Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » I love Emmet 8

19.11.2009 (10:30) • dablinka13 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2343×

Letadlem jme se dostali do Paříže, kde jsme museli přestoupit na jinačí letadlo, kterým jsme se dostali až do města Noril’sk, je to nejbližší letiště k jezeru Tajmyr.

Cesta k jezeru byla nádherná. Vedla mezi lesy které byly naprosto kouzelné. Ani jeden z nás za celou cestu nepromluvil, jen jsme uchváceně pozorovali tu krásu.

Po docela dlouhé době jsme dojeli k jezeru, právě zapadalo slunce a odráželo se v jezeře, to byl také kouzelná pohled. Na chvíli jsem musela zastavit a s Filipem jsme se jenom kochali tou krásou.

Když slunce zašlo tak jsme se zase daly do cesty, protože i když jsme už dojeli k jezeru, tak jsme ještě ani z daleka nebyli u cíle, teď ještě to jezero musíme asi z jedné třetiny objet, protože my jsme na jihozápadním cípu jezera a Cullenovi by podle mé moci měli bydlet na severovýchodním a tak nás čeká ještě asi den jízdy.

Když už jsme měli být přibližně někde u nich tak jsem stáhla okénko, abych mohla jet po pachu. Hned jsem to ucítila, takový šílený puch, nutilo mě to vylézt z auta a vydat se najít a nejlépe zabít toho tvora, který tenhle puch vydává. A pak mi to došlo. Tenhle puch nevydává žádné zvíře i když to tak úplně není pravda ale Jacob. Okamžitě jsem okénko zavřela a zeptala se Filipa „dokázal by jsi mě ochránit i před puchem měniče abych se na něj jakmile se dostanu na dočuch nevrhla?“ „nejspíš jo, hned to vyzkouším.“ A já jsem zase otevřela okénko. Byla to výrazná změna, cítila jsem že tudy prošel nepřítel, ale už jsem netoužila vylézt z auta a jít ho zabít. Zase jsem byla Filipovi vděčná. Teď už jsem se mohla podle jeho pachu dostat až k nim před dům.

Ten dům byl nádherný, hezčí jsem v životě neviděla. Esme se nejspíš pořádně vyřádila, ale musím říct že se jí to opravdu povedlo.

Když jsem zastavila před tou nádherou tak už byli všichni venku z domu a byli napjatí kdo z toho auta vyleze a tak jsem je nenapínala a vystoupila jsem a Filip se mnou ale toho oni nemohli vidět.

Stoupla jsem si před ně a všechny jsem je pozdravila jménem a pak jsem se jim představila já. V jejich očích byla vidět otázka, jak to že znám jejich jména a tak jsem začala „umí tady někdo z vás česky?“ všichni dokonce i Edward mi řekli že ne a tak jsem jim řekla „vidím že jste zvědaví od kud vás znám a tak vám to řeknu, to že neumíte nikdo česky je trochu nevýhoda, protože se buď někdo z vás bude muset naučit česky, nebo mi budete muset věřit. Znám vás všechny z knížek“ a vytáhla jsem z auta všechny čtyři díly stmívání a ukázala jim je. Všichni si tam mohli přečíst svá jména a tak mi začínali trochu věřit, ale i přes to Edward projevil zájem o to abych ho češtině naučila aby si to mohl přečíst.

Tím že mi věří Edward, který umí číst myšlenky jsem si získala důvěru všech akorát Rosalie se na mě koukala skrz prsty, nejspíš ve mně viděla konkurenci na nejkrásnější upírku v okruhu víc jak 100 kilometrů, ale i ta nejspíš na tohle brzy zapomněla protože se se mnou začala úplně normálně bavit. Konečně jsem se dostala k tomu, abych si je všechny pořádně prohlédla a hlavně abych prozkoumala jejich duchy.

Vedle Edwarda stálo jakési individum nejspíše mužského původu, vedle Emmeta stála nějaká docela hezká asi 16ti letá dívka a vedle Jaspera stál nějaký obyčejný muž, který nebyl zajímavý vůbec ničím. Cullenovým jsem řekla „teď asi budu podle vás mluvit, ukazovat a odpovídat s nikým na nikoho nikomu a tak si toho zatím nevšímejte, potom vám to vysvětlím, teda pokud je přes mé myšlenky Edwarde nevidíš taky, bylo by to pak trochu jednodušší než vysvětlení."

„Dobrý den, tohle je Filip“ a ukázala jsem vedle sebe, kde stál Filip „jak se jmenujete vy?“

„Lucas“ ukázala na individum „Paul“ to byl ten obyčejný „a já jsem Sussan“

„Smím se vás zeptat jestli víte jakou máte schopnost?“

„My můžeme mít nějaké schopnosti?“

„Ano, Filip mě dokáže uchránit před pachem který mě ohrožuje a který ohrožuje mé rozhodnutí, takže nijak intenzivně necítím lidi a ani moc necítím Jacoba, jen ta chvíle kdy jsem ho ucítila bylo mučení, promiň Jacobe ale opravdu jsem měla nutkání vyskočit z auta a jít zavraždit to co tan smrad vydává, když jsem si to uvědomila tak jsem poprosila Filipa ať použije svou moc, nechci vám nikomu ani trochu ublížit chci vás jen lépe poznat.“

Koukali na mě opravdu jako na blázna i Edward takže nejspíš duchy v mé mysli ani nevidí ani neslyší a tak jsem jim to musela vysvětlit.

„Mám dva dary jeden je že vidím duchy, ta dívka, se kterou jsem si povídala je Emmete tvoje první lidská oběť, protože z každé první lidské oběti se stane duch. Edwarde, smím se zeptat proč jsi zabil takovéhle individum?“

„Už přesně nevím, ale měl jsem dobu ve které jsem se sice živil lidskou krví, ale jenom nějakých násilníků a jiných zloduchů takže tohle je nejspíš první z nich.“

„A jaký je tvůj druhý dar?“ zeptal se vždy praktický Carlisle

„Mým druhým darem je vyhledávání, díky tomuhle daru jsem vás našla, mou první a zatím zároveň poslední lidskou obětí byl Filip, ze kterého se stal můj nejlepší kámoš, sice je občas docela otravný ale jinak je fajn.“

„Kde jsi byla přeměněna?“

„Uprostřed našeho největšího a zároveň hlavního města Prahy takže bylo docela nevyhnutelné abych někoho nezabila, né že bych si to schvalovala, ale byla jsem novorozená.“

„Už jsi zjistila, jaké schopnosti mají naši duchové?“

„Ne ještě ne protože oni ani neví, že by mohli mít nějakou schopnost.“

Začala jsem Edwarda učit česky aby si mohl přečíst ty knihy.

Učili jsme se asi 2 dny, to už na mě ale Bella koukala tak dost nespokojeně a tak jsem Edwarda, který byl do té češtiny tak zabraný, že ani nevnímal upozornila: „Edwarde, měli by jsme si dát pauzu, tvá manželka na mě začíná podle jejího pohledu docela žárlit a mám strach aby se na mě v nejbližší době pokud bych tě nevydala nevrhla, i když nemá proč žárlit já jsem zamilovaná do někoho jiného, ne že by jsi ty nebyl sexy, ale podle mého názoru a mého úhlu pohledu na něj nemáš.“

Edward se po té vzpamatoval, odešel a se svou manželkou se vytratili někam do lesa. Docela se mi ulevilo, nebylo nic jednoduchého před ním utajit své myšlenky, protože myslím, že kdyby zjistil, že miluji Emmeta, asi by z toho nemusel být zase tak moc nadšený.

shrnutí

9. Díl

Autor: dablinka13 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek I love Emmet 8: