Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Isabela Maria Swan Volturi 3.kapitola-Forks

28.04.2009 (09:51) • Matys • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3592×

3.KAPITOLA Forks

Když byl Aros připravený tak jsem ne něj nasedla a jeli jsme se projet po okolí.Když jsme byli hluboko v lese tak jsem obevila malou mítinku okolo které se válely kmeny popadaných stromů.

„Tak co Arosi mám udělat překážky a zaskáčeme si?" zeptala jsem se Arose a ten přikývl a zařehtal. Tak jsem po mýtince vyskládala dřevo jako překážky a začali jsme trénovat.po chvíli to Arose přestalo bavit a tak jsme se rozeběhli jak nejrychle uměl a běželi hlouběji ale po chvíli byl Aros unavený a tak jsme jeli domů a za nějakou chvíli jsem uslyšela hlasy a cítila upíří pach a tak jsme jeli ještě rychleji než předtím. Když už jsme byli doma jsem uklidnila Arose a sundala mu postroj. Pak jsem přes web kameru na notebooku zavolala otci a řekla mu opět co jsem celý den dělala ale o těch upírech jsem nic neřikala aby neměl strach a neposílal by pro mě komando aby mě odtáhli domů.

Je pondělí ráno a já jedu se na zdejší střední školu zapsat. Když jsem vystoupila z auta čekalo mě nemilé překvapení všude jsem kromě lidí cítila i upíry. Tak jsem to vzala rovnou do kanceláře tam za pultem seděla stará pani a mile se na mě usmála, já se na ni také usmála.

„Dobrý den přejete si,drahoušku"oslovila mě mile a pořád se usmívala.

„Ano jsem Isabela Marie Swan Volturi a chtěla bych se přihlásit sem na školu bylo by totožné?" zeptala jsem se a s trochou paniky na konci věty. To vždycky zabere.

„Ale ovšem už jsme na vás čekaly tady máte plánek školy, rozvrh hodin a papírky který vám musí profesoři podepsat ty pak musíte přinést po škole zpět." Řekla

„Děkuji"jsem jí odpověděla a s usměvem na tváři jsem odešla.

Jelikož je budova sekretariátu na opačné straně parkoviště tak jsem musela jít přes celé parkoviště zpět. Ale jelikož když jsem přijela tak tu nikdo nebyl ale teď tu bylo plno ale jak jsem si všimla nejsem tu jediná co má moderní auto kus opodál stálo stříbrné Volvo a vedle něho stál teréní Geep. A když jsem procázela okolo aut vylezlo z nich pět upírů.Ta překrásná blondýnka a malá černovláska tam byli taky ale okolo nich si stoupli tři kluci. Jeden veliký hnědovlasí svou výškou a svaly by mohl dělat člena mé gardy a pak je tu ten blonďatý ten vypadal jako kdyby byl voják tělem i duší. Se svojí schopností jsem vycítila že kolem sebe posílá vlny klidu takže ovladač emocí a ten třetí byl vysoký měl bronzové vlasy a zlaté oči. Ou zlaté oči mají všichni takže jsou to vegetariáni tak to je menší nebezpečí z jejich strany.Ale ještě něco mě na tom klukovi zajímalo on dokáže číst myšlenky no tak to se povedlo ale s mým darem nic nezmůže. A ještě ta maláholka tak ta vidí do budoucnosti zajímavé.Tak to jsem zvědavá co z toho všeho vyleze. Jak sem šla okolo nich tak si mě všimly a všichni stuhlyjako kdyby je někdo dloub do zad. Taky že jo vždyť jsem v obchoďáku potkala ty dvě holky a ti jim to určitě vyzvonily žesem do malého městečka Forks zavítala Volturiová ještě k tomu princezna dcera Ara ale to oni nevědí a taky se to nedozvědí. Tak jsem zamířila ke školní budově cestou jsem cítila tlak daru který určitě používal ten kluk který četl myšlenky tak jsem se ho snažila co nejrychleji aučit a taky se povedlo. První hodinu mám biologii šla jsem na ni a co čert nechtěl když jsem vešla do třídy s profesorem tak jsem mu dala podepsat papírek a dostala jsem učebnice posadil mě na volné místo vedle toho upíra s bronzovýmy vlasy. Jak jsem zjistila jmenuje se Edward Cullen ostatní holky jsou do něj zamilované ale on každou z nich odbyl ani se mu nedivim. Všechny jsou tu povrchní a nafoukané. Když hodina skončila otočil se na mě jeden kluk a představil se.

„Ahoj já jsem Eric a nechtěla bys někdy ukázat město?Kde máš další hodinu mohu tě doprovodit a spolu ji najit."tak to nevim co na to říct.

„Ahoj já jsem Bella promiň na tu prohlídku města nemůžu mám dost věcí na zařizování a další hodina mám angličtinu v učebně 6 a děkuju já bych jí asi sama těžko našla."a usmála jsem se na něj zalapal po dechu a v duchu si myslel ‚taje tak krásná když se směje a ještě k tomu na mě ahhh, ale kdyby na ni ten Cullen konečně přestal tak civět.' pak jsme zvedli a já šla na další hodinu a seděla jsem zase vedle Cullenových tentokrát s tou černovláskou. Jmenovala se Alice Cullenová a z její mysli jsem vyštrachala všechno možné o její rodině.Ten blonďák co stál vedle ní je Jasper oni spolu chodí ta blondýnka je Rosalie ten kluk vedle ní je Emmet. Rosalie a Emmet jsou pár.A ten poslední jak jsem už řekla je Edward on je sám.Všichni jsou adoptovaní jejich rodiče jsou Carlisle a Esme.Carlisle je doktor v místní nemocnici a Esme je starostlivá a milující matka je to žena v domácnosti.Ale taky jsem tam slyšela myšlenky o mě typu jako ‚co tady dělá Volturiová' a ‚to nás nechal Aro ten zmetek sledovat'při těch slovech jsem se musela pevně chytnout lavice abych na ni nevystartovala a neřekla jí co si dovoluje urážet mého otce. Další hodinu jsem měla španělštinu s moc milou holkou Angelou. Pak jsem měla dějepis s Jasprem a ten měl myšlenky tipu ‚co tu dělá Volturiová' a ‚proč přijela zrovna do Forks' a ‚co jsem vůbec zač když mě nikdy u Volturiu neviděl.' Konečně zazvonilo a Angela mě pozvala ať si sednu k nim ke stolu když jsem si koupila k obědu salát a sodovku zaplatila jsem a sedla si k Angele tam mi představila zbytek stolu Mika,Jessiku,Tylera,Lauren a Erica. Když do jídelny přišli Cullenovi jejich oči směřovali na mě a na můj skoro snězený tác s jídlem. Jejich myšlenky byly legrační ‚cože ona jí?a to jí to chutná?' to byla Alice, další myšlenky patřily Jasprovi ‚cože ona jí a dokonce jí to i chutná něco s ní není v pořádku' při těch slovech jsem se ušklíbla naštěstí pro mě to neviděli. No Emmetovi myšlenky byly zábavné ‚chtělbych jí pak vidět jak to dostává ven její výraz' tomu jsem se musela zasmát až se na mě všichni otočily(myslím Cullenovi). Rosalie si zase myslela ‚není moc hezká teda není hezčí než já.' při tom jsem musela protočit oči. No hold blondýna se nezapře. Ale u Edwarda jsem neslyšela nic docela mě to znervozňovalo za ten den jsem si zvykla že slyším všechny a všechno. Po obědě vzájemného pozorování jsem odešla na hodinu. Měla jsem fyziku z Rosalii opět volné místo vedle ní tý sem aspoň byla vděčná že nemyslí co tu dělám. A další a konečně poslední hodinu mám s Emmetem kreslení možná s ním bude zábava. Když jsem přišla do učebny sedla jsem si k Emmetovi. Ten se na mě otočil a usmál se.

„Ahoj já jsem Emmet"řekl s usměvem já jsem pousmála a sedla si.

„Ahoj já jsem Bella"odpověděla jsem mu od té doby na mě nepromluvil. Ještě než jsem šla do auta jsem se musela zastavit v kanceláři dala jsem ji listečky a šla jsem ke svému autu které tam stálo skoro poslední. Skoro protože tam stála ty auta Cullenů. Když jsem šla okolo nich tak vylezli a Emmet mi zaterasil cestu hned jsem natáhla štít a zeptalasem se jich.

„Co chcete."vyjela jsem na ně z vostra.

„Chtěli bychom si s tebou promluvit." Řekl mi Jasper uklidňujícím hlesem

„Nemám zájem. Nic vám neudělám takže když dovolíš Emmete ráda bych jela domů" řekla jsem přísným tonem jaký můj otec používá když mluví s někým kdo dělá nepořádek.

„Proč tu si" zeptal se Edward

„Studuju copak to se nesmý?" zeptala jsem se sarkasticky Emmet se na to rozchechtal.

„Buď sticha Emmete."sykla jsem ne něj a on v tu ránu přestal.

„Teď když dovolíš mi uhni z cesty ať můžu jet domů." Řekla jsem mu a koukla na něj. koukal na mě jak na zjevení boží.

„Ne"řekl.Ach jo on mě to nutí udělat.

„Emmete nenuť mě to udělat a uhni mi z cesty."stále se ne mě koukal jak na zjeven boží a stále mi neuhnul z cesty.

„Ne"řekl opět. Pak jsem byla natolik rozčílená že jsem ho svým štítem ohradila a přitáhla k autu.

„Já jsem ti to říkala.Nechte mě laskavě na pokoji jsem tu tři dny a už na mě dotírá pět upírů a to nemluvim o Esme a Carlislovi."řvala jsem na ně. Všichni ne mě vyjeveně zíraly a ani nedutali.pak jsem povolila štít a pustila Emmeta a měla jsem namířeno k autu když v tom mě někdo chytnul za loket a otočíl.

„Jak o nich výš?" ptal se ještě trošku vykolejeně.Povzdechla jsem si a podívala jsem se mu do očí.

„Tak přijdtě v pět ke mně je to na druhé straně Forks než bydlíte vy."

„Dobře."řekl sametovým hlasem.pak jsem nastoupila do auta a odjela.

Autor: Matys (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Isabela Maria Swan Volturi 3.kapitola-Forks: