Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Immortality 4. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Immortality 4. kapitolaDala jsem sem radši omezení, protože nechci nic riskovat. Kapitola je podle mě trochu brutální. Nevím, jak Vy. Doufám, že si ode mě potom něco vůbec přečtěte. Nechci nic prozrazovat. Až si to přečtěte, tak prosím moc o komentáře. Strašně mě zajímá, co si o tom myslíte. Snesu i kritiku. Jestli si o mě potom budete myslet, že jsem divná, tak Vám to nevyvracím. xD *8(:

07.10.2010 (15:45) • Alex00 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1648×

 

!!Důležité!!

Prosím, přečtěte si perex.

písnička - poslouchala jsem jí, když jsem to psala, ale není to povinné

♥♥♥

 

 

Úterý

Středa

Čtvrtek

Pátek

Sobota

Byli jsme s Edwardem a Carlislem domluveni na dnes. Byla neděle, jak jsme se domluvili. Vstala jsem z postele. Edward šel na lov.

Chtěl to mít pojištěný, tak to říkal. Šla jsem do kuchyně. Sedla jsem si ke stolu, rozkoukávala jsem se okolo sebe. Zkoumala jsem celou kuchyň. Chtěla jsem si vše zapamatovat. Až to tu opustím.

Z ledničky jsem vyndala mléko. Otevřela skříňku s nádobím a vytáhla jsem malou misku. Do ní jsem nasypala müsli a zalila to mlékem. Když jsem snědla müsli, tak jsem umyla lžíci s miskou.

Ještě nepřišel, takže jsem měla čas se připravit. Šla jsem rovnou do koupelny umýt si hlavu, vykoupat se, oholit si nohy a udělat si něco s vlasy.

Když jsem byla vykoupaná, vzala jsem fén a začala si fénovat vlasy. Pak jsem si řasy přejela jemně řasenkou. Dále jsem se už nelíčila. Oblékla jsem si modrou halenku, která se Edwardovi na mě velice líbila. Vybrala jsem si jedny z mých novějších džín. Obula jsem si černé conversky.

Nakonec jsem se pokusila napsat Charliemu vzkaz: Na papír jsem napsala:

Milý tati,

je mi to líto, ale musela jsem odejít. Už se to nedalo vydržet. Nevím, jestli se někdy vrátím. Byl jsi nejlepší táta, kterého jsem mohla mít. Prosím, nehledej mě a neviň z toho Cullenovi. Oni za to nemůžou. To já.

B.


Bylo to pro mě hrozně těžké to napsat. Pero mi vypadlo z ruky. Začala jsem vzlykat. Už ho asi nikdy neuvidím. Svého tátu, René s Philem. Bude ze mě upírka, ale to jsem přece chtěla.

Teď se mi podařilo přemluvit Edwarda, stálo mě to hrozně práce ho přemluvit. Vím, že taková situace se už nikdy nestane. Musím toho využít, dokud je čas. I když na to nejsem připravená, dotáhnu to do konce. Musím. Jen doufám, že o tom Alice někomu neřekne. Obzvlášť Edwardovi. Ať si prosím hlídá myšlenky. Zazvonil telefon. Utíkala jsem ho zvednout.

„Halo,“ řekla jsem do sluchátka.

„Bello, to jsem já Alice,“ ozval se známý melodický hlas Alice.

„Alice,“ řekla jsem překvapeně, „děje se něco?“ řekla jsem zmateně.

Proč by mi teď měla volat, když za pět minut měl přijet Edward mě vyzvednout? Nedávalo mi to smysl. Jedině že by se stalo něco závažného.

„Bello,“ řekla Alice roztřeseným hlasem, „měla jsem vidění. Za pět minut přijedou Volturovi. Nějak se dozvěděli o tobě a Edwardovi. Rychle uteč!“ Skoro křičela. Strnutě jsem držela sluchátko u ucha.

„Běž!“ Zakřičela Alice.

Dál už jsem neváhala a vyrazila ke dveřím. Vlítla jsem dveřmi ven. Dveře se prudce rozlétly a zase přibouchly, když do nich narazil vítr. Rozběhla jsem se do lesa.

Náhle se stahovala tma. Čím dál víc se stmívalo. Začala jsem utíkat, absolutně jsem nevěděla kam. Mé myšlenky byly zmatené. Nedokázala jsem reálně myslet. Byla jsem vyděšená k smrti. Studený vítr mě švihal do tváře.

Bála jsem se o ně. Dávala jsem si to za vinu, že jsem jim vkročila do života. Co když se jim něco stane, kvůli mně?! Už jsem nemohla utíkat.

Nikdy jsem nebyla žádný sportovec. Teď se mi to vymstilo. Vrávoravě jsem dělala kroky. Pravá, levá říkala jsem si. Nutila jsem se do pohybu. Nový, čerstvý strach se mi vlil do žil. Strach o Charlieho. Rychle jsem se rozběhla zpátky.

Něco mi ale říkalo, že mám běžet dál, protože vrátit se už nemá cenu, abych se pokusila zachránit aspoň svůj život. Charlie by to tak chtěl. Kvůli němu a René. Zase jsem se rozběhla. Okolo mě se začala stahovat podivná mlha.

Nevěděla jsem, co to je. Pomalu jsem přes ni neviděla na vlastní krok. Když už jsem nic neviděla, tak jsem se zastavila. Věděla jsem, že už nemám šanci, ale chtěla jsem dál bojovat. Chtěla jsem žít. Tak zoufale. Mrkala jsem očima, nemohla jsem se smířit s tím, že nic nevidím a brzy bude můj konec.

Mlha začala polevovat. Náhle jsem před sebou viděla čtyři obrysy postav. Volturiovi. Rozeznávala jsem, jak vypadají. Vepředu šla, spíše plula, malá, blonďatá dívka. Dala by se považovat za chlapce, ale na chlapce měla moc krásnou tvář. Její tvář byla krutá, zahlédla jsem tam i odpor. Blond vlasy měla vyčesané do vysokého drdolu. Vedle ní šel chlapec. Byli si velmi podobní, ale on měl o něco tmavší vlasy.

Za nimi šli dva upíři. Jeden byl postavou podobný Emmettovi. Měl černé vlasy, jeho tvář byla kamenná. A poslední byl světlovlasý, také vypracovaný, ale ne tak jako ten první. Rozcuchané vlasy mu čechral vítr. Podle Carlisleova popisu by ta dívka měla být Jane, chlapec vedle ní její bratr Alec. Říkalo se jim také čarodějnická dvojčata. Nevím, kdo byli ti dva zbývající upíři.

Přibližovali se ke mně. Byli čím dál blíže. Polkla jsem. Celá jsem se třásla strachy. Nebylo divu. Oni nebyli jako Cullenovi. Navíc jejich barva očí byla rudá. Živili se lidskou krví. Šel z nich strach. Byli přímo smrtící. Nikdy jsem neviděla nic tak děsivého. Edward a jeho rodina proti nim byli neškodní jehňátka. Je bych přirovnala ke krvelačným netvorům.

Padla jsem na zem. Klečela jsem na kolenou. Nemohla jsem vstát, chtěla jsem, ale jejich pohled byl hypnotizující. Jako když chcete omámit svou kořist, těsně před tím než jí zabijete. Byli velmi blízko. Na pár metrů. Z úst se mi vydral vyděšený výkřik. Oči jsem měla otevřené dokořán strachem. Čekala jsem, ale oni se otočili a dívali se někam za mě. Na něco za mnou.

Pomalu jsem otočila hlavu, za pohledem kam se dívali. Stálo tam šest obrovských zvířat. Velkých jako koně. Uvědomila jsem si, že jsou podobní vlkům. Vlkodlaci. Z úst jim odkapávaly sliny. Žluté oči byly přikovány na mě. Jejich pohled byl hladový. Velmi. Než jsem se nadála stáli Volturovi před nimi.

Vlkodlaci ale neměli šanci. Padli na zem. Zmítali se křečemi bolestí. Zacpala jsem si uši rukama, abych neslyšela jejich řev.

Stočila jsem se do klubíčka. Jejich řev ustal, ale jen na chvíli. Bylo slyšet lámání kostí, nelidské výkřiky nasycené bolestí. Nemohla jsem odvrátit pohled. Scéna přede mnou byla tak hrozná. Všude byla plno krve. Mučili vlkodlaky. Vyžívali se v tom. Jejich pohledy byli radostné. Trvalo to ještě nějakou chvíli. To už jsem ale nevnímala. Psychicky jsem se zhroutila. Vše přede mnou sčernalo.

 

 

Omlouvám se Vám, za ten dopis na rozloučenou. Vím, že je fakt hrozný. :(


Autor: Alex00 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Immortality 4. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře