Jacob se smečkou vymyslí chytrý plán, jak Anabell chytit... Bohužel nepočítali s tím, že si přivede posily.
21.05.2011 (19:45) • KatBriam • FanFiction na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 1741×
Pohled Jakoba
Stál jsem nad zpola snězenou srnkou a vzpomínal.
Stála přesně na tomto místě, elegantní tlamu skloněnou k masu a hltala sousta jedno po druhém.
Sklonil jsem hlavu a na srnčině kožichu jsem ucítil pach, její pach.
Zhluboka jsem se nadechl a vdechoval vůni santálového dřeva smíšenou s vůní vanilky a písku.
Jaku, Billy už se shání, měl bys… Leah oněměla v polovině věty, ohromená proudem mých myšlenek.
A pak se začala smát…. A nemohla přestat.
Nech toho! zavrčel jsem a dotčeně se otočil od mršiny.
Ja – Jaku! To nemyslíš vážně, že ne! Chechtala se na celé kolo a válela se v jehličí, nedbajíc na to, že bude špinavá.
Leo, buď zticha! zavrčel jsem a rozběhl se za ní.
Okamžitě vyskočila na nohy a uháněla k vesnici.
Tohle by měli vědět ostatní… Zamumlala pro sebe.
Leo, opovaž se jim… V tu chvíli se přeměnila. Zavrčel jsem a řítil se k vesnici v plné rychlosti.
Samozřejmě jsem věděl, že nedorazím včas, ale zkusit jsem to mohl.
Po mé levici se mihlo cosi pískově hnědého a já prudce zastavil. Zahlédl jsem ale jen vyděšeného kolouška krčícího se u země a čekajícího na matku. S povzdechem jsem se vydal znovu vpřed, teď už ale o něco pomaleji.
A pak najednou byli v mé hlavě. Všichni a všichni byli překvapení.
Jak to, že ses otiskl do zvířete? To vůbec jde? ptal se Jared.
A co tady pohledává lvice? vyzvídal Paul.
Jaký to je být otisknutý? přemýšlel Embry.
Colin s Bradym přidali svou troškou do mlýna. A víš vůbec, kde teď je?
Seth s Leou se za mnou rozběhli a k nim se přidali i ostatní, včetně Sama.
Děsila mě jeho lítost. Přímo mě uváděla do rozpaků. Já nechtěl být litovaný, jen kvůli tomu, do koho jsem se otiskl.
A pak mě došlo, proč Sam lituje.
Jaku, je mi to vážně líto… zašeptal a já zaklonil hlavu a vyl.
Jestli to, na co myslel, byla pravda, tak Cullenovi přijdou o kejhák. Už jsem ztratil Bellu, nechtěl jsem přijít ještě o svou pravou lásku.
Určitě utekla na území Cullenových? zjišťoval raději Quil.
Jasně že jo, nemohl jsem na jejich území a tak jsem prostě zůstal stát…
Hele, nedramatizujte to kluci… Lea rázně přerušila mé vytí.
Co chceš Leo? Obořil jsem se na ni a zadíval se směrem, odkud se ke mně blížili.
No tak, třeba Cullenovi nebudou lovit zrovna ji. A třeba dneska neloví vůbec. Určitě se sem vrátí, my ji chytneme, zavřeme do klece a ty si s ní budeš moct hrát… Těšila mě.
Děkuju mockrát! zavrčel jsem cynicky.
Nemáš zač… Zpomalila, když vběhla na palouk, na kterém jsem se nacházel, a zastavila těsně vedle mě, až mě ohodila hlínou a trávou.
Vycenil jsem zuby a chňapl po ní. Hravě uhnula a posadila se vedle Setha.
Dobře, Jaku. Vymyslíme strategii. Každý z nás bude hlídat každé stádo zvěře, které se nachází na našem území. Sem půjde víc, neboť je tu zvěře víc, než u Cullenů, neboť tam loví… Prostě si počkáme, a kdo ji uvidí první, zavolá na ostatní…
A co když na nás zaútočí? zajímal se Jared.
Je to zvíře, spíš se pokusí utéct…
Nepřipadala mi hloupá, když zjistila, že nechci ukrást její kořist, prostě se pustila do jídla a nevšímala si mě…
Dobře, máme tu inteligentní zvíře, které je potřeba chytit, aby neskončilo na pekáči u upírů… Colin a Quil si berou noční hlídku, ostatní jdou spát, i ty Jaku… přikázala Sam hlasem alfy a já se poslušně vydal na cestu do vesnice s ostatními…
Chvíli po poledni jsem už stepoval ve vlčím kožichu na hranici s Cullenovými a sledoval jsem trasu, kterou moje vyvolená včera odcházela.
Nech toho Jaku, znervózňuješ celou smečku… kňučel Embry.
Snažil jsem se potlačit svou nedočkavost, lehl jsem si na břicho a prostě čekal…
Nastražil jsem sluch a naklonil hlavu na stranu. A pak jsem prudce vyskočil a začal vrtět ocasem.
