V této kapče se se dozvíte něco, co souvisí s vizí:).
21.12.2009 (14:00) • Darkhope • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3221×
7. kapitola
Bella
Už jsem doma několik dní a jsem mile překvapena. Mike seještě o nic ani nepokusil. Snaží se mi vyhnout a mě to tak vyhovuje. Jen bych ráda poděkovala Edwardovi.
Zrovna jsem ležela na své posteli a přemýšlela nadtím jak bych mu poděkovala a v tom do mého pokoje vtrhl Mike. S výrazem, který znám moc dobře. S výrazem, který mi říkal, že se bude opakovat to, co jsem myslela, že skončilo.
Přišel ke mě a já předstírala spánek. Doufala jsem, že ho to odradí, ale opak byl bohužel pravdou. Jedním pohybem mě strhl z postele a kopal do mě. Stočila jsem se do klubíčka, abych chránila své břicho a hlavu.
Nepřestával, můj pláč ho jen povzbuzoval. Chvílemi mi ujel bolestivý sten, nebo zalapání po dechu.
Když mne zasypával nadávkami a ránami, došlo mi, že takto to už nepůjde. Musím se odsud dostat co nejdál. Jenže kam?
Edward
Všechno probíhalo v klidu, už několik dní byla Bella doma a Mike na ní ani nešáhl. Doufal jsem, že změnil názor. Rozhodl jsem se, že si zajdu s Alice na lov a na tu chvíli ji pohlídá Rosalie.
Nebyla z toho nadšená, ale souhlasila. Ukázal jsem jí svůj úkryv ve stromě a řekl vše podstatné.
Běželi jsmes Alice asi hodinu a každý uvovil jednoho medvěda a nějakou drobnější zvěř. Bylo to příjemné mítzasev krku něco jinéo než žár.
Zahrabali jsme včechny důkazy a důkladně zahladili stopy. Alice byla nadšená, že jsme si zase zopakovali společný lov a neměla daleko ke skákání.
Někdy jsem byl i docela rád, že jí mám. Dobře byl sem za ní často rád. I když jsme všude byli známí tak, že já jsem Carlisleho synovec, byl jsem jako jeho syn. A Alice jako má sestra.
Rozodli jsme se, že je na čase se vrátit. Běželi jsme o něco déle, protože lovem jsme se dostali o několik kilometů dál.
Cestou jsme si moc nepovídali, alice přemýšlela nad dárkem pro Jaspera. Vánoce se blížili a pro Alice to bylo velmi důležité. Vsadím se, že už má dárky nakoupená alespoň pro polovinu rodiny.
Doběhli jsme k domu, ale Rose nikde nebyla. A Bella tu také nebyla. Vytočil jsem Rosaliino číslo. Vzala to až na třetí pípnutí.
„Rose, kde je Bella?“ ptal jsem se jí.
„Co – cože, hned jsem tam.“ Vykoktala.
„Rosalie?“ křikl jsem na ni a ona to položila.
Po pár vteřinách jsem už slyšel její zmatené myšlenky. Vůbec jsem jim nerozměl, a tak jsem počkal, co mi řekne.
Asi za minutu byla u nás. A ve tváři měla zděšení a omluvu. Také se jí tam mihl strach a leknutí.
„Edwarde, promiň, prosím, já odešla a …“
„Cože? A kde je teď?“
„Já nevím, byla jsem pryč sotva půl hodiny.“
Snažil jsem seuklidnit a četl myšlenkyjejího bratra. Viděl jsem ten samý obraz jako před několika dny u Alice ve vizi.
Chvíli jsem chtěl Rose zabít, ale raději jsem se rozběhl a hledal Bellu. Vypadalo to, jako by sepo ní slehla zem.
Stopu jsem chytil až u La Push, ale tam my nesmíme. Alespoň, že vím kde je.
Bella
Rozhodla jsem se, že zavolám Jacobovi. Je to můj sqelý kamarád a jeho otec byl bratrem pro toho mého.
Kdaž jsem se mu svěřila, řekl, že pro mne za 10 minut přijede a budu nějakou dobu bydlet u něj, ale nesmí to vědět jeho otec.
Billy ak se jmenuje jeho otec, je teď v lázních a vrátí se až za týden, tak snadněco do té doby vymyslím.
Jacob byl přesný jako hodinky a za 10 minut už zvonil u dveří. Na něj se mohu opravdu spolehnout i v noci.
Vzal mi tašku, kterou jsem si zbalila a jeho autem jsme jeli do La Push. Jejich domek byl co si pamatuji malý a útulný. Většina místností byla v přízemí, protože Billyjena vozíčku. Jen Jacobův pokoj je v patře.
Zavedl mě do jeho pokoje a začal mi ustýlat na gauči. Byla jsem mu vděčná, že mě u něj nechá.
Autor: Darkhope (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek I need help... please, 7. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!