Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » I love Emmet 14

herci


I love Emmet 14Je tu další dílek. Co se stane když Cullenovi s Emmou odejdou na lov a Adéla zůstane sama doma? Další dílek bude asi nejdříve v pátek, zítra budu ráda když se dostanu k počítači. Zase vás prosím zanechte komentář prosím.

Pořád jsem musela přemýšlet nad tím co mi Emma řekla a tak to za chvílí věděl i Edward a Filip vypadal velice překvapeně po tom rozhovoru v lese, protože ani v nejmenším netušil, že Emmeta miluji a byl z toho docela zaražený a vypadal docela smutně, a pak jsem si vzpomněla na to, co jsem si přečetla v jeho mysli v tom autě, když jsem na něj byla tak strašně moc naštvaná a vyprskla jsem smíchy.

„Filipe, nebuď smutný, u mě jsi stejně nikdy neměl šanci, vždyť jsi duch, to by tak nějak nefungovalo, to si radši domluv rande tady se Sussan s tou by to mohlo mít mnohem větší budoucnost než se mnou.“

Teď už vyprskli smíchy všichni, protože jim to došlo, ale nevíc se smáli Edward a hned po něm Emmet, Edward nám sdělil proč se směje nejvíc:

„Protože díky tomu že čtu myšlenky tak vidím osm krát jinak jak si to všichni představují a řeknu vám že ty vaše představy jsou všechny dohromady opravdu bomba smíchu.

„No já se můžu smát, protože se mě to netýká, ale zkuste si vy představit jaké by to bylo kdyby, například ty Edwarde si představ jak by jsi se cítil kdyby byla Bella duch a místo toho abys se jí dotkl tak by tvá ruka Belou prošla, a vy ostatní si to představte tak aby se to týkalo vás. Teď si můžete představit aspoň vzdáleně jak to musí mít chudák Filip těžké. Všichni ztichli a koukali na mě zaraženě.

Další dny ubíhaly, s Emmetem to bylo čím dál tím lepší, už se smál častěji a podle Edwarda už na ní taky tak moc nemyslel, ale na co myslel když byl zasněný, to se mu občas stávalo, že jsem na něj mluvila a on mě nevnímal, to mi Edward říct nechtěl, zrádce.

Jednou se všichni rozhodli že si zajdou na lov, ale já byla už včera tak jsem se rozhodla že zůstanu doma a budu si číst.

Když už všichni zmizeli a já měla dům sama pro sebe tak jsem prvně sedla k počítači a rozhodla se že napíši mamce a taťkovi, už je to skoro půl roku co jsem jim naposledy napsala e-mail. A tak jsem začala psát:

Milí rodiče, tak vám zase po půl roce píši, mám se velice dobře, konečně jsem našla to v co jsem ani nikdy nedoufala že objeví, jsem velice šťastná a žiji si spokojeně. Má nová rodina mě má ráda a já mám ráda je stejně jako vás, můžu vám říct ve kterém státě se zrovna nacházím, ale podrobnosti po mě nechtějte, bylo by to pro vás velice nebezpečné. Žijeme v Rusku a je tu opravdu nádherně. Moc se mi po vás stýská, vaše milovaná dcera Adéla.

Pak jsem si lehla do postele a začala si číst, v posteli se totiž čte nejlépe.

Četla jsem knihy Mediátor, a Filip z toho byl nadšený, protože v té knize se hlavní hrdinka zamilovala do 150let starého ducha, kterému nakonec vrátí život, vím to protože tyhle knihy mám přečtené už asi dvakrát, ale stejně jako Stmívání je můžu číst pořád dokola.

Byla jsem zrovna u té nejzajímavější části, přesně řečeno u té jak se Sussanah (jak příhodné kdyby se Filip jmenoval Jesse tak by mohli být páreček skoro jako z těchto knih :D) vydala do minulosti zachránit Jesseho před smrtí, když v tu chvíli se mi do pokoje vřítilo 5 upírů s rudýma očima. Jeden upír, nejspíše jejich vůdce, nebo co na mě promluvil:

„ Adélo, nebraň se máme za úkol tě odvést do Voltery živou.“

Teď mi to seplo, Aro ten potřeštěný sběratel všeho možného nějak zjistil že existuji a nejspíše se mu zalíbila má schopnost.

Nemělo cenu se bránit a tak jsem udělala jedinou možnou věc abych ochránila Culleny.

„Filipe, najdi Cullenovi a vyřiď jim že jsem zajatá ve Volteře, ale že nechci aby za mnou chodili, jo a ještě popros Edwarda nebo Emmu aby Emmetovi řekli pravdu o tom proč jsem u něj trávila skoro všechen čas v poslední době. Pak bude jen na tobě jestli se chceš za mnou vrátit, nebo jestli se dáš do putování po světě, protože tě propouštím, dávám ti volnost. Ať se rozhodneš jakkoli přeji ti hodně štěstí.“

Ti upíři na mě koukali jak na blázna, protože samozřejmě nikdo z nich Filipa neviděl.

Tak Filda odešel a já tu zustala s těmi upíry sama, vlastně ne, ještě tu byli duchové těch Volterských upírů. Koukla jsem koho jako prvního zavraždili oni.

Když jsem je uviděla tak jsem se zhnusila, všechno to byli ještě děti. Té nejstarší dívce mohlo být tak 14 let a tomu nejmenšímu chlapci asi 5 let. Chudáci děti, choulili se přede mnou a schovávali se za tou 14letou, která je bránila svým tělem.

„Nebojte se mě, já vás sice narzdíl od ostatních vidím, ale stejně jako ti co vás nevidí, vám nemůžu ublížit.“

Zase na mě koukali ti upíři jak na debila a vypadali docela otřeseně, asi tak otřeseně jako já zhnuseně.

Teď teprve jsem si je pořádně prohlédla a usoudila jsem že dívka je Jane, ten chlapec co je jí podobný Alec, ti další dva by mohli být Felix a Dimitri ale ten další muž mi nijak popisem neseděl, takže je nejspíše nový.

Divila jsem se že ani Alec ani Jane nezkusili použít svou moc na toho neznámého kterého neviděli, ale nejspíš byli tak otřesení že si to ani neuvědomili.

Pak jsem se zase vrátila pohledem k těm dětem a řekla jsem:

„Nevím jak dlouho bude trvat než se tihle ti,“ a mávla jsem rukou k těm upírům,“proberou, takže asi nemáme moc času si popovídat, ale ve Volteře se určitě potkáme tak budem moct hodit řeč.“

Tímhle jsem Jane probrala a ta se už postarala o to aby i ostatní přestali hledět a začali se zase hýbat. A tak mě odtáhli na letiště, posadili do soukromého letadla a letěli jsem směr Itálie, směr Voltera.


shrnutí

15. Díl



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek I love Emmet 14:

 1
28.03.2013 [10:03]

WhiteAngelHele máš tam chybu,Demetri ne Dimitri ale jinak je to hezké Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!