Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » I love Emmet 6

14.11.2009 (08:30) • dablinka13 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4139×

Před tím než jsem se vydala do Forks jsem se ale stavila v obchodním centru, abych si koupila konečně něco hezkého na sebe za prvé, abych udělala na Alici dojem a za druhé, jsem konečně měla peníze a tak jsem se mohla začít v obchoďáku bavit.

Nakoupila jsem si oblečení no bez přehánění celkem velikou hromadu, mezi tím i prostě úžasné třičtvrťáky, riflovou minisukni, nádhernou halenku která se přesně hodila k té minisukni sice byla růžová a tuhle barvu nemám ráda, ale ta halenka byla prostě jak stvořená k té sukni a to jsem si nemohla nechat ujít. Koupila jsem si i pár mikin, i když je nepotřebuju, ale do hry na lidi se hodí a pak jsem si nakoupila nějaké gumičky a sponky do vlasů protože už mi gumičky popraskaly, nebo jsem je poztrácela, to se bohužel nezměnilo, i jako člověk jsem ztrácela úplně všechno.

Pak jsem se konečně vydala do městečka Forks, ve kterém doufám, že bych mohla najít Cullenovi. Bohužel jsme s Filipem zabloudili a nemohli jsme to najít a tak jsem musela koupit na benzínce mapu, GPSky tam bohužel neprodávali. A tak jsem Filipovi našla kde jsme, kde je Forks a on mě navigoval, naštěstí to nebylo až zase tak daleko, takže jsme nemuseli zastavovat, abych otáčela stránkou, to bohužel Filip jako duch nedokáže.

Nakonec jsme v pořádku přijeli do Forks. Zastavila jsem kousek za městem a vystoupila jsem a prohledávala okolí města, protože pokud kniha nelhala, o čemž dost pochybuji, že by lhala, tak by někde poblíž města měl být jejich dům.

Pro jistotu jsem se ale nevzdálila od města dál než 2 kilometry, co kdyby tu pořád byla smečka, nehodlám kvůli takovéhle blbosti přijít o život.

Nakonec jsem ten dům našla. Vypadal hodně podobně, jako jsem si ho představovala, ale nikdo v něm nebyl už hodně dlouho. Tak tady jsem neuspěla. Přemýšlela jsem, kde by mohli být, ale nic mě nenapadalo a tak jsem se dala znovu do čtení všech čtyř dílů Twilight s dojmem že bych tam mohla objevit nějaké vodítko.

Nakonec mě napadlo, že by mohli být v Denali ale pak mi došlo, že asi tam ne už kvůli Tanye která Bellu nemá ráda a tak jsem Denali zavrhla.

Po dalším přemýšlení mě napadlo, že by mohli být v Londýně, Carlisleově rodném městě a tak jsme se tam s Filipem vypravili.

Dojeli jsme do Port Angels od kud jsem mě a mému milovanému autíčku koupila letenku do Londýna.

Po víc jak hodinovém čekání jsme konečně s Filipem nastoupili do letadla a pak jsme se vznesli.

Za pár hodin jsme byli v Londýně.

Prochodila jsem Londýn křížem krážem, ale na stejnou upíří vůni jako byla u Cullenů doma jsem nikde nenarazila, ale i tak jsem si ten výlet do Londýna užila. Tolik pozoruhodných památek v jednom městě, to se jen tak nevidí.

Už jsou to 2 týdny, co jsem byla naposled na lovu a tak jsem to v Londýně zabalila a vyjela si do přírody.

Lesy tady měli nádherné a zvěře tu pobíhalo opravdu dostatek, Anglie je prostě ráj pro upíry vegetariány.

Pak mě napadla jedna bláznivá myšlenka a já se vydala na severozápad do Skotska k jezeru Loch-ness pátrat po Loch-nesské příšeře, kdo ví kdy se mi zase naskytne šance dostat se do Skotska a navíc jezero můžu propátrávat klidně měsíc v kuse když nemusím dýchat.

Filip málem propadl dveřmi u auta jak sebou smíchy házel ,,Ty věříš na Loch-nesskou příšeru já-cha-cha-cha-cha.“ Hezky jsem ho setřela „Nevěřila jsem, dokud se ze mě nestal upír a mým nejlepším přítelem nezačal být duch, neříkej, že nevěříš na mě a na sebe, to prostě nejde, tak proč by nemohla existovat Loch-nesska?“ po tomhle Filip zmlknul a zaraženě se na mě koukl, nakonec uznal že mám pravdu. A tak jsme za přemýšlení a dohadech o tom jak může Loch-nesska vypadat, dojeli až k jezeru. Byla to nádhera, slunce právě zapadalo za jezerem a jezero vypadalo jak krvavé.

Filip když to uviděl a když já blbec řekla to přirovnání tak se zase začal smát a řekl mi, ať se jdu napít, ale ať ho nevypiju, v čem by se pak chudáček Nessi schovávala. To oslovení Loch-nesské příšery zase rozesmálo mě a Filip který Twilight nečetl na mě koukal jak na někoho, kdo patří nejlépe do cvokhausu. A tak jsem se dala do vysvětlování že Nessi je přezdívka pro Reneesme Edwardovu a Bellinu dceru. Zase jsem dostala záchvat smíchu a při tom jak jsem se tam smíchy svíjela jsem zahučela do jezera.

To co následovalo pak se prostě nedá popsat, řekla bych, že kdyby byl někdo v okolí tak se lekne co se to tu děje a to jsme se s Filipem akorát smáli. Naštěstí nikdo v doslechu nebyl.

Když už jsem byla mokrá, tak jsem se ani nepřevlékala do plavek a rovnou oblečená se dala do propátrávání jezera.

Když jsem konečně doplula na dno, tak jsem vypustila veškerý kyslík co jsem měla v plicích abych mohla pochodovat po dně.

Chvíli po tom se ke mně připojil i Filip, asi si nechce nechat ujít šanci že by možná mohl vidět Loch-nessku.

Štvalo mě že jsem nevěděla, co že to přesně hledám, jestli přerostlého hada podobného Baziliškovi z Harryho Pottera, nebo příšeru podobnou Crusoovi z filmu Já a moje příšera.

Filip si ze mě pod vodou beztrestně utahoval, protože jsem mu to nemohla vrátit, na rozdíl od něj mnou voda neproteče skrz na skrz a tak jsem musela mít pusu zavřenou, jen jsem se na Filipa šíleně mračila, ale on si z toho nic nedělal a dál se mi smál, ono asi bylo čemu, protože jsem své opravdu dlouhé zrzavé vlasy měla dnes rozpuštěné a tak za mnou a nade mnou musí pěkně vlát.

Po chvíli jsem si Filipa přestala všímat a plně se oddala pátrání, i Filipa po chvíli přestalo bavit dělat si ze mě srandu a zmlknul.

Nakonec jsem přece jen něco objevila, byla to jeskyně a tak jsem se rozhodla že ji prozkoumám.

Ta jeskyně byla celkem hodně dlouhatánská, ani nevím jak dlouho jsem jí procházela, den dva? Pod vodou a navíc v jeskyni se těžko odhaduje čas.

Najednou jsem uviděla něco, co jsem si myslela že neuvidím. Velice mě to překvapilo.

shrnutí

7. Díl

Autor: dablinka13 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek I love Emmet 6: