Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » I love Emmet 16

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

I love Emmet 16Co se stane ve Volteře? Věří Adéla tomu že se jí povede utéct? Co pro to aby mohla utéct udělá? Čtěte a dozvíte se to. Prosíím o komentáře. Nevím kdy bude další dílek, můza si vzala dovolenou a neřekla na jak dlouho, až se vrátí tak něco přibyde, zkusím jí najít, ale kdo ví kam jela, po celým světě se za ní honit nebudu :D

03.12.2009 (14:45) • dablinka13 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2185×

A tak jsem díky těm dvěma do hlavní síně nakráčela s úsměvem.

Když jsem se rozhlédla po hlavní síni tak jsem zjistila že vypadá skoro stejně jako v popisu v knize, ponurá a kamenná, ale na rozdíl od knihy tady byl jen jeden trůn místo tří, přemýšlela jsem kde jsou Caius a Marcus, ale po chvíli jsem se tím přestala zabývat a prohlížela si Ara.

Opravdu je to takový bledý zapšklý chlápek, kterého by se malé děti báli víc než čerta.

Hned začal mile „ Adélko rád tě vidím, doufám že ti pokoj, který jsem ti vybral vyhovuje, pokud ne stačí jen říct dám ti na výběr jiný.“ Nic jsem mu na to neodpovídala a místo toho si prohlížela jeho ducha a přemýšlela jsem jak by asi tak mohl být Aro starý, protože ten muž co byl jeho první oběť vypadal hodně staře, měl kolem sebe omotanou jenom obyčejnou tuniku, vlasy dlouhé, né tak jak se to začalo nosit později, sestříhané.

Aro se začínal divit proč se koukám vedle něj a taky se tam koukal aby zjistil na co tak vejrám, ale jak jinak než že na nic nepřišel.

„Aro smím se zeptat jek jste starý?“

„Proč to toužíš vědět děvče?“

„No docela by mě zajímalo jak je starý ten mladík co stojí vedle vás, podle oblečení bych to tipovala tak 500 let před našim letopočtem ale nejsem si tím jistá.“

„Cože? Jaký mladík? Já vedle sebe nikoho nevidím.“

„ Aro, každého upíra který okusil lidskou krev po celou věčnost doprovází duch jeho první objeti, a že někdy ti duchové můžou být velice otravní to mi věř, bohužel jsem se neudržela a i když se mi to velice hnusí tak jsem po své přeměně zabila jednoho kluka, no moc ráda jsem se ho zbavila, duchové jsou když přijdou na to jak velice nepříjemní, nemůžeš je praštit, většina, vlastně všichni kromě mě je nevidí, ale když ti duchové chtějí tak je můžete ucítit a když jsou ti duchové opravdu velice vynalézaví tak na vás i dokážou mluvit tak aby jste je slyšel. Na tohle všechno přišel Filip během měsíce a tak jsem vymyslela způsob jak mu dát volnost aby nemusel být pořád jen u mě jako přivázaný a abych si já od něj mohla také chvíli odpočinout, navíc Filip našel způsob jak mi zabránit v pití lidské krve, takže už když mi lidská krev chutnat nebude, a mám strach aby takovýhle osud nepostihl celou Volteru a pak i celý svět, protože ducha se nedá zbavit a Filip vesele šíří dál ty své schopnosti a zrovna teď tu stojí vedle mě a chce vám něco říct.“

Filip měl naštěstí už ruku u mě v hlavě takže věděl co chci aby Arovi řekl a tak se k němu přiblížil, prostrčil mu ruku hlavou a začal mluvit: „ Slíbím ti že celou Volteru a možná i ostatní upíry na světě nechám na pokoji, ale mám jednu podmínku, svolej všechny upíry co jsou v tomto hradě a poruč jim ať řeknou propouštím tě má první objeti a pak to řekneš i ty sám. Potom všichni duchové odejdeme, nebo vás alespoň necháme na pokoji.“

Byli jsme s Filipem domluvení, že řekne všem duchům, aby po té, co budou volní zůstali u mě a aby pak šli se mnou do mého pokoje, že s nimi potřebuji mluvit.

Teď jsem se akorát v duchu modlila, aby Aro tu podmínku splnil, ale naštěstí Aro svolal upíry a poručil jim aby to řekli, asi pohružka že bude moci pít jen zvířecí krev na něj platila velice dobře.

Pak mě Aro propustil do mého pokoje, divím se, že si ani nevzpomněl, že by mi mohl zkusit přečíst myšlenky, ale tím líp pro mě.

Jane mě odvedla zase zpět do pokoje a já tam poprosila Filipa, aby mi četl myšlenky a říkal to duchům, protože jsem nechtěla aby to kdokoliv z Volturiů věděl, v lepším případě by si mysleli, že jsem blázen v tom horším bych to mohla pořádně schytat.

A tak naše porada začala.

„ Jsem ráda že jste sem přišli, velice se vám omlouvám že místo mě musí mluvit Filip ale nechci aby mě někdo z nich přišel. Tak možná bych se vám mohla představit, jmenuji se Adéla a ten mladík co za mě mluví je Filip, jsme tu nedobrovolně, nebo alespoň já, Filip za mnou přišel z vlastní vůle. Chtěla bych se vás zeptat zda už někdo z vás objevil svou schopnost, jako má tady Filip například čtení myšlenek a filtr vůní a pachů, nebo Susan je štít, víte o těch schopnostech někdo něco?“

„Adélo, jak by jsme o nich mohli vědět, když jsi nám o nich řekla až ty a my se nesnažili zkoumat své možnosti, my jsme pouze trpěli věčnost po boku našich vrahů a nezkoumali jsme jak by jsme se jim mohli pomstít.“ Promluvila asi 16ti letá dívka. Uznala jsem že má pravdu, ale díky ní mě napadla otázka na Filipa: „jak jsi vlastně na svou schopnost objevil ty?“

„víš že ani nevím jak jsem přišel na to že ti můžu zabránit v tom abys zabíjela lidi, to bylo jen tak že jsem byl prostě s tebou a ty jsi to se mnou nedokázala, možná že by to tak fungovalo na všechny upíry kteří by nás viděli a měli alespoň trochu toho svědomí a bylo by jim mě líto tak jako tobě, tak by jim jejich podvědomí třeba taký nedovolilo aby zabilo dalšího člověka, ale vím že se mi povedlo zabránit tomu abys se vrhla na měniče, a to nevím jak jsem udělal, prostě jsem se na to zaměřil a ono to náhodou fungovalo. Ale na to čtení myšlenek na to jsi přišla ty, né já.“

S tímhle argumentem jsem musela souhlasit a tak jsme mohli dál pokračovat v naší schůzi.

„ Tak se pokuste zjistit jakou máte schopnost a až to zjistíte tak přijďte za mnou, to není rozkaz, je to prosba, protože já se chci od sud dostat a to budu moci jen když porazím Arovu gardu a to jaksi sama nezvládnu, ti kteří mi nechtějí pomoci si můžou jít kam chtějí.“

A tak jsme schůzi rozpustili a já se šla natáhnout na postel a odpočívat, prostě jen tak vypustit z hlavy všechny znepokojující myšlenky a pouze jsem vzpomínala na Culleny, už teď mi velice chybí.


shrnutí

17. Díl

 

Autor: dablinka13 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek I love Emmet 16:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře