Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » I tak to mohlo dopadnout 23. díl

marcus

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

I tak to mohlo dopadnout 23. dílTahle kapitolka je trošku kratší. Prostě nebyl čas. Můžu psát jen když malá spí nebo chlap je na pivu. Přece z něho neudělám alkoholika:D přeji hezké čtení

02.03.2010 (17:45) • Wickies • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1943×

23. kapitola


Bella


Od Jacoba jsem nejela domů, ale na jedno místo, kde jsem už tak dlouho nebyla. Místo, které mi tolik dalo. Jela jsem na naší louku, kterou mi poprvé ukázal Edward. Naposledy, co jsem tam byla, jsem málem přišla o život. To byla zrovna ta špatná vzpomínka. Ty krásné vzpomínky se týkaly Edwarda.

V lese jsem jela tak daleko jak to jen šlo. Zbytek jsem došla pěšky. Pomalu jsem docházela na to místo a pocítila jsem nervozitu. Možná, že tady ani nebude. Byl to jen takový pokus. Co  když teď to bude on kdo mě nebude chtít vidět. Za své chování bych si to zasloužila.


Přesně uprostřed louky jsem si sedla. Zavřela jsem očí a poslouchala zvuky lesa. Stromy krásně šuměly a ptáci dotvářeli tu krásnou hudbu. Najednou vše utichlo a přes obličej jsem ucítila lehký vánek. Pomalu jsem otevřela oči a přede mnou seděl on. Už zase vypadal, jako anděl. A pak, že ho mám trápit.


„Ahoj. Čekám tady na tebe,“ vysvětlila jsem mu proč jsem tady.

„Alice mi říkala, že tu budeš tak jsem doufal, že kvůli mně.“ Ještě že tu Alici máme.

Vypadal tak hrozně nervózně. To se mu ani nepodobalo. Vždycky byl tak sebejistý, že všechno věděl a teď vypadal,že ani do pěti napočítat neumí. Trochu mě to těšilo. Měla jsem aspoň více odvahy.


„Edwarde, chovala jsem se hnusně a dlužím ti omluvu. Promiň, měla jsem si tě aspoň vyslechnout. Alice mi to vysvětlila,“ ukončila jsem svou řeč a čekala na jeho reakci. Zvedla jsem hlavu a podívala se na něho.


„To co ti Alice řekla je pravda. Snažil jsem se ti to říct, ale ty jsi mi nedala šanci. Byl jsem tak hloupej, že jsem si myslel, že to pro tebe bude lepší. Pak jsem se dozvěděl, že tu jsou ti vlci. Už jsem to nevydržel a musel se vrátit. Je toho spousta za co se ti musím omluvit. Jedna z těch věcí je ten Valentýn. Byl jsem tak odporný, že snad omluva ani nestačí. Miluji tě a chtěl bych tě požádat o odpuštění.“


Chytla jsem jeho ruku a hrála si s prsty.

„Už se mi nemusíš omlouvat. Tvou omluvu přijímám, ale zůstaneme zatím jen přáteli.“

Má slova ho dostala, jak se říká, na kolena. Asi mu jen přátelství nestačilo.


„Bello, je v tom ten pes? Jestli sis vybrala jeho a chceš s ním být, tak mi to řekni, nebudu ti překážet.“ Jak to, že ho hned napadl Jacob? Vlastně proč ne, když byl se mnou úplně všude. A navíc ví, že s Jacobem jsme trochu víc, než jen kamarádi.


„Ten s tím nemá nic společného. Já se prostě bojím, že mě pak zase opustíš. Dej tomu čas.“ Pustila jsem jeho ruku a zvedla k odchodu. Bylo už celkem pozdě a měla jsem spoustu úkolů do školy.

„Počkej ještě,“ zastavil mě a přitáhl si mě k sobě. Cítila jsem, jak málo nás dělí od polibku, že stačí jen kousek a naše rty se spojí. Nemohla jsem odolat. Stačilo tak málo. Edward se naklonil a lehce ochutnal mé rty. Polibek jsem mu oplatila, ale vzápětí ho přerušila. Nechtěla jsem, aby to došlo dál.


„Uvidíme se zítra ve škole,“ těmi slovy jsem se rozloučila a odešla. Už se mě nesnažil zastavit.


Dojela jsem domů. Bylo už dost pozdě. Charlie spal v obýváku a Sue se koukala na televizi. Kývla jsem na pozdrav a zapadla do svého pokoje. Udělala jsem vše potřebné do školy a šla spát. Nečekala jsem, že bych dneska měla návštěvu.



Edward


Mé srdce dneska opět ožilo. Alice měla vizi, že Bella půjde na naší louku. Neodolal jsem a musel se přesvědčit. Byla tam. Dokonce mi řekla, že na mě čeká. Konečně jsme si mohli promluvit. Osobně bych si představoval trochu delší konverzaci. Řekla mi, že budeme přátele. Musel jsem se s tím smířit. Chtěl jsem víc. Chtěl jsem mnohem víc. Nejraději bych byl kdyby si mě vzala a byli bychom spolu už na vždy.

To je bohužel opravdu jen představa. Na vždy by znamenalo Bellu proměnit. Na to jsem stále nebyl připravený.

Přece jsem si něco víc dneska vzal. Vzal jsem si jeden polibek. Neodolal jsem a musel jsem aspoň vyzkoušet jestli příjme políbení. Přijala a dokonce mi ho oplatila. Odtáhla se a dala se na odchod. Byl jsem rád, že to tak dopadlo. Kdybych jí měl ještě chvíli líbat, tak bych jí nejspíš povalil do trávy a na zbytek nechci ani pomyslet.


Vrátil jsem se domů a až do rána si četl, abych zapudil myšlenky na Bellu.


„Edwarde, tak pohni. Slíbila jsem včera Sethovi, že ho vyzvedneme,“ křičela na mě Alice. Sešel jsem do obýváku. Tam seděl Emmett s Rosalií.

„Brácho, já ti závidím, že jdeš do školy. Doma je taková nuda. Zeptej se Belly jestli odpoledne nechce strávit s námi. Moc se na ní těšíme.“


Moc jsem se nad tím nepozastavil. Sedli jsme do auta a jeli pro Setha. Doufal jsem, že se přidá i Bella. Alice vystoupila z auta a šla k domu. Vystoupil jsem taky, ale počkal raději u auta. Za chvíli vyšel Seth a hned za ním Charlie s nabitou brokovnicí. Popravdě se mi nad tím chtělo začít smát, ale věděl jsem, že vhodnější bude když dám najevo strach. Z domu vyběhla Bella a chtěla otce zastavit. Alice stála u vchodu a smála. Ještě že tady není Emmett.


„Tati! Nech ho být. Rozumíš! Ani nepřijel pro mě, ale pro Setha,“ křičela přes celou ulici. Stál jsem bez hnutí vedle svého auta a nevěděl co mám dělat. Co udělá normální kluk, když na něho vyběhne otec jeho milované s bouchačkou v ruce? Uteče?

Charlie se zastavil, stáhl brokovnici podél těla a ukázal na mě prstem.


„Ty,“ ukazoval na mě prstem. „Ještě jednou tě uvidím v blízkosti své dcery a neručím za sebe.“

„Tati, ty mi nebudeš zakazovat se s ním stýkat. Pokud se s ním budu chtít sejít, tak se taky s Edwardem sejdu,“ řekla rázně a mě tím nesmírně potěšila.

Sedl jsem do auta a ostatní taky. Raději jsem celou dobu mlčel. Nechtěl jsem to Bells rozházet u Charlieho.

Autor: Wickies (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek I tak to mohlo dopadnout 23. díl:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře