Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » I tak to mohlo dopadnout 14. díl

28.01.2010 (10:45) • Wickies • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1615×

14.kapitola

Bella

Konečně po týdnu jsem mohla do školy. Důvod, proč mě pustili, byl hlavně ten, že mě doprovázel Seth. Před školou po nás všichni koukali, jako když jsem poprvé šla v doprovodu Edwarda. Teď byl rozdíl ten, že nejdu se svým klukem, ale skoro bratrem. Asi to ještě ve škole nevěděli.

„Ahoj, Bello, konečně jsi ve škole.“ Zdravila mě Jesica.

„Ahoj, Jess. Už mě to doma opravdu nudilo.“ Vydali jsme se ke škole.

„Bell, já bych se teda doma rozhodně nenudila, kdybych měla ošetřovatele, jako máš ty.“

Došly jsme na první hodinu, která byla hrozně nudná. Po hodině mě odchytnul Mike.

„Ahoj, Bello. Chtěl jsem se tě zeptat, jestli bys nešla se mnou v pátek na ten večírek.“ Už jsem o tom večírku slyšela, ale určitě bych tam nešla právě s ním.

„Ahoj, Miku. Nebudu se vymlouvat nebo tak něco. Na ten večírek půjdu. Ale sama. Už mě pozval někdo jiný a taky jsem nesouhlasila. Ale zatančit si tam spolu můžeme. Teda pokud ti nebude vadit, že při tom budu sedět.“ Usmála jsem se a on pochopil, že jde o tu nohu. Opravdu jsem tam chtěla jít pouze s holkami.

V jídelně jsme se holkami domlouvaly na pátek a to bylo teprve pondělí.

„Bell, dáme si sraz u tebe doma.“ Jesica byla hrozně nadšená, že půjde i Seth, protože se jí líbil a doufala, že pátek by byl vhodný, jako malé rande. U stolu s námi seděl i Seth a Jesica byla pořád nervózní nebo divně koktala, když chtěla něco říct. Musela jsem se tomu smát.

Dny plynuly jako každý jiný. A ani jsem se nenadála a byl pátek. Holky dorazily přesně na minutu. Hned se nahrnuly do mého pokoje, ze kterého udělaly módní salón. Zkoušely si různé kombinace oblečení. Sledovala jsem je ze své postele a vzpomněla si na Alici. To by se jí velice líbilo, kdyby měla tři panenky na převlékání.

Vzpomínka na Alici mi připomněla dnešní sraz vlkodlaků s Cullenovýma. Omluvila jsem se holkám, že musím na chvíli vedle. Přešla jsem přes koupelnu a zaklepala na dveře.

„Leo, můžu?“ Pomalu jsem otevřela dveře.

„Jasně, aspoň mi pomůžeš,“ pozvala mě dál.

Rozhlížela jsem se po pokoji, s čím potřebuje pomoci. Teď mi to došlo. Snažila se splést si vlasy do podivných uzlů.

„Můžeš mi říct, co to tady vyvádíš?“ Vyprskla jsem smíchy.

Sedla jsem si na postel a Leah si sedla k mým nohám. Pustila jsem se do jejích vlasů.

„Bello, potřebovala jsi něco?“ Pomalu jsem pustila vlasy a nadechla se.

„Le,o chtěla jsem se zeptat, jak jste domluveni s Cullenovýma. Chtěla bych vědět, jestli se staví na tom večírku.“

Leah se ke mně otočila.

„Ty se bojíš toho, že se tam dneska ukážou? Myslím, že se bát nemusíš, jsme domluveni skoro až nad ránem. To by už mělo být v okolí mrtvo.“ Dopletla jsem ty vlasy a kupodivu vypadala jako holka. Leah se zvedla a otočila se na patě, aby se mi ukázala. Musela jsem uznat, že jí to opravdu slušelo. To bylo snad poprvé, co jsem ji viděla oblečenou jako pravou holku.

„Wow, Leo, tobě to sekne. Kdo je ten vyvolený?“ Mrkla jsem na ni.

„No, popravdě jdu jen s Embrym. Ale doufám, že by tam mohl někdo být.“

Vrátila jsem se k holkám a oblékla se taky. Vzala jsem si dneska sukni, protože mě holky ukecaly. Byla celkem krátká a s tou dlahou skvěle ladila. Bylo to až k smíchu. Už jsem dokázala na tu nohu našlápnout, tak jsem nechala berle doma. Abych nešla boso, tak mi Jake půjčil jednu botu. No, na jedné noze jsem měla botu své normální velikosti a na druhé ve velikosti dětské lyže. Byla jsem k pokukání.

Jacob

Čekal jsem v domě u Belly, až se holky připraví. Slíbil jsem jí, že je tam odvezu. Sedl jsem si na schody a čekal. První přišel Seth a sedl si ke mně. Čekal na Leu. Pak přišla Lea. Musel jsem uznat, že jí to dneska opravdu slušelo. Takhle jsem ji ještě neviděl. Po nekonečně dlouhé době konečně přišla i Bella s holkami.

„Jůů, holky, vám to, ale sekne. Mám štěstí, že mám dneska pro sebe všechny tři.“ Usmál jsem se zářivým úsměvem, abych udělal dojem.

„Omyl, Jaku, ty dneska nemáš ani jednu. Aspoň budeš mít volný prostor pro svůj šarm a můžeš si jich nabalit třeba sedm. Na každý den v týdnu jednu.“ Odpálkovala mě a holky se mohly potrhat smíchy.

Dojeli jsme na místo a celou dobu jsem už s holkami nepromluvil. Dělal jsem uraženého. Když jsme vešli dovnitř, byl jsem překvapen,ý kolik lidí tam bylo. To jsem fakt nečekal. Zhodnotil jsem, jak to tady vypadá se stavem svobodných holek, a musel jsem uznat, že to nebylo nejhorší.

Asi po půl hodině jsem měl celkem dobrý úlovek v podobě dvou blondýnek, co vypadaly jako dvojčata. Vypadalo to nadějně, že si dnešek opravdu užiji. Bohužel jsem se mýlil. Vyhledala mě Lea se Sethem a museli jsme do služby.

V renervaci byl poplach. U pobřeží se objevila Victorie. Běželi jsme spolu rovnou na pláž. Rozestavěli jsme hlídky podél pobřeží a křižovali se, aby nám nemohla proklouznout. To zas bude noc.

Edward

Na večírek jsme přijeli hodně pozdě. Rozdělili jsme se, abychom byli méně nápadní. My jsme nápadní za všech okolností. Šel jsem se podívat, jestli někde nenajdu Bellu. Četl jsem si myšlenky jiných a zjistil jsem, že tady je. Co mě znepokojilo, tak byly myšlenky těch, co mě uviděli.

Ty myšlenky se točily okolo toho, že Bella má někoho jiného a že jsou zvědaví, jak si poradím se sokem. Tak to jsem sám zvědav. Přece jsem se rozhodl, že budu bojovat.

Bellu jsem uviděl, jak sedí u malého stolu s nohou položenou na židli. Byla nádherná. Byla ještě krásnější než předtím. Nechtěl jsem, aby mě viděla. Zůstal jsem stát ve stínu. Pozoroval ji. Překvapilo mě, že pije. To, že pije ty odporně červené drinky, co tady míchali.

Edwarde, tak jdi za ní. Samozřejmě Alice.

„Nejdu. Já nemůžu.“  Otočil jsem se a odešel.

Tak teď sis to zavinil sám. Kdybys za ní šel, tak jsi se mohl vyvlíknout tomuhle a ukázala prstem na cestu, po které přijíždělo auto.

Tomu jsem nechtěl věřit. Tanya. Proč? Ptal jsem se sám sebe. Co tady dělá?

„Alice, tys jíidřív neviděla?“

Viděla, ale už bylo celkem pozdě. Kdybys šel za Bellou, tak by o nás nevěděla.

„Lásko! Jsem tak ráda, že jsem tě našla. Vůbec jsem nevěděla, kde tě hledat.“ Obtočila se kolem mě jako had.

„Nech toho. Už jednou jsem ti řekl, abys mi dala pokoj.“ Snažil jsem se ji ze sebe sundat. Už si nás všimlo hodně lidí. Alice nás táhla dovnitř. Tak dneska to bude ještě sranda. Poslala mi Alice.

Tanya mě donutila zůstat na parketu a musel jsem s ní tančit. Samozřejmě zrovna musela hrát pomalá písnička a ona na mě visela, jak ozdoba na vánočním stromečku. Pořád jsem se snažil dívat po Belle, jestli mě už viděla, ale přes všechny ty lidi to nešlo.

Lidi kolem nás mi dávali najevo, že o nás ví až moc dobře. Nechtělo se mi všechny ty myšlenky poslouchat, tak jsem se soustředil, abych vypnul. Soustředil jsem se tak hodně, že jsem nepostřehl ani to, že mě Tanya dotáhla do chodby a plazila se po mě.

Už jsem byl opravdu k ničemu. Jako muž jsem selhal dávno, když jsem opustil svou lásku. Jako milenec tím, že jsem při sexu myslel na jinou a teď jsem selhal i jako upír. Jak to, že jsem si nevšiml, že mě táhne pryč.

„Tanyo, nech toho. Komu tady hraješ to divadlo?“ snažil jsme ji sundat ze sebe, ale ona byla, jak chobotnice. Jedno chapadlo jsem sundal, hned mě chytla druhým.

„Edwarde, lásko. Já vím, že mě chceš. Cítím to.“ Přejela rukou po důkazu toho, jak moc ji chci.

„Ale já nechci tebe. Kdy to pochopíš?!“ Podle myšlenek, co mi poslala, to chápala.

To si jako myslíš, že jsem blbá a nevím, že při tom myslíš na ni?! Rozčilovala se.

Najednou jsem uslyšel hlasy kousek od nás. Otočil jsem hlavu a uviděl Bellu s Mikem.

Autor: Wickies (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek I tak to mohlo dopadnout 14. díl: