Bella a Jake jsou na návštěvě u Cullenů...
18.09.2011 (08:30) • KatBriam • FanFiction na pokračování • komentováno 8× • zobrazeno 1470×
Pohled Anabell
V podobě člověka jsem se cítila nejistě, a tak jsem zůstala lvicí. Položila jsem se na bílou podušku před gaučem a pozorovala jsem všechny Cullenovy, kteří se shromáždili okolo Belly sedící na křesle. Jake si sedl za mě na gauč a nohy si opřel o můj bok. Mrzutě jsem zamňoukala, ale on se jen zasmál.
Vzdechla jsem a zahleděla se na Culleny.
„Nepřemění se?“ zeptala se Alice.
„Ne, líp se cítí ve své lví podobě. Aspoň se tak může bránit…“ odpověděl jí Jake.
„Dneska jste došli sami? Já myslel, že má nějaké osobní stráže, kteří ji nesmí opustit,“ zasmál se Jasper.
Hluboce jsem zavrčela a blýskla svými tesáky. Carlisle udělal smířlivé gesto, ale já s Jazzem jsme na sebe neustále zírali. On hladově, já vztekle.
„Ale no tak, nejste tu, abyste se prali…“ zasyčela Rosalie a Emmett se zahihňal. Okamžitě mu vrazila loket do žeber.
„Jau! A to bylo za co?“
„Za to, že jsi tam s tím hlupákem šel!“ zavrčela a založila si ruce na prsou.
„A já myslel, že za to už jsem dostal…“
„A dostaneš zas!“
„Chovejte se slušně… Máme tu přece hosty!“ vložila se do hádky Esme.
„To víme!“ zasyčeli oba jednohlasně a každý se otočil na jinou stranu.
Esme se usmála. „Omluvte je, prosím… Jsou nevychovaní..“
„A teď mi prozraď, Jaku, jak to dělají s tím uzdravováním…“ řekl Carlisle a posadil se na opěradlo křesla, kde seděla Bella.
Zamňoukala jsem, přetočila se a chytila jeho nohu mezi drápy, abych do ní mohla kousnout.
Jake zasyčel, ale dávala jsem si pozor, abych mu neprokousla kůži, takže si nemohl stěžovat.
„Právě mi ukázala, že nesmím nic říct, takže máš smůlu, nechci přijít o nohu…“
Pustila jsem mu nohu a zase se pohodlně si složila hlavu na tlapky.
Bella se zasmála. „Je panovačná, že?“
Jake si ji obezřetně přeměřil. „Jen chrání svou rodinu… Myslím, že ty bys dělala to stejné…“
Odfrkla jsem si a zavřela oči na znamení souhlasu.
„Jistěže…“ Usmála se a pohladila se po břiše.
„Ta zlatá tekutina… Co je zač?“ zeptal se Edward a objal Bellu okolo ramen.
Otočila jsem se na Carlislea. On jim to neřekl? Možná vážně splnil svůj slib…
Povytáhl na mě obočí a lehce se usmál.
„Já plním své sliby, Anabell…“ zašeptal.
„Cos jí slíbil?“ zeptala se nechápavě Esme.
„To je jedno. Nesmím to říct…“
Edward se zamračil. „Velice rád bych zjistil, co moje žena pije za elixíry… Co když ji to může otrávit?“
Jake vyprskl smíchy. „A to bys ji to vážně nechal tak dlouho pít?“
„Pomáhá jí to!“ procedil skrz zuby Edward.
„Jo, pomáhá. To je účel té tekutiny.“
„A z čeho se to připravuje?“
Jake se ušklíbl. „Tajná receptura. Vážně si myslíš, že ti to řeknu, pijavice?“
„Jo, myslím, že mi to řekneš, štěně!“ Zavrčeli na sebe a Jake se rozklepal.
Stoupla jsem si mezi ně a hlasitě zařvala. Všichni se ztišili a zůstali na mě zírat. Vycenila jsem zuby na Edwarda a opřela jsem se bokem o Jaka. Pohladil mě po srsti mezi ušima a sjel mi rukou na hřbet, kde ji nechal.
„Neměl bys ji štvát. Je alfa samice. Má možnost svolat ostatní… A vydat se na lov…“ mrkl na něj. „Na tvůj lov…“
Edward zavrčel a přitiskl Bellu ještě více k sobě. Té to očividně nevadilo. Opřela se o něj a pohladila ho po tváři. Pod jejím dotekem zjihl, stejně jako Jake po mém.
„Měli byste toho nechat,“ upozornila je Bella a já jí za to byla vděčná.
„Možná bychom už měli jít,“ navrhl Jake.
Podívala jsem se mu do očí a on přikývl.
„Dobrá, pozdravuj Billyho, Jaku. A pokud uvidíš Charlieho, vyřiď mu, že se o mě nemusí bát…“
„Jak si přeješ, Bells…“ Jake vstal a se mnou v patách se vydal ve dveřích.
Byl čas vrátit se ke smečce.
Autor: KatBriam (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Jako z jiné planety 21. kapitola:
Notak! Piš dál!
prosím další kapitolu prosíííííííím
jako vždy nádhera
Jsem zvědavá, jak dlouho si dokáže Carlisle uhlídat myšlenky.
Super !!!!
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!