Lesem se cosi tiše plížilo. A upíři to nebyli.
Z protějšího lesa se vynořilo pět lvic a dva lvi, přebrodili řeku a vydali se pomalým tempem směrem na sever, ke stádu losů, kde hlídal Paul.
Okamžitě jsem tu svou poznal. Šla v čele, po boku toho většího lva, ale hlavu měla níž, takže jsem pochopil, že je to jejich alfa.
Jak se zdálo, hierarchie smečky vládla i v Africe…
Udělal jsem krok k nim, vyšel zpoza keře a pod nohou mi křupla větvička.
Všichni se jako jeden otočili, vycenili zuby a drápy jim vyjely z mohutných tlap.
Pohled Anabell
Když jsem si všimla, že to není hrozící nebezpečí, ale ta divná hyena, znovu jsem se otočila a vydala se dál.
Ostatní si ho ještě chvíli prohlíželi a pak se vydali za mnou.
Nevypadá jako hyena… ozvala se Janine.
Já myslím, že je to přerostlý vlk… přidala se Nataša.
Nemyslete a soustřeďte se! napomenula jsem je a přikrčila se, když jsem ucítila zvěř. Nedaleko odtud se pásli losi.
Jen do toho, já si počkám… pobídl nás Asad a já na něj vycenila zuby.
Lenochu! zavrčela na něj jednohlasně dvojčata a pak pelášila kupředu, aby jim bratr nemohl vyprášit kožich.
Felix se vydal za námi, stejně jako ta divná zrzavá hyena.
Asad se držel dál od nás a zvědavě si prohlížel to obrovské rudé zvíře pronásledující mě na každém kroku.
Taky si myslím, že je to vlk… poznamenal.
Je to hyena a basta! zavrčela jsem a přikrčila se v trávě na okraji palouku, kde se losi pásli.
Všechny lvice obklíčily palouk a zaujali postoj čekání. Čekali na můj pokyn.
Felix se posadil a začal si olizovat tlapu.
Samozřejmě… Ti chlapi. Nikdy nepřiloží tlapu k dílu.
Rozhlédla jsem se po zvířatech a hledal nemocné, nebo raněné.
Jedna losice lehce kulhala na zadní levou nohu. Vybrala jsem si ji a vyrazila vpřed. Společně se mnou vyrazili i ostatní
Losi se dali na útěk, klopýtali přes spadané větve a kopali po nás. Přesto jsme tu moji dostali, zatímco její stádo utíkalo do bezpečí.
Chytila jsem ji zuby na nohu, Nataša se jí pověsila za ucho, Janine šla po břichu a dvojčata po hrdle.
Brzy losice vydechla naposled a ke kořisti se přišourali lvi. Všechny jsme poslušně ustoupili a nechali je žrát. Čekali jsme, jestli nám taky zanechají pár soust, jak to v hierarchii vždycky bylo.
Bohužel jsme se nedočkali.
Nebezpečí jsme vycítili všichni ve stejnou chvíli. Na palouku se objevilo 8 obrovských různobarevných psů a já už věděla, že jsou to doopravdy vlci.
Všechny lvice se schovaly za samce, lehly si a vyčkávaly. Ochrana byla jejich práce, my jen lovili.
To si snad děláte srandu, holky… postěžoval si Felix, ale hrozivě vycenil zuby a postoupil vpřed. Hříva se mu vlnila ve večerním větříku.
Asad zařval a pozornost vlků se přetočila k němu.
Dívali se na něj jako na něco, co je překážkou k cíli.
Holky, myslím, že až se do nich pustí, zdrháme! přikázala jsem.
Všuichni souhlasně zamručeli a vyčkávali, ve vzduchu bylo cítit napětí.
Autor: KatBriam (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Jako z jiné planety 2. kapitola:
Nádherná originální povídka. Doufám, že brzo bude pokračování.
je t nádherné prosím dej už další kapitolku
Pekná kapitola, len by som sa chcela spýtať, tie levy sú normálnej zvieracej veľkosti, alebo sú tiež väčšie, ako napr. Quileuti vo vlčej podobe?
Skvělý,jen tak dál
týjo skvělej nápad
upřímně řečeno jsem nadšená z tvého nápadu...kočkovité šelmy přímo miluji a tys je zapracovala do skvělého a zajímavého námětu...celou kapitolu jsem hltala tak rychle, že jsem si ji musela přečíst ještě jednou...bylo výborné a doufám, že budeš pokračovat
Ahoj,
článek jsem Ti opravila, ale dávej si pozor na "přímou řeč", kterou mluví vlci. Jejich myšlenkové pochody - řeč mezi vlky - se bere též za přímou řeč.
/Nedělej to... zavrčel Jake na Leu./
Dávej si pozor na shodu podmětu s přísudkem; TY lvice, proto tvrdé Y, ale my všichni, proto měkké I;
Příště si dávej, prosím, pozor.
Děkuji...
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!