Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Já jsem vážně přírodní úkaz! 6.kapitola

Stephenie Meyer apple


Takže jak jste chtěli, dopsala jsem 6. kapitolu. Bylo pár komentářů s tim, že by bylo dobrý, kdyby byla Bella s Emmettem. V těhle povídce se toho nejspíš nedočkáte, tak jsem do shrnutí napsala, že připravuji novou povídku. Je to jen na vás. Napište do komentářů váš názor a podle toho, kolik bude kladných komentářů, se jí rozhodnu uveřejnit. Ale teď už pěkné čtení :) PS: Rozhodla jsem se tuhle kapitolu věnovat čtenářce KaculKaB za její věrné, povzbudivé a radící komentáře.

Já jsem vážně přírodní úkaz!

6.kapitola-Nová tvář

     Zmateně se rozhlédla a tázavě se na mě koukla. Zakroutím hlavou na znamení, že se nestalo to, co si myslí. Sjela se pohledem a zjistila, že je téměř nahá. Zase ty její rozpaky. Vzpomněl jsem si, jak se probudila ten první den v hotelu a na sobě měla jenom minisukni a korzet. Oblékla si triko, odešla na balkón a dovnitř zavanul palčivý zápach. Nechápu, jak to může pořád kouřit.

„Už jsi přemýšlel o vysoký?“ zavolala na mě. Před očima mi vyskočil obrázek mojí krásné vysoké blonďaté Rose.

 „Mockrát,“ zasnil jsem se.

„Tedaa... Jistě.“ Uvedl jsem to na pravou míru a zatřásl hlavou.

„Musíme si najít práci kvůli penězům a pak hurá na vejšku.“

„Práce.“ Zopakovala, hodila na sebe lehkou krátkou mikinu a vyběhla. Slyšel jsem, jak dopadla típnutá cigareta na chodník a vrčení motoru teď už našeho společného auta. Vrátila se asi za půl hodiny. Hodila po mě noviny a sama v jedněch študovala.

„Koukni se do toho. Jsou tam dobrý inzeráty.“ Sedla si ke stolu a polohlasně předčítala:

 „Prodavačka v supermarketu, chovatelka v kurníku...“ mlsně si olízla rty a zaculila se „...další prodavačka, uklízečka veřejných záchodků...“ Po 10ti minutovém výtlemu pokračovala:

„Pokrývač, operní pěvkyně, číšnice v kavárně...“ zamyslela se, zase se oblékla a odešla tentokrát na trochu delší dobu.

Mám čas na přemýšlení. Vpomněl jsem si na mojí Rose. Ach jo. Tak moc mi schází. Musim jí zase vidět. Chybím jí také? Chci to zjistit, ale jen když to bude chtít i Bells. Nemohu ji znovu opustit. Bokem přibouchla dveře a v ruce držela papír, který si právě pročítala. Zvedla oči ke mě.

„Vzali mě!!“ výskla a skočila mi kolem krku.

„No to je super,“ stisknu jí v náruči.

„Zítra v 8:00 h. nastupuji.“

„Potřebuji s tebou mluvit.“ Vážně se na ní zadívám.

„Nechtěla bys... bechtěla by si se jet kouknout za Edwardem?“ Vypadala překvapeně. Tohle asi nečekala.

„No...Teda...Já... Ani ne!“ Poslední část věty řekla pevně a odhodlaně.

„Nepotřebuji se ho ptát, jak mu to s Rose.“

„Cože??“ Skoro nadskočim.

„No říkal si, že on a Rose přece...“

„To ne! To jsem nikdy neřekl. Měl jsem na mysli Irinu, když si se ptala Rose a ... Oni spolu totiž pořád jenom nakupujou! Mě bylo divný, že by ses ptala zrovna na to.“

„Aha. No stejně se mu nebudu vtírat. To on mě přece opustil, že už mě nechce,“ odpověděla smutně a hned se mi zas podívala do očí s tím, že zjistila, o co mi jde.

„Ale ty klidně běž. Já to tu zvládnu.“ Podezíravě si ji prohlédnu.

„Vážně.“ Pokusila se vykouzlit úsměv. Sice se jí moc nepovedl, ale tak moc jsem potřeboval vidět svou lásku, že jsem téměř přehlížel, jaké následky to může mít.

„Když hned vyrazíš, tak tam za dva dny budeš,“ pronesla povzbudivě.

„Děkuju,“ odpovím a vděčně ji obejmu.

 

Bellin pohled:

„Budeš mi chybět,“ zašeptám mu do trička a trochu si oddechnu, že mi nemohou téct slzy.

„To ty mě taky, Bell.“ Políbil mě a já se nerada odtáhla. Popravdě se divím, že tu se mnou bez Rosalie vydržel tak dlouho.

„Ozvi se!“ zavolám na něj z okna. Při pohledu na mizícího Emmetta mezi stromy jsem ucítila, jak mi mizí částečně zaplněné místo po Edwardovi.

„Sbohem,“ zamumlam. Odpovědí mi je zašumění listí ve větru. Nejspíš to nebude zas až tak jednoduché. Ale jde o zvyk. A já musím být silná.

Den na to nastupuji do práce. Je to celkem v pohodě.

Dnes je to přesně půl roku a dva dny, co bráška odešel a nebyla jediná chvíle, kdy by mi nescházel. No není zrovna nejůžasnější vracet se sama do prázdného domu. Ale jak jsem říkala, šlo o čas a o zvyk, takže mi to už přijde normální.

Mám ten nudnej denní stereotyp: práce, lov, bloumání, práce, lov, bloumání... No zkrátka hrozná zábava.

Za pět minut otvíráme. Za krkem a kolem pasu si uvážu zástěru a do ruky uchopím tužku a papír. K obědu tu jako obvykle bylo narváno. Předstírám mírné vyčerpání. Otevřou se dveře a já celá ztuhnu. Stejně jako vcházející. Asi jedna dvacetiletý pohledný muž s nezbednými černými vlasy padajícími do zářivě modrých očí, které si mě okamžitě našli. Trochu zvrásnil čelo a posadil se k jednomu z volných stolů. Stále zírám jak v tranzu. Zahledím se na druhou stranu místnosti s tím, jako že mě zajímá, kolik je hodin a vrazim si facku, abych se probrala. Nejspíš to bylo trochu přehnaný, jelikož jsem sebou málem švihla pod pult. Vrávoravě se narovnám a zjištění, že na mě stále upírá ty svoje neuvěřitelně hluboké oči mě skoro zase dostalo na zem. Zacukal mu koutek. Okamžitě uhnu pohledem a předstírám, že mě ohromně zaujala kovová lžička. No možná až trochu moc, protože jsem ji lehkým pohybem mezi palcem a ukazováčkem zlomila. Zrovna taková bytelná! Vytřeštim oči a rychle ji schovám. Tázavě koukl na průhlednou sklenici, kam jsem jí hodila. Protočim oči nad svou debilitou a přiměřenou chůzí prchám do kuchyně.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Já jsem vážně přírodní úkaz! 6.kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!