Ahojky, jsem tu z další kapčou. Omlouvám se za zpoždění. Ve škole nás teď mučili. Další kapitolku se pokusím co nejdřív. Všem děkuji za komenty. Mám otázku chcete i díly z Edwardova pohledu?
28.02.2010 (17:45) • angee00 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4413×
„Ahoj,“ pozdravila jsem všechny, když jsem došla ke stolu a sedla si vedle Edwarda. Musela jsem si dávat velký pozor abych se nezačala smát Edwardově výrazu.
„Jak ses dneska měl ty, miláčku?“ zeptala jsem se ho sladce.
„Můžeš mi říct, co to teďko mělo znamenat?“ zeptal se mě soptící Edward.
„Mělo znamenat co?“ dělala jsem nechápavou. Kdyby byl Edward člověk, tak už by byl rudý vzteky.
„To s Mikem. Můžeš mi říct, proč jsi se na něho tak tiskla.“
„Protože mi Mike chtěl pustit nějakou novou písničku, co má v přehrávači. Měla jsem už hlad, tak jsem mu řekla, ať mi ji pustí cestou jsem. Proto jsme šli tak blízko sebe. Ty sluchátka jsou totiž dost krátká. No a mně se vůbec nezdálo, že bychom byli u sebe moc blízko,“ odpověděla jsem mu, zatímco jsem začala pomalu jíst...
„Nemusela jsi se před nimi tak promenádovat. Nemáš tušení, jak jsem se musel přemáhat, abych tam na ně nevletěl. Ty jejich myšlenky se nedaly vydržet,“ řekl mi Edward a třel si přitom kořen nosu.
„Na co mysleli,“ zeptala jsem. Hrála jsem při tom hrozně zvědavou. Edwarda to trochu zaskočila a tvářil se trochu nechápavě.
„Mysleli na to, jak si krásná a jak moc ti to sluší v těch šatech. Mysleli na to, že si nehorázně sexy a jak by tě chtěli vidět nahou. No a další věci, které tu radši nebudu zmiňovat.“
„Připadám jim sexy?“ zeptala jsem se.
„Ano. Divím se, že tě to překvapuje,“ odpověděl mi trošku vykolejený Edward.
„Je příjemné vědět, že někoho přitahuji jako žena a líbím se mu,“ dořekla jsem.
„Mně se přece…“
„Alice, kdy jsi říkala, že pojedeme na ty nákupy. Potřebovala bych si něco nakoupit.“ Skočila jsem Edwardovi do řeči a dívala se s úsměvem na jeho zmatený výraz.
„Chtěli jsme jet dneska. Je to tak, Rose?“
„Ano, chceme jet dneska,“ řekla Rose a mrkla na mě. Takže jí to Alice řekla. To je dobře. Alespoň mám dalšího spojence.
„Ty Bello jedeš samozřejmě s námi,“ řekla mi Alice.
„Alice to nemyslíš vážně, že chceš jet dneska nakupovat. Víš, my s Bellou bychom chtěli...“
„Jasně, že pojedu,“ opět jsem skočila Edwardovi do řeči.
„Bello, nemusíš jet, jestli nechceš jen kvůli Alici. Ta to jednou bez tebe přežije,“ řekl mi chlácholivě Edward.
„Já jet chci, Edwarde. Jak jsem říkala, potřebuji si něco nakoupit.“ Edward teď na mě hleděl s otevřenou pusou. Snad v životě nezažil, že bych chtěla jet s Alicí dobrovolně na nákupy.
„Bello, já myslel, že dneska budeme celý den spolu. Strašně jsi mi chyběla.“ Tomu jeho prosebnému pohledu jsem skoro podlehla. Jenže jsem nemohla. I když jsem tak moc toužila být jenom s ním.
„Mně se taky stýskalo?“
„Takže tu zůstaneš se mnou?“ zeptal se mě s radostí Edward. Už si myslel, že má vyhráno, ale v tom se přepočítal chlapec.
„Ne. Pojedeme nakupovat všichni.“
„Ano, to je skvělý nápad. Pojedeme celá rodina,“ řekla s radostí Alice. Usmála jsem se na ni. Měla jsem radost. Ona jediná z toho trápení Edwarda něco měla. Snad já z toho časem budu taky něco mít.
Edward teď byl totálně mimo a ne jenom on. Emmet s Jasprem na mě taky koukali, jako kdybych se praštila do hlavy.
„Takže po škole se sejdeme na parkovišti. Edward odveze Bellu domů, aby napsala Charliemu vzkaz a sejdeme se u nás,“ dořekla Alice.
„Měli bychom už jít, ať nepředeme pozdě,“ řekla jsem Edwardovi.
Edward vstal, vzal mi tác a šli jsem pomalu z jídelny.
„Takže po škole,“ přiběhla k nám ještě Alice a objala mě.
Když jsme s Edwardem došli do třídy, tak právě zazvonilo. Sedli jsme si na svá místa. Učitel přišel hned za námi.
„Dneska se budeme dívat na film o evoluci. Tenhle film vám pomůže pochopit význam evoluce,“ řekl nám a zhasnul světla.
„Pravý důvod, proč se díváme na film je ten, že mu dneska není dobře,“ pošeptal mi Edward.
Usmála jsem se a začala sledovat film. Přitom jsem cítila Edwardův pohled. Neuvěřitelně to mezi námi jiskřilo.
Položila jsem ruku na Edwardovo stehno. Cítila jsem, jak se napnul. Usmála jsem se a začala ho pomaloučku hladit. Někdy jsem zajela i na vnitřní stranu stehna. Bylo to neuvěřitelně vzrušující. Edwardovi dokonce i jednou unikl tichý sten. Nemohla jsem uvěřit, že se takto chovám. Když zazvonilo Edward na nic nečekal, posbíral rychle naše věci a táhl mě až skoro hrubě někam pryč. To poslední co jsem zaslechla byl učitel, který říkal, že se příště dodíváme.
„Kam mě to vedeš?“ zeptala jsem se Edwarda. Ten na to nijak nereagoval a táhnul mě pryč z budovy. Myslela jsem si, že mě vede na parkoviště, ale on mě vedl někde do tmavého zákoutí školního parkoviště.
Tam mě až skoro hrubě přirazil ke stěně a namáčknul se na mě svým tělem.
„Co to děláš?“ zeptala jsem se.
„Ani nevíš kolik mě v té třídě stálo sil se na tebe nevrhnou. Tak moc jsem tě toužil líbat. Dneska si mi ještě polibek nedala a včera taky ne.“ Díval se na mě s touhou v očích.
„Včera jsi byl na lovu a dneska k tomu nebyla příležitost.“ To jsem sice trochu lhala. Příležitost totiž byla a ne jedna.
„Tak to bychom měli rychle napravit,“ řekl a už se chtěl zmocnit mých rtů, když v tom…
Autor: angee00 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Jak svést upíra v 10 dnech 3. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!