Jak tu dobu vnímal Aro a jak se smířil s tím že se pro tentokrát musí živit vegetariánskou stravou? Prosím zanechte komentář.
09.01.2010 (16:15) • dablinka13 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2073×
Aro
„Aro, jdou na tebe nejsilnější upíři, můžu ti pomoct, když mě propustíš a necháš na pokoji celou Cullenovic rodinu, Denalijský i mě a všechny co se přátelí s Cullenama.“
Ta Bella se nejspíš zbláznila, to nemyslí vážně, využívá toho že jí nemůžu číst myšlenky a lže mi tu přímo do očí, to tak něco takovýho jí neslíbím.
„Ne! Ty mi jen lžeš!“
„Jak myslíš Aro, já bych se od tud dostala kdykoliv i bez tvého svolení, au revoir, sbohem.“
V tu chvíli začala mizet a najednou tam nebyla, co to sakra je, co když nelhala a opravdu jsem nějak naštval ty nejmocnější upíry? Kdo by to tak asi mohl být? Ti nejmocnější upíři? Ach jo takových otázek se mi honí hlavou a žádná odpověď, nezbývá mi nic jiného než čekat, ještě teda můžu povolat všechny upíry co mi tu zůstali, ale moc jich není, jen Alec, Jane, Demetri, Felix a pár dalších, těma se neubráním, ještě můžu doufat, že si mě nechají jako zástěrku, že mě budou používat na veřejnosti, aby neriskovali to, že by jejich vládu někdo ohrozil, na mě už si zvykli.
„Alecu! Jane! Demetri! Felixi! A vy všichni ostatní upíři co jste tu zůstali okamžitě sem do hlavního sálu!“
„Co si přeješ Aro?“
„Počkej až tu budou všichni, pak vám to řeknu najednou.“
„Jsme tady Aro.“
„Výborně, hrozí nám nebezpečí, nemám to ověřené, ale říkala to ta zrádkyně Adéla, ta to ví protože je na nás poslala, během pár hodin budeme mít co do činění s nejmocnějšíma upírama zeměkoule, bohužel mě nenapadá kdo by to mohl být.“
„To máme docela problém Aro, je nás opravdu velice málo, nemáme šanci se ubránit, a k těm upírům, mohli by to být Rumuni, nebo tví bratři, nebo klidně obojí, co my víme ke komu se přidali, když odešli.“
„Děkuji za upozornění Demetri, vy to nevíte, ale já to vím, Caius a Marcus se přidali k Rumunům, doneslo se to ke mně, ale myslím že nikdo jiný to neví, takže máme ještě větší problém, bratři znají tenhle hrad jako svý boty, takže nemáme žádnou únikovou cestu, jsme tu pasti a v otevřeném prostranství by jsme stejně neuspěli, nezbývá nic jiného než čekat.“
„To tu jako budeme všichni čekat na smrt?“
„Nic jiného nám nezbývá Danieli, ale pokud chcete, tak kdokoliv z vás může utéct a schovat se kdekoliv ve světě, protože do téhle šlamastiky jsme se dostali jen kvůli mému sběratelství různých schopností a kvůli mé podezíravosti, Adéla mi to říkala a řekla, že to ona nechtěla a že je ochotná mi pomoct, za slib, že je všechny nechám na pokoji, na to jsem nepřistoupil a tak zmizela, prostě se vypařila, poté jsem jí začal věřit, proto jsem vás zavolal abych vás varoval a umožnil vám útěk.“
„Aro, my neodejdeme, nenecháme tě tu.“
„Moc si toho vážím Demetri ale nevím jestli je to ten nejlepší nápad.“
Vypadalo to že chcou všichni protestovat, když v tom se tam nahrnuli cizí upíři a v závěsu za nimi moji bratři a Rumuni.
„Všechny je pozajímejte a zavřete je každého zvlášť ve sklepení!“
No nazdar, Marcus to bere pořádně zostra, ale pořád lepší než kdyby nás všechny rovnou pozabíjeli.
A tak jsem se ocitl ve vězení, ve svém vlastním hradě, jaká ironie.
Ubíhaly dny, týdny a já začínal mít šílenou žízeň ale ti co to tu obsadili nevypadali, že by mi chtěli nějakého toho člověka poslat, a tak jsem žíznil a žíznil, už jsem přestával úplně vnímat čas, jak moc jsem byl vyprahlý.
Pak se najednou dveře otevřely a v nich stála Adéla s Emmetem Cullenem a chtěli abych šel za nima.
Dovedli mě do místnosti plné zvířat.
„Aro, tohle ti bude muset pro zatím na tvou žízeň stačit, znáš mě a tak víš že lidi bych nelovila ani pro někoho jiného, až nebudete všichni tak žízniví tak se můžete vydat si zpravit chuť a jít zakousnout nějakého chudáka, ale to prosím až tu my dva nebudeme.“
Cože, ona si opravdu myslí že budu pít zvířecí krev? Asi mi nic jiného nezbyde ta žízeň je tak veliká, že udělám cokoliv abych jí aspoň trochu uhasil.
A tak jsem se vrhl na nejbližší srnku, nebylo to až zase tak moc hrozné, né nadarmo lidé používají přísloví hlad je nejlepší kuchař. Když jsem byl docela zasycen, tak odběhli pro někoho dalšího a tak to pokračovalo dál a dál než jsme tu byli všichni.
Heidy se rovnou vydala pro něco na zlepšení chuti a já se začal vyptávat.
„Kde jsou bratři a rumuni?“
„Spálení pokud popel vítr nerozfoukal tak jsou ještě pořád ve Forks.“
„Cože? Vy jste je pozabíjeli všechny? Vždyť jich bylo tolik.“
„Aro, vždyť jsem ti říkala že mám možnost je všechny zastavit, kdybys mi věřil, nemusel jsi tak dlouho hladovět.“
„No jo, máš pravdu Adél, udělal jsem chybu.“
Autor: dablinka13 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek I love Emmet 25:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!