Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » I love Emmet 19

5.kacik-Alice


I love Emmet 19Budou ty Vánoce, tak jsem se rozhodla že přidám další dílek. Adéla se vrátí k Cullenům, jak bude probíhat její vítání, co jí zase provede Filip? Přečtěte si tento dílek a dozvíte se to. Budu ráda když ALESPOŇ NĚKDO přidá KOMENTÁŘ, protože mi opravdu velice pomáhají při psaní a je jen na vás a vašich komentářích, kdy budu mít náladu na to abych napsala další dílek.

Samozřejmě jsem mohla poprosit Johanku aby mě odsud přenesla někam blíž k Cullenům, ale nechtěla jsem jí vysilovat, pokud to tedy jde vysílit ducha a tak jsem běžela směr Rusko.

Za dva dny už jsme byli u jezera, teď nám akorát zbývalo ho přeplavat a budeme tam.

Vlezla jsem do vody a plavala.

Když jsem doplavala na břeh tak jsem už uviděla dům a tak jsem na ně zavolala: „Haló, už jsem zpátky a v pořádku!“ v tu chvíli jsem uviděla Edwarda Emmeta a Jaspera jak se všichni tři snaží najednou vervat do dveří aby u mě byli první, mezitím co se tam tak přetahovali tak jim Alice podklouzla pod nohama a už běžela za mnou, byla jsem šťastná zase jsem s těmi které mám ráda.

Těšila jsem se až mě konečně Alice obejme a tak jsem byla docela v šoku když 2 metryy přede mnou narazila do nějaké neviditelné stěny, chvíli mi trvalo než mi to došlo co se stalo a pak jsem poprosila Petrušku „Petři, prosím stáhni ze mě ten štít, to jsou přátelé, ti mi neublíží.“

V zápětí už se ke mně Alice znovu vrhla ale trochu pomaleji, což Emmeta velice rozesmálo, přesněji řečeno ho to dorazilo, protože už se pochechtával když Alice do štítu narazila a to jak se ke mně teď opatrně přibližovala na něj na chudáčka bylo asi moc, jsem ráda že už se opravdu směje.

„Chyběla jsi nám Adélo, musíš nám hned povyprávět, jak se ti Arovi povedlo uniknout.“

Konečně se ke mně dostal i Emmet a jeho přivítání bylo úplně nejlepší „ nic vezlém Edwarde proti vám“ protože mě políbil do vlasů a zašeptal

„Mě jsi stejně chyběla ze všech nejvíc.“

V tom se ozvala Alice, která to slyšela, kdo by to taky s našim upířím supersluchem neslyšel.

„To se teda pleteš Emmete Cullene, mě Adéla chyběla víc!“

„Jo, neměl s tebou kdo jezdit na nákupy viď trpasličí vědmo.“

„Emmete Cullene! To si vypiješ, neříkej mi trpasličí vědmo!“

„Jo? Co mi uděláš vědmo? Předpovíš mi mor, choleru, AIDS, španělskou chřipku a neštěstí po zbytek mého života?“

„Přestaňte se konečně hádat!“ Někdo je holt musel zarazit a když se k tomu nikdo z Cullenů neměl tak jsem musela zakročit já.

Ti dva okamžitě zmlkli.

„Vyřešme to jednoduše, Alici a Emmetovi se po mě stýskalo stejně a ti ostatní ať si myslí co chtějí.“

Emmet mě zase objal a tentokrát už jen pro mé uši zašeptal „Stejně se mi po tobě stýskalo víc, protože tě miluji.“ a zase mě políbil do vlasů.

Měla jsem pocit že začnu brzy lítat, byla jsem tak šťastná že se prostě musím v nejbližší době vznášet, užívala jsem si ten pocit, najednou jsem uviděla že jsem metr nad zemí a že na mě všichni koukají s vyvalenýma očima, jen Filip se blbě tlemil, ten zrádce.

„Filipe ty mizero jeden mizernej, zrádce jeden proradnej, okamžitě řekni tomu kdo mě drží nad zemí aby mě pustil dolů!“

Kdo jiný by taky mohl vědět co si myslím a hned ty mé myšlenky poslat dál než Filip, zase mi lezl do hlavy a pak poprosil nějakého ducha aby mě zvedl, ten Filip má takové štěstí že mu nemůžu zakroutit krkem, protože bych to s radostí udělala.

Filip se tlemil ještě víc ale pak řekl „Elisabeth, spusť jí dolů.“

V tu chvíli jsem sletěla a vyválela se v tom blátě co tam bylo, já zuřila, ale když jsem uviděla jak se všichni smějí, prostě jsem to nedokázala a smála se taky a to až jsem se za břicho popadala, takže jsem za chvíli od toho bláta byla úplně celá.

„Takhle mi do domu nevkročíš, i když jsem strašně ráda že jsi se vrátila tak tě takhle do domu nepustím.“

Samozřejmě Esme, kdo jiný by tak moc dbal o dům jako ona?

A tak když jsme přišli před dům tak Emmet dotáhl hadici a celou mě zmáčel, ale myslím že to moc nepomohlo, akorát se to bláto víc po mě rozetřelo, je nějaký moc lepivý.

Už se mi tam nechtělo stát venku a nechat se bez většího účinku máčet vodou a tak jsem udělala to první co mě napadlo abych se co nejrychleji dostala do domu, začala jsem se svlékat, Emmet na mě měl úplně nalepený oči a zíral na mě s otevřenou pusou tak že jsem se bála aby mu tam nevlítla moucha, když jsem u podprsenky a kalhotek skončila s odhalováním svého těla tak se zatvářil zklamaně a řekl „to už jsi skončila? To je škoda.“

Jen jsme se všichni zasmáli a já běžela do svého pokoje se obléct.


shrnutí

20. Díl

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek I love Emmet 19:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!