Omlouvám se že mám mezi dílky tak veliké časové mezery, ale vůbec mi nejde psát, poslední dobou jsem mimo, budu se snažit psát ale nemám nic v zásobě, tohle byla poslední část mé zásoby a nějak mi to psani nejde, ale budu se snažit. V tomhle dílku si Adélka trochu vystřelí z Ara, tohle je myslím zatím nejzábavnější dílek jakej jsem napsala, tak si ho užijte. Prosím KOMENTÁŘE
08.12.2009 (12:30) • dablinka13 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2281×
Chvíli po té co jsem si lehla na dveře kdosi zaklepal a bez vyzvání vešel. Koukla jsem se kdo to je a uviděla jsem Jane.
„ Aro tě chce ještě jednou vidět.“
A tak jsem šla zase už po druhé za pár hodin za Arem a přemýšlela co po mě asi tak může chtít.
„ Ach Adélko, mohla by jsi mi prosím podat ruku?“
Tak a je to tady, Arovi došlo že mi ještě nezkoušel číst myšlenky, jen doufám, že mě Susan opravdu dokáže ochránit.
Podala jsem tedy s mírnými obavami Arovi ruku, ale podle jeho výrazu je Susan opravdu úspěšná, za co jsem velice ráda, nejsem si totiž jistá tím, co by se mnou udělal kdyby zjistil že jsem ho podvedla.
„ Ty jsi i štít, nebo je tu s tebou někde schovaná Bella?“
„ Ani jedno Aro, o tom že bych byla imunní čtení myšlenek nic nevím, protože Edward mi myšlenky číst mohl úplně v pohodě, až mě to štvalo.“
„ Tak děkuji, že jsi za mnou přišla, můžeš jít zase zpět do svého pokoje.“
Jane mě zase doprovázela až ke dveřím mého pokoje a pak se po upírsku (velice rychle) vytratila někam dovnitř hradu.
Znova jsem se dala do vzpomínání a přemýšlela jsem jak asi zareagoval Emmet na to když mu řekli že ho miluji, ale pořád jsem nemohla nic vymyslet a tak jsem se rozhodla si od myšlení odpočinout a vypustila jsem všechny myšlenky a jen tak odpočívala při poslouchání písniček Pokoj v duši, Hallelujah, Don’t cry for me Argentina, My heart a mnoho dalších.
Ani jsem si nevšimla, když mi došly baterky, v uších mi ty písničky zněly dál, probralo mě až když, dva dny po duchařské schůzi, přišla malá holčička, která se mi představila jako Petruška s tím, že už přišla na to jakou má schopnost.
„ Ahoj Adélko, už jsem přišla na to jakou mám schopnost, podle toho jak probíral Aro všechny možné schopnosti tak bych tu mou přirovnala k fyzickému štítu.“
Fíha, to je opravdu super, mám jak psychický, tak fyzický štít, plus k tomu ještě přes Filipa čtení myšlenek, to začíná být zajímavé.
Hned jsem Peťu poprosila, aby mě do toho štítu zavřela, mohlo by se mi to docela hodit, teď můžu Arovi lhát bez většího nebezpečí.
V zápětí se u mě v pokoji zase objevila Jane, že po mě zase Aro něco chce, už mě ty celkem dost časté audience u něj nudí, to by mě zajímalo, co zase ten otrava po mě chce.
Když jsem vešla do hlavní síně tak Aro začal bez okolků
„ Najdi mi upíry, měli by být tři a jeden z nich se má jmenovat Ulrich Diethelm.“
„ Proč?“
„ Protože dělají potíže.“
„ Opravdu a jaké?“
„ Je jich více, než je únosná mez.“
„ Jé Aro ty se bojíš, že by ti mohli sebrat vlády, že jo?“
„ Né nebojím.“
„ Ale bojíš.“
„ Nebojím.“
„ Bojíš.“
„ Sakra práce u všech smradlavých dětí měsíce Adélo, už mě přestaň štvát a splň rozkaz!“
„ A když nesplním?“
„ Tak budeš potrestána, ale to já nechci.“
„Aro, já jsem pojištěná ty ani nikdo z těch tvých upírů mi nemůže nic udělat, zkus se mě dotknout, no jen to zkus.“
Tohle provokování Ara se mi začínalo líbit, ale on opravdu a to vám nelžu začínal rudnout, to jsem u žádného upíra ještě neviděla a ani jsem o něčem takovém nečetla, hned jsem na to Ara upozornila.
„ Aro, co jsi zač?“
„ Co je to za divnou otázku sakra?“
„ No já jen přemýšlím, jestli náhodou nejsi nějaká smíchanina upíra s člověkem jako Reneesme Cullenová, vlastně už Blacková.“
„ U všech upírů a vlkodlaků, jak tě taková blbost mohla napadnout?“
„ Máš tu ve Volteře někde zrcadlo?“
„Ne proč bych ho tu měl mít, já ho nepotřebuji.“
„Jane? Prosím máš u sebe v pokoji zrcadlo? Pokud jo, mohla by jsi ho přinést?“ musela jsem přece Arovi ukázat že zrudl, protože kdybych mu to řekla, tak by mi nevěřil.
Za chvíli se tu objevila Jane s docela velikým zrcadlem, ale když uviděla Ara, tak jí vypadlo z ruky a jen díky své upíří rychlosti se mi povedlo to zrcadlo zachránit.
Jane si ani nevšimla toho že jí to zrcadlo vypadlo z rukou a dál hleděla na Ara.
„ Co na mě civíš, jak kdyby mi narostla vlčí srst, ocas a čumák?“
„ A-A-A-Aro, opravdu se podívej do zrcadla.“
Podala jsem mu zrcadlo a bavila se jeho výrazem, když uviděl, že je rudý jako rajče. Zrcadlo mi vyrval z rukou a vyhnal nás z hlavní síně.
„ Zmizte do svých pokojů a opovažte se o tom někomu říct, jo a Adélo, ty se koukni po těch upírech a opovaž se odmlouvat, protože ať jsi chráněná jakkoliv tak já se přes tu ochranu dostanu a budeš toho velice litovat.“
Tohle už bylo vyhrožování a to naštvalo mě a tak jsem se rozhodla, že se Arovi pomstím.
Ještě jednou píšu sem to co jsem napsala do perexu: Psaní mi poslední dobou nejde, a ani se mi do toho nechce a když náhodou něco napíši tak to za moc nestojí a tak jsem se rozhodla že si dám pauzu že nebudu psát pořád, kdykoliv mi vyzbyde čas jak jsem to dělala do teď ale budu psát jen někdy, což ovlivní pridávání dílků, nebudou tu tak často, ale budu se snažit alespoň jednou za čas jeden dílek přidat. Opravdu se vám moc omlouvám.
Autor: dablinka13 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek I love Emmet 17:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!