Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » I need help... please, 3. kapitola

ttttttttttttt


I need help... please, 3. kapitolaTák tu máme další kapitolku. O víkendu by snad mohla přibýt alespoň jedna. V této kapitolce se dozvíte o tom, co se s Bellou stalo po seznámení s podladou. přeji příjemné počtení. A mooooc prosím o komentíky.

3. kapitola

Edward

„Ne.“

„A ostatním?“

„Všem, kromě ní.“ Přemýšlel jsem nad tím.

„Zdá se, že má to štěstí a je proti tvé moci imunní…“

Musím tomu přijít na kloub a po škole to bude ideální načasování. Málem jsem nepostřehl, kdy Bella odešla na svojí hodinu matematiky.

Znovu jsem ji pozoroval. Matematika jí šla a většinu příkladů vyřešila během poloviny času. Pak měla dějepis, asi jí nebylo dobře. Zavírala se jí víčka a rukou si držela břicho. Druhou měla sevřenou v pěst a každou chvílí se zamračila.

Po konci vyučování jsem šel rovnou do třídy, kde jsem měl být po škole. Učitel už to byl a vysvětlil mi práci. Po chvíli přišla i Bella. Vypadala jako, kdyby měla každou chvílí spadnout.

Sedla si ke mně a koukala do prázdna. Raději jsem ji poklepal na rameno, protože učitel už chtěl zakročit křikem a to si Bella nezasloužila.

Téměř celý projekt jsem udělal sám. Nevadilo mi to a Bella vypadala opravdu zle. Asi na ni něco leze. Lidé jsou hold někdy nemocní. Jak jsem si všiml, moc toho nenamluví.

Odevzdali jsme projekt a šli na parkoviště pro auta. Každý ke svému. Chtěl jsem se ještě alespoň rozloučit, ale jen co jsem se otočil, viděl jsem hrozný obraz.

Bella se řítila k zemi. Přiběhl jsem k ní, rychleji než člověk, ale o něco pomal eji než upír. Omdlela. Vzal jsem ji do náruče a naložil do auta. Jel jsem rovnou do nemocnice k Carlisleovi.

Cestou jsem mu zavolal a když jsem zastavil vzal jsem Bellu do náruče a nesl ji k Carlisleovi. Cestou otevřela oči, ale nic jiného nedělala. Carlisle už mě očekával a byl ve své pracovně.

Jen ji uviděl a ucítil její vůni, poznal, že se jedná o vnitřní krvácení. Položil jsem ji na lehátko a on ji vyhrnul mikinu a triko, aby mohl vyšetřit břicho.

Když vyhrnul triko, zarazil se. Měla ho převážně modré. Modřiny zakrývali i její ruce a záda. Carlisle nechal udělat sono, rentgen a zařídil pro Bellu na sál, kde ji bude operovat.

Ještě využil toho, že je Bella při vědomí a ptal se jí, co se stalo a kdo jí to udělal, ale ona nic neříkala. Jen se na něj nedůvěřivě a hlavně se strachem a bolestí dívala.

Pak znovu upadla do bezvědomí. Carlisle už na nic nečekal a vezl ji na sál. Přes jeho mysl jsem viděl to, co jsem vidět neměl. Modřiny měla po celém těle. Některé čerstvé a některé pár týdnů staré.

Carlisle se díval na její výsledky ze sona. V břišní dutině měla krev. A na rentgenových snímcích byly vidět zahojené zlomeniny rukou i nohou. Co se to jen děje u ní doma. Ztratila mnoho krve, ale zvládne to.

Byl jsem Carlislovi vděčný. Během 4 hodin zachránil Belle život. Nepopírám, že to byly jedny z mých nejhorších 4 hodin.

Po převezení Belly na pokoj, jsem byl u ní a nehnul se na krok. Vypadala klidně a spokojeně. Pravidelně oddechovalaa a srdce bylo silné a bilo pravydelně.

Rozhodl jsem se zajet k ní domů a oznámit, že je Bella v nemocnici. Snad jí to pomůže. Nechtělo se mi Bellu opouštět, ale po chvíli se mi to povedlo.

Ještě jsem se jí podíval do peněženky na adresu a vyrazil. Její domek stojí na kraji města a vypadá útulně. Zaparkoval jsem na příjezdové cestě a vystoupil. Nasadil jsem pomalou… lidskou chůzi a šel k hlavním dveřím.

Můj prst spočinul na zvonku a po chvíli jsem zaslechl pohyb a otrávené myšlenky nějakého kluka. Byl opilý.

Konečně mi otevřel dveře. Stál tam asi tak stejně velký kluk jako já. U dívek asi oblíbený, ale na Bellu nemyslel vhodně.

„Zdravím, přejel jsem vám oznámit, že je Bella v nemocnici. Dnes skolbovala po škole. Jsou doma její rodiče?“

„Ne už tady dávno nebydlí. A OK, co jí je?“ v hlavě se mu promítla scéna z jejího pádu. Myslel nad vším, dokonce i nad tím, jak jí strčil a poté jí nechal bezmocnou ležet na podlaze.

Měl jsem co dělat, abych ho nezabil na místě, ale hrozilo prozrazení. Nenechám s ním Bells o samotě. Díval se na mě, jako bych byl vetřelec a než jsem se nadál zabouchl mi před očima dveře.

Chvíli jsem tam jen tak stál, ale nakonec jsem se od chodníku odlepil a šel k autu. Naposledy jsem se otočil a viděl ho. Díval se na mě z okna, ale jeho myšlenky byly jinde. U Belly, myslel na její zranění a jestli by tam přeci jen za ní neměl jít. Vzdal to a já byl radši.

 


 

SHRNUTÍ

PŘEDCHOZÍ

NÁSLEDUJÍCÍ



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek I need help... please, 3. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!