Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hříčka osudu? - 14. kapitola

Renée

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Hříčka osudu? - 14. kapitolaDalší dílek je tady. Jak Víťa zareaguje na pravdu? A unese ji vůbec? To se dozvíte, ale ještě před tím bych vám chtěla poděkovat za vaše komentáře. Děláte mi radost. Vaše Verony1

22.04.2010 (10:15) • Verony1 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2867×

14. Pravda

Bella:

„Dobrá a teď poslední otázka. Chceš vůbec znát pravdu o Renesmé a o celé naší rodině?“

„Co je tohle za otázku? Jasně, že chci.“

Podívala jsem se na Edwarda. A on jen souhlasně přikývl. Čímž mě i povzbudil, že dělám správně.

„Takže především bys asi měl vědět, že my nejsme jen tak obyčejná rodina. Nejsme dokonce ani lidé,“ začala jsem. „Stále to ještě chceš slyšet?“

„Jasně, že chci. Prosím, pokračuj. Co teda jste, když ne lidé?“zeptal se snad s ještě větším zájmem než před pár sekundami.

„No, víš, asi se ti to bude zdát bláznivé, ale my jsme… upíři,“ řekla jsem po menším zaváhání.

„Upíři?“ řekl šokovaný a samým zděšením se chtěl posadit na židli, která tam ale nestála. Naštěstí Edward rychle zareagoval a přistrčil mu židli, takže Víťa dosedl na měkké sedadlo.

„Upíři?“ řekl ještě jednou. „Děláte si srandu?“

„Vypadáme snad, jako když vtipkujeme? Víťo, já vím zdá se ti to nemožné, ale opravdu jsme upíři.“

„Upíři… tak jo no. Řekněme, že vám budu věřit, co uděláte?“

„Co bychom měli dělat?“ zeptala jsem se.

„Víťo, my nejsme zlí. Živíme se zvířecí krví nikoli lidskou. Neublížíme ti, věř mi,“ ujal se slova Edward.

„Fajn nejste zlí. Já jen… omluvte mě, musím si to trochu srovnat hlavě. Ale mám spoustu otázek. Zodpovíte mi je později?“

„Jistě, zodpovíme tvé dotazy. Teď tě necháme tě o samotě, aby sis to všechno mohl srovnat v hlavě. Určitě bude ještě příležitost, abychom ti vše vysvětlili. Jen pamatuj, nesmíš to nikde říct,“ upozornil ho ještě Edward.

Zaregistrovala jsem ještě jeho přikývnutí a pak jsem i s Edwardem zmizela do temné noci.

Jakmile jsme dorazili na osvětlený chodník, chytli jsme se kolem pasu a šli lidskou chůzí noční ulicí. Když jsme dorazili do temnější uličky, na cestu nám krásně svítil měsíc. Byla to opravdu romantika.

„Na co myslíš?“ položil Edward svou oblíbenou otázku.

Povolila jsem štít a ukázala mu své myšlenky, přitom jsem se stydlivě zachichotala.

„To si nechám líbit.“

Rozběhla jsem se do tmy a za sebou jsem už cítila Edwarda. V nějakém lesíku mě zastavil a začal vášnivě líbat po celém těle. Pak už jsme se poddali jen své touze.

Renesmé:

Probudilo mě klepání na dveře.

„Nessie, máš návštěvu,“ řekla máma.

„Nechci nikoho vidět!“ řekla jsem už poněkolikáté.

„Já vím, zlato, ale myslím, že tentokrát bys měla udělat výjimku. Víťa už něco ví.“

„Co ví?!“ vykřikla jsem s hrůzou.

„Nessie, nezlob se, ale já mu to musela říct. Ale ví jen to, že jsme upíři. Nic víc a ani nic o tobě, chtěla jsem, abys mu to vysvětlila ty.“

Šla jsem ke dveřím a pustila mámu dovnitř. Tