Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Já a zlobivá holka? Nikdy! 18

EdwardVolvo

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Já a zlobivá holka? Nikdy! 18Tak jak jsem slíbila je tu další dílek Jazh?N!. Doufám, že se vám bude líbit. Tentokrát tam tolik vtipu neni. Přeju příjemné počteníčko a ALOHA

03.04.2010 (22:00) • Kacikacka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 5758×

Já a zlobivá holka? Nikdy!

18. kapitola

„Už toho mám dost!“ řekl Emmett, přiskočil k posteli a jednou rukou ji zvedl nahoru, jakoby vážila gram. Udělal to tak rychle až jsem se lekla a uskočila o krok dozadu. Zmateně jsem kmitala očima mezi Emmettem a postelí. V tu chvíli jsem opravdu nevěděla co dělat. Mé tělo ovládlo zděšení a zmatek.

Po chvíli pustého, nepříjemného a děsivého ticha Emm položil postel zpátky a přišel ke své rodině. Všichni udělali krok směrem ke mně. Uskočila jsem dozadu. Zatřásla jsem hlavou ze strany na stranu a snažila se nevěřit tomu, že žiju s mýtickými bytostmi. Esme udělala další krok dopředu. To už jsem nějak neustála, otočila jsem se a utekla. Běžela jsem dlouhou chodbou a snažila se nemyslet.

Najednou jsem se zastavila, opřela se o zeď a hlasitě oddechovala a snažila se myslet rozumně. Tak za prvé: Tohle ode mě není fér. Oni se mi snažili říct, co jsou  a já si zdrhnu jako nějakej srab. Ty si ale hrdina Bello. Za druhé: Měla bych jim říct o mém těhotenství. Když oni mi řekli… Ne! V žádném případě!

Co uděláš teď Bell? Měla by jsi jít za nimi… Tak dobře. Jen zhluboka dýchej.

Odlepila jsem se od zdi a šla zpátky k pokoji odkud jsem… vždyť já ani nevím, odkud jsem vyběhla. Všechny pokoje měly úplně stejné dveře. A jsem v háji. Respektive. Jsem v hajzlu!

Po chvíli mě ale napadl bláznivý nápad. Když jsou upíři, mohli by mě slyšet i když budu pěkně daleko. Ale byla to jen domněnka.

„Rosalií!“ zavolala jsem celkem potichu. Do jedné vteřiny se otevřely třetí dveře ode mě napravo a vykoukla z nich Rosalie. Vypadala úplně jinak. Ano, byla to pořád ta krásná a moderně oblékaná Rose, ale v mých očích vypadala úplně jinak. Měla jsem z ní strach. Takový ten strach, jako když stojíte před velkým psem a bojíte se cokoliv udělat, protože nevíte, co se stane.

Rose se usmála a řekla.

„Neboj,“ ujistila mě a já udělala jeden váhavý krok dopředu. Pak jsem si ale uvědomila, že se chovám jako malé dítě.

Další kroky, které jsem učinila už byly jistější a jistější. Vešla jsem do pokoje plného upírů a snažila se nehysterčit. Stoupla jsem si k oknu a kmitala očima mezi každým členem mé rodiny. Mé? Opravdu mé?

Nastalo trapné ticho. Atmosféra v místnosti houstla. Cítila jsem na sobě pohledy všech přítomných. Čekali až něco řeknu, ale já nebyla schopna se pohnout, natož ze sebe dostat jedinou hlásku.

Stála jsem křečovitě a celá ne svá naproti nim a doufala jsem v… ani nevím v co. Prostě v něco.

„Bello?“ řekl někdo nahlas. Na to jsem ale ještě nebyla připravená a tak jsem se sebou dost cukla. Zhluboka jsem se nadechla.

„Dobrý,“ špitla jsem si pro sebe. Do hlavy se mi začala vkrádat jedna vlezlá a neodbytná otázka. Proč mě teda adoptovali? Kdyby chtěli někoho Edwardovi do páru, tak mu vyberou upírku, ne obyčejnou lidskou holku. Tak proč? Napadla mě jen jedna rozumná odpověď.

„Chcete mě zabít?“ zeptala jsem se jich šeptem. Jejich obličeje se zhrozily.

„Proboha ne!“ vydechla Esme. V tu chvíli se spustila vlna vysvětlování. Respektive, Alice mi začala vše vysvětlovat. Jenže to dělala takovým tím způsobem, že jsem stejně žádnou informaci nepochytila. V hlavě mi dunělo a začalo mě bolet v krku. Byla to zvláštní bolest. Taková, která mi dala najevo, že se za chvilinku dostaví pláč. Nemohla jsem se mu vyhnout.

A Alice pořád vysvětlovala a vysvětlovala. Najednou jsem začala hystericky plakat. Bolest v krku se zvětšovala a vzlyky se hrnuli z mých úst jako vodopád.

Alice ztichla.

Schovala jsem svůj obličej do dlaní a plakala. Potřebovala jsem obejmout, utěšit.

A opravdu. Během pár vteřin mě někdo držel v náručí a utěšoval mě. Podívala jsem se na dotyčného. Téda, od toho bych to vážně nečekala. Nevadilo mi, že je to upír. Naopak, cítila jsem se u něj v bezpečí.

Jasper mě hladil po hlavě a kolíbal ze strany na stranu.

„Nešlo to vydržet,“ řekl potichu. Neřešila jsem proč a komu to říká. Bylo mi to fuk. Nechala jsem se chlácholit.

Po chvilce k nám přišla Alice.

„Bell, na tu operu nemusíš jít jestli nechceš,“ řekla a pohladila mě po hlavě. Podívala jsem se na ní.

„Půjdu ráda,“ ujistila jsem ji. Potřebuju mezi lidi. Mezi normální lidi. Mezi ty, co dělaj chyby.

„Ale nemám co na sebe,“ řekla jsem.

„Máš, pojď se mnou.“ Vstala jsem z Jazova klína, utřela si slzy z tváří a dala Jasperovi pusu na čelo.

„Děkuju moc,“ řekla jsem. Překvapeně se na mě díval. Otočila jsem se a šla za Alicí. Vešli jsme do místnosti, do šatny, a na pultě leželi černo-bílé, upnuté minišatičky bez ramínek.

Vykulila jsem oči.

„Děláš si ze mě srandu?!“ zeptala jsem se Alice vážně.

„Ano,“ odpověděla a zasmála se. Hlasitě jsem si oddechla. Alice vytáhla ze stojanu jiné, tentokrát dlouhé šaty bez ramínek. Byly takové světlo modro-zelené. Vypadali úchvatně. Nebyly ani vyzývavé, ani moc formální nebo honosné. Prostě akorát. I když bych nejradši šla v kalhotách. Tohle bylo mnohem lepší, než ty šaty před tím.

„Jsou nádherné. Máš dobrý vkus,“ pochválila jsem ji.

„Já vím,“ řekla sebejistě. Uchechtla jsem se.

„Tvoje sebedůvěra mě překvapuje,“ dodala jsem a zakroutila hlavou. Alice pokrčila rameny a podala mi je. Vzala jsem je od ní a pořádně si je prohlédla. Byly z příjemného materiálu.

„Opera začíná v osm, teď je 12 hodin a 5 minut, Esme ti nechala přinést nějaké jídlo, jdi se najíst, pak vykoupat a začneme s přípravou. Ok?“ zeptala se. Kývla jsem. Podala jí šaty nazpět a šla do pokoje, kde už na mě čekalo jídlo.

shrnutí

Autor: Kacikacka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Já a zlobivá holka? Nikdy! 18:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře