasy v barvě mědi.
„No co?" odpověděla mu. „Můžu si dělat, co chci!"
„Nemůžeš, na to nemá nikdo právo!" naštval se. Za jeho zády se ozvalo tiché syknutí, které mělo naznačit, aby toho nechal.
„Vážně? Mimochodem, Caia bude jistě zajímat, že je stále člověk..."
„To neuděláš!" procedil mezi zuby, když uslyšel její myšlenku.
„Proč by ne?" zeptala se zvesela.
„To nemůžeš, to..."
„Ty mi vyhrožuješ?" ptala se ho sebejistě.
Když si uvědomil, co udělal, klonil hlavu a řekl: „Ne, Jane..."

Černé pláště zvolna odcházely. Z jejich řad se ozval zlý šepot.

„Doufám, že ji nepřemění. Nerad bych přišel o takovou dobrotu."

Ačkoli měl Edward skvělé sebeovládání, nedokázal další takovýhle útok přestát. Nahrbil se, zavrčel a zaútočil.
Malá upírka v plášti se otočila na patě a zasáhla ho vlnou bolesti.

„Demetri..." pokynula směrem k Edwardovi, který se na zemi svíjel bolestí. „Tu holku si potom můžeš nechat."
„Jane, prosím... Nedělej to..." prosila Esmé.
„Nedělej to..." plakala Bella.

Carlisle sklonil hlavu. Věděl, že Jane nikomu neodpustí. Rosalie otočila hlavu od hrozivého výjevu, který se začínal rýsovat. Alice opřela hlavu o Jasperovu hruď a začala tiše vzlykat. Jasper s Emmettem ale nehodlali jen tak stát, Edward je přece jejich bratr. Neznatelným gestem si dali najevo, že myslí na to samé a vyběhli bratrovi na pomoc.
Emmett v plné rychlosti vrazil ramenem do Demetriho, který se blížil k Edwardovi a po Emmettově zákroku přistál hluboko v lese. Jane byla zaskočená, netušila, že budou schopni jeden za druhého bojovat. Na chvíli přestala věnovat pozornost Edwardovi, který využil příležitosti a postavil se na nohy. Jane se podívala na svého bratra a na Felixe, budou bojovat.
Otočila svůj pohled na místo, kde před několika vteřinami ležel Edward, ten tam ale nebyl. V duchu zaklela, ale ihned si našla další vhodnou oběť. Alice, ta o kterou má Aro tak velký zájem, jí neuvěřitelně vadí. Nikdo nemá právo být lepší než ona!

Jane se se zlým úšklebkem podívala na Alice, která vzápětí ležela v bolestech na zemi. Bylo to jako pokyn k útoku. Felix se vrhl na Emmetta, který byl nejblíže. Mezitím se vrátil Demetri a vrhl se na Edwarda. Esmé na Carlisleův povel chytila Bellu a odnesla ji na hranice La Push. Alec držel svým darem zbytek rodiny v šachu. Tedy téměř celý zbytek.

Jasperovi Alicin křik trhal srdce, ale věděl, že musí vytrvat. Při záchraně Edwarda se dostal protivníkům za záda. Matně postřehl skřípání, zřejmě utrženou hlavu, následované Emmettovým vítězným řevem. Nedokázal se soustředit, každý výkřik se mu zabodával do mrtvého srdce jako ostrý nůž. Polila ho vlna spokojenosti, kterou ucítil od Jane, nedokázal to dál snášet. Vykašlal se na předchozí plán a plnou rychlostí se rozběhl na tu malou trýznitelku, která k němu stála zády. Ona byla tak zabraná do své odporné zábavy, že si ho vůbec nevšimla. Jasper se přibližoval, zbývalo jen deset metrů. Mohutně se odrazil a skočil, malá trýznitelka se vzpamatovala moc pozdě, její hlava se kutálela po šedozelené trávě. Její bratr se na vraha své sestry nenávistně podíval a zařval. Jeho řev se mísil se skřípěním a bolestnými skřeky. Demetri přišel o ruku. Alec zaměřil svůj dar na Jaspera, věděl, že odřízne jeho smysly dříve, než ho zpozorují. Nebudou mít šanci ho zachránit. Stáhl mlhu z Rosalie a Carlislea a zaměřil se. Šedavá mlha se plížila po tmavé zemi, ostatní si všimli příliš pozdě. Mlha přinášející bezvědomí se obtočila Jasperovi kolem kotníků a on začal ztrácet vědomí. Poslední, co slyšel byl Alicin vyděšený křik.

„Jaspere, ne!"

Zbytek rodiny se odvrátil od rvaní a pálení těl a spatřili hrozivý výjev.
Malý chlapec upřel své krvavé oči na Jaspera, kterého mlha zbavila vědomí. Neodpustil si úšklebek, ať je jeho protivník děsivý nebo ne, vždy padne k zemi se zasněným výrazem ve tváři. Uchopil jeho hlavu a ozval se odporný skřípavý zvuk...

Cullenovi se neodvážili zvednout zrak. Alice hlasitě vzlykala. Všichni se však tvářili velmi překvapeně, když se k jejich nohám přikutálela Alecova hlava. Zvedli oči a uviděli dívku s mexickými rysy, ale velmi bledou, jistě upírku, jak se sklání nad Jasperem a podává mu ruku, aby vstal.

Jasperovi se pomalu vracelo vědomí. Otevřel oči a spatřil rudé oči a nataženou ruku. Černé kadeře se jí cuchaly v mírném větru a její rty tiše šeptaly: „Tener cuidado, soldado!".
Okamžitě jí poznal. Vyšvihl se na nohy nedbaje na pomocnou ruku krásné Mexičanky.

„Mario! Co tu děláš?!"

Doufám, že pokud se vám to líbilo, napíšete alespoň nějaký (klidně jen smajlíkový) komentář.

Tuhle povídku bych chtěla věnovat na prvním místě Wiw, která mě drží při životě v nemožných hodinách angličtiny, potom také DeeDee, KejKej, AliceJazz, Patt a všem dalším lidem, kteří se občas mihnou na Chatu.

1. kapitola ►► 2. kapitola

Shrnutí

Autor: Shire (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Jasper patří mně! 1: