Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » I upíří život může být štastný - 4. kapitola

a hOp!xD


I upíří život může být štastný - 4. kapitolaAhoj, pardon, že to tak dlouho trvalo, ale teď snad budu mít víc času, takže budu povídky přidávat častěji. Takže promiňte a prosím o komentáře. Colenovka

Hodiny ubíhaly strašně pomalu, vlastně rychle mi ubíhala jenom Biologie a to proto že jsem ji měla s Edwardem, bylo to nespravedlivé protože právě s ním jsem chtěla strávit nejvíc času.

Konečně nadešel čas oběda, byla jsem tak natěšená, že jsem za sebou Alici doslova táhla.

„Neboj Bello, Edward už čeká.“ Řekla a rozesmála se, měla  pravdu Edward už tam čekal a dokonce se na mě usmál. Zajímalo by mě kdy Alice pravdu nemá, vlastně jsem si mohla odpovědět i sama: Nikdy, díky jejímu daru.

„Bello, Bello, my jsme tady, nemusíš stát věčně u stolu s jídlem.“ Posmíval se mi Emmett a já jsem si pozdě uvědomila že jsem si kupovala jídlo, asi hodně dlouho. Navíc to Emmett zakřičel hodně nahlas, takže se na mě strhla všechna pozornost.

Zajímavé, od té doby co znám Edwarda jsem čím dál častěji mimo sebe.

„Pardon, zamyslela jsem se.“ Omluvila jsem se jim.

„My víme.“ Odpověděli všichni současně a měli jsme se dalších pět minut čemu smát, bylo to asi něco protože lidi okolo nás se na nás dívali udiveně až vystrašeně. Jejich pohledy nás ale ještě dorazily a my nemohli přestat. Korunku tomu nasadil Emmett když prohlásil „ No, trocha smíchu a připadám si jako bych se za dlouhou dobu dobře vyspal.“ To jsme šli do kolen, vlastně jsme se smáli celou dobu oběda.

No a na biologii jsme s Edwardem ukázali že jsme opravdu pilní žáci, myšleno s ironií.

Zrovna začal učitel vysvětlovat novou látku, když jsem si vzpomněla na oběd. Rozesmála jsem se hodně hlasitě a protože ve třídě bylo hrozné ticho nemělo cenu maskovat to kašlem, stejně by to asi nepomohlo, nemohla jsem se přestat smát. Učitel se na mě usmíval jako na obrázek. Z jeho pohledu bylo znát že se mu hodně líbím.

Přišel ke mně. „Co je tady tak směšného slečno Swanová?“ Zeptal se s širokým úsměvem.

Mě to ale rozesmálo ještě víc, Edward, kterému jenom cukali koutky, to už nevydržel a propukl v hrozný smích.

„Pane Cullene, tady nejste v nějakém blázinci, běžte se uklidnit na chodbu.“ Zařval na něho učitel. Ale to už na mě bylo moc, nemohla jsem to vydržet a jestli to ještě šlo, tak jsem se ještě víc rozesmála.

Učitel se na mě pořád díval jako na obrázek a zrovna mi taky nepomáhalo, že se za dveřmi ozýval Edwardův smích.

„Pane učiteli mohla bych na záchod?“ Zeptala jsem se a přidala oslňující úsměv.

Učitel párkrát zamrkal, usmál se a řekl: Samozřejmě.

Vyšla jsem ze dveří, Edward tam seděl na schodu a pobaveně mě pozoroval. Ve stejnou chvíli jsme se začali oba smát.

Díval se na mě frustrovaně, no jo řekl mi, jak ho štve že mi nemůže číst myšlenky, ale mě to vyhovovalo.
„Myslíš že tu nikdo nebude?“ Zeptala jsem se Edwarda, když jsme se jakžtakž uklidnili.

„Ne asi ne.“ Odpověděl a díval se na mě frustrovaně, no jo řekl mi jak ho štve že mi nemůže číst myšlenky ale mě to vyhovovalo.

„Počkej, dole je Emmett.“ Zašeptal. Dívali jsme se z hora na Emmettova mohutná záda jak si to vykračuje směrem k záchodu, zajímalo by mě co tam chce dělat.

„Říkal jsi že tu nikdo není.“ Řekla jsem a on přikývl.

Jedním švihem jsem se vymrštila na zábradlí a skočila dolů, měla jsem to vypočítané skvěle, přistála jsem Emmettovi přímo na jeho zádech.

Jak jsem dopadla zakřičela jsem „ Útok!!!“ Emmett sebou trhnul, ale jakmile mě poznal, rozesmál se ale jak se naše těla otřásala smíchy, spadli jsme na zem.

Zatímco my jsme se smáli Edward si stoupl nad nás a smál se, já jsem mu jedním rychlím pohybem jeho nohy podkopla a on spadl za námi, leželi jsme tam vedle sebe a asi by nás nikdo nemohl utišit. Nikdo kromě naštvané ředitelky, která nad námi stála.

 

 

 

Byla celá červená vzteky, všichni jsme si odkašlali a postavili jsme se, udělali jsme to zaráz a to nás zase rozesmálo.

„Co se to tady děje? Tady se učí, vy haranti, chováte se jak banda puberťákú!!!“ Křičela na nás, Edward se rozhodl jednat.

„Pardon, paní ředitelko, už se to nebude opakovat, jenom jsme se zasmáli.“ Říkal Edward a krásně se usmíval, na učitelku to začalo platit a začala se usmívat taky, chtělo se mi smát ale radši jsem byla potichu.

„Dobře, ale ať se to neopakuje nebo-.“ Zbytek nechala vyset ve vzduchu.

Nechala nás tam a odešla. Hned zazvonilo, takže to náš smích přehlučilo. Když přišli ostatní tak jsme jim řekli co se stalo a teď šli do kolen zase oni.

Byla to poslední hodina, tak jsme jeli domů.

Carlisle a Esme byli u nás. Všichni jsme si sedli do obýváku.

„Takže, odteď jsme jedna rodina, zítra se stěhujeme do Anglie, doufám že jste si užili poslední den školy.“ Při těch slovech jsme se na sebe všichni pobaveně usmáli.

„Tak hodně nervů z naší bandou puberťáků.“ Dokončil svůj projev Carlisle a Charlie, ale mi jsme poslouchali jen na začátku a teď nás překvapil Carlisle svojí poslední větou.

Nechápavě jsme se na něj dívali.

„Volala vaše ředitelka.“ Vysvětlil a my jsme měli další důvod se smát, teď se k nám ale přidali i ,dospělí‘.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek I upíří život může být štastný - 4. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!