Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » I thought you are angel - 2. kapitola

Bella a maskéři


I thought you are angel - 2. kapitolaPo velmi dlouhé době jsem se rozhodla, že v povídce budu pokračovat a tady je 2. kapitola. Jak pokračuje setkání s tajemnou dívkou?

Bytost si mlčky prohlížela upíra. Sledovala ty povědomé rysy tváře, téměř stejné oči, které se lišily jen barvou, sledovala jeho překrásné rty a tváře, od kterých se v jemném jiskření odrážely tlumené sluneční paprsky… A v jejím obličeji se střídalo hned několik emocí.

Zvědavost, nevěřícnost, zmatenost, překvapení a nenávist. Z koutku jejího oka vyklouzla matná uhlově černá slza.

Toho okamžiku se bála a doufala, že nikdy nenadejde. A teď se dívala to těch očí… do těch krásných očí, které se staly tím posledním, co kdy viděla… když žila… když měla sny… když byla člověk… než jí bylo ukradeno to krásné, co kdy vlastnila.

 

Slza, první a zároveň poslední, jí stékala po sněhově bílé tváři, po mnoho let staré látce šatů, po jejích dlouhých nohou a jakmile dopadla na zem a dotkla se kamene, ozvalo se tiché křupnutí, jak kámen pukl ve dví. V jejích slzách byla čistá smrt – její a mnoha dalších. Ovšem vyvolal je žal nad opět probuzenými vzpomínkami. Ona jediná věděla, jaký před těmi lety opravdu byl, to ona to zažila.

 

Věděla, co je doopravdy zač a čeho je schopen. Věděla, že je zrůda, která by neměla mít právo na život… kvůli tomu, co jí udělal, co způsobil.

 

A ta nenávist, která spalovala celé její tělo se nedala potlačit ani utlumit.

 

Jen tam nehnutě stála a pozorovala Edwarda, za kterým vykukovala Bella… Ta se bála jako nikdy v jejím životě, věděla, že ta dívka, co stojí před nimi není upír… Bála se, že je něco mnohem horšího. Cítila neuvěřitelný strach, protože netušila, co od toho stvoření má čekat, ale to, co ji ihned napadlo, bylo jen jediné slovo – smrt.

 

Bělovlasá dívka se neopnula ani o krok, jen ho tiše sledovala a pak pootevřela ústa, jako by chtěla něco říct. Avšak je rychle zavřela, protože nedokázala najít vhodná slova. Neexistovalo ani jediné, které by to dokonale vystihlo… které by obsahovalo tolik nenávisti.

Opět pootevřela ústa, ze kterých po chvíli vyšel tichý neurčitý zvuk. Ani upír by mu nerozuměl.

„Ne,“ zopakovala hlasitěji, již to bylo velmi zřetelně. Při tom slově sebou Bella lehce trhla. Ten hlas se ani v nejmenším nepodobal jekotu, který před chvílí slyšela. Byl jemný, přesto hluboký. Neseděl k ní – byl tak obyčejný, vypadalo to, jakoby nebyl její, jako by jen otevřela ústa, ale to slovo za ni vyslovil někdo jiný.

„Ne, to ne…“ řekla, tentokrát to bylo slyšet opravdu velmi dobře.

 

Udělala nepatrný krůček blíže k Edwardovi. Bella couvla dozadu, ale Edward zůstával stát stále na stejném místě připravený po té dívce před ním kdykoli skočit a zabít, ať už by to měl udělat jakkoli. A bytost opět pootevřela ústa, ale už se neozval ten podivný hlas, byl to srdceryvný jekot plný její bolesti, stále to však nebyl řev, který zabíjí. Ten si šetřila.

 

Rychle se otočila a stačil jí k tomu jen jeden dlouhý skok – zmizela v temnotě lesa a její zoufalé naříkání pomalu utichlo.

 

„Co byla zač?“ zašeptala Bella roztřeseným hlasem. Vlastně byla překvapená, že to dokázala vyslovit tak nahlas. Neznal odpověď, možná ji ani nechtěl znát. Než stihl odpovědět, na plácek, kde se před chvílí stalo něco neuvěřitelného a děsivého, pomalým krokem vstoupil pískově hnědý vlk, kterému při bitvě s upírem, celá událost unikla.

Ani neslyšel ten příšerný jekot té dívky, která před chvílí zmizela. Protože její hlas se vzduchem šířil mnohem hůře než obyčejné zvukové vlny, které vydával obyčejný člověk, upír nebo vlkodlak. Její hlas tak byl slyšet jen v okruhu pár metrů.

 

Vlk se významně podíval na Edwarda, jako by mu chtěl něco říct. Přesně v ten okamžik sebou upír trhl a jeho pohled se střetl vlkovým.

„Co, že udělala?“ zeptal se Edward téměř naštvaným hlasem. Vlk zaskučel a pak na jedinou vteřinu zavládlo mrtvolné ticho.

„Ne!“ vykřikl po chvíli a Bella sebou vyděšeně škubla.

„Ne - !“ vykřikl znovu souběžně s tím se vlkova srst zježila a uniklo mu bolestné kňuknutí. Následně celým jeho tělem projela křeč. Přesně v tu samou chvíli se Edward zhroutil do kolem a chytil se za hlavu v návalu bolesti Jacoba, kterou mu vlk tlumočil skrz své myšlenky.

„Edwarde! Co se - ?!“ vykřikla Bella, jakmile se vzpamatovala. Jen stěží odtrhl zaťaté zuby od sebe.

„To nic není. Bude to dobré. Je to – “ odmlčel se a na jeho obličeji se odrážela čirá bolest. Bylo slyšet vlkovo úzkostné zavití.

„Co se děje?“ vykřikla opět hrůzou.

„Nic nám není,“ řekl tiše a zalapal po dechu „Same… pomoz mu.“ V ten moment si dívka uvědomila, že ta bolest nepatří Edwardovi, ani vlkovi stojícímu vedle něj. Něco se stalo na mýtině. Krize nebyla tady.

Dívka byla z toho dne vysílena a padla k zemi. Dřív, než se stihla udeřit o kameny, zachytily ji ruce Edwarda, který se jen lehce usmál a vzal ji do náruče.

„Měli bychom jít, čekají na nás,“ řekl tiše upír.

 

„Sethe,“ křikl na vlka, který se už chystal, aby zmizel v lese.

„Ne! Ty jsi rovnou domů. Hned. Co nejrychleji dokážeš!“ Vlk zakňučel a zavrtěl velkou hlavou ze strany na stranu.

„Věř mi.“

Vlk se dlouze zadíval do Edwardových zmučených očí, pak se napřímil a vyrazil do lesa. Zmizel jako duch.

 

Edward Bellu pevně sevřel v náruči, i on se vydal do lesa, jen zvolil jinou cestu.Byla přesně opačná, než-li ta Sethova. Jeho rychlost byla ohromná, vždy byl rychlejší než ostatní členi jeho rodiny. Ale neuvědomil si, že je celou cestu někdo sleduje a nemá v plánu s tím jen tak přestat…

 

<< Shrnutí >>

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek I thought you are angel - 2. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!