Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Isabella Volturi - 14. kapitola

Stephenie Meyer signing book


Isabella Volturi - 14. kapitolaDěkuju, že jste vytrvali u mé povídky. Tuhle poslední kapitolu bych chtěla věnovat všem mým čtenářům. Díky za krásné komentáře, které mě vždy dokopaly k nové a nové kapitolce. Prosím, je to poslední část, zanechte tu komentář. Chci vědět jak na vás celá povídka působila. Co se líbilo, co ne. Prostě vše. Děkuji.

Edward:

Když odešla měl jsem pocit, jako bych jí neviděl minimálně rok.

„Edwarde, nechoď tady tak, bolí mě z tebe hlava,“ řekla Alice. Vadilo jí, že jsem chodil pořád dokola po obýváku.

„Edwarde, Bella bude v pořádku. Znám jí víc jak dvě století. Nikdy se nevzdává bez boje a bojuje do posledního…“

„Dost!“ zakřičel jsem. Nechtěl jsem, aby bojovala vůbec, natož do posledního nádechu. Nemůžu tu jen tak stát. Musím za ní.

Ovšem než jsem to stačil říct, přiřítila se ke mně Alice.

„Asi tě nepřesvědčím, ovšem nechápu, proč tě to nenapadlo už dřív, ale jedeme s tebou, slyšíš?“

„Fajn,“ zabručel jsem.

„Super bude bitka.“ Typický Emmett.

Zavrčel jsem na něj.

„Klídek, Edwárdku.“



Vydali jsme se k letišti, ale až tam jsme si uvědomil, že ani nevím kam letěli. Došel jsem k přepážce.

„Pomiňte slečno, mohla byste mi pomoct?“ Její myšlenky byli přímo nechutné.

„Ale jistě,“ řekla rádoby okouzlujícím hlasem.

„Nekupovali si tady včera brzy ráno letenky dva muži s jednou ženou? Jsou velmi krásní.“

Sice jsem slyšel její myšlenky, ale musel jsem počkat, až odpoví.

„Ano, letěli do Francie, proč?“ Zvědavá.

„Dobře, děkuji. Vezmu si sedm letenek do Francie, kdy letí?“

„Dobře, letí za hodinu. Tady to máte.“ Cukroušku. Dodala v myšlenkách. Rychle jsem popadl letenky a šel k rodině.



Letěli jsme pár hodin, ale já se už nemohl dočkat, až jí uvidím. Bylo mi jasné, že najít jí bude snadné. Pokud se ovšem pořád zdržovali ve Francii. Musí být v lesích kvůli sluníčku.



Vystoupili jsme z letadla a spěchali do nebližšího lesa. Všichni na nás zírali. Na neobyčejně krásnou rodinku bez zavazadel, která si to kráčí rychlím krokem k lesu, ale mě to bylo jedno.



Když jsme byli v lese a byli si jistí, že nás nikdo nevidí, rozběhli jsme se naší rychlostí.
Po kilometru jsem ucítil pachy přibližně stovky upírů. Rozběhl jsem se ještě rychleji, až jsem dorazil k místu, kde se odehrávala ta nehorší bitva v historii upírů.

To, co jsem uviděl, mi vyrazilo dech.

„Bello, ne!!!“ vykřikl jsem, když jsem uviděl Bellu mezi deseti upíry. Myslel jsem, že jí roztrhají na kousíčky, ale ona mezitím omdlela? Může upír omdlít? Ptal jsem se sám sebe. Zjevně ano.

Ne, to ne! Nathan, on nám nezabil Bellu, že ne? Musí bojovat. Musí. Ona to zvládne. Kvůli nám všem to musí dotáhnout do konce. Nevím, čí to byly myšleny, ovšem moc jsem je nepochopil, ale nechal jsem to plavat a vrhl jsem se na těch deset upírů.

To nemůže přežít. Proběhlo někomu dalšímu hlavou. Nevnímal jsem to, to jediné na čem mi záleželo, leželo kolem těch upírů. Na nic jsem nečekal a začal jsem je trhat na kousíčky. Celá rodina mi pomohla a tak jsem vzal Bellu do náruče a běžel s ní pryč.

„Bello, prosím, prober se.“ prosil jsem jí. Položil jsem jí na trávu asi kilometr od té bitvy. „Bello, prosím, kvůli mně.“ prosil jsem jí dál. Nereagovala.

„Bello, prosím, miluju tě. Nedělej mi to. To bych nepřežil.“ řekl jsem, vzal si jí do náruče a vzlykal bez slz.

Najednou jsem ucítil dotek na rameni. Alice.

„Edwarde, odpusť. Neviděla jsem to. Nevím proč. Nikdy nám neřekla, že je takhle zranitelná, že její štít není stoprocentní. Věděla, co riskuje a věděla, že nemá moc velké šance to přežít, ale zkusila to. Víš, co říkal Carlisle, nikdy se nevzdává bez boje. Udělala to kvůli nám, kvůli tobě. Edwarde pojď. Prosím.“ řekla a tahala mě pryč, ale já nemohl.

„Edwarde, ona je mrtvá, už se neprobudí. Měla tam menší skulinu, které Nathan využil.“

„Cože?“

„Jeden upír, kterého se Volturiovi nejvíce báli – Nathan, on měl dar. Stačilo, když se na někoho podíval a on upadl do temnoty a už se neprobudil. Prostě rychlá smrt pro každého. Omlouvám se.“

„Alice,“ vzlykal jsem jí v náručí. „To nemůže být pravda. Jen spí,“ namlouval jsem si.

„Edwarde, ty víš, že to není pravda. Pojď pryč,“ zašeptala sklíčeně.


Epilog

Pohled Rock

Smrt této upírky otřásla celou Volterrou, ale hlavně jednou rodinou, kteří jí bezmezně milovali – Cullenovi.

Změnila je všechny od základu.

Carlisle začal trávit většinu času v nemocnici, aby nemusel být doma.

Esme byla pořád doma, už nikdy nerestaurovala žádný dům. Spolu s Carlislem se snažili smířit s tím, že přišli spolu s dcerou taky o syna.

Alice už nikdy nešla nakupovat. Pořád nosí to stejné oblečení, ve kterém poznala Bellu, ten první den, co je navštívila.

Jasper se první rok snažil zlepšit náladu všem, ale bylo to zbytečné. Sám cítil až moc velkou bolest. Začal se držet od rodiny co nejdál.

Emmett už nikdy neřekl ani jediný vtip.

Rosalie se snažila dál žít, ale i jí Bella chyběla. Chodila na nákupy místo Alice, když se jí ale rozbilo auto, neopravila ho. Shodila ho z útesu. Už nikdy neopravila jediný stroj.

Její smrt způsobila rozpad celé Cullenovic rodiny.

A Edward? Snažil se žít dál, kvůli rodině, ale za půl roku bez protestu ostatních, odjel do Volterry. Tam byli tak zničení, že mu sebevraždu povolili. Zabila ho Jane spolu s Alecem.

A i když Edward zemřel, ti dva se už nikdy nesetkali.

KONEC

13. kapitola X 14. kapitola - Happy End =

=Pro ty co neunesou špatné konce

Shrnutí

--------------------------------------------------------------------------------------------

 

Pokud se někomu nelíbí konec, prosím neházejte po mě cihly. xD Ani mi nedávejte pěstí, prosím. Dopíšu vám Happy End, ok? Když bude min. 30 komentářů.

Radši nedávám svojí adresu a zavírám všechny dveře i okna. xD



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Isabella Volturi - 14. kapitola:

 1
15.06.2013 [20:29]

mimuska123Nádherná poviedka, už dlho som hľadala takú, ktorá by ma bavila, nie že by ostatné nie ale proste, v tomto bolo všetko..... Klaniam sa Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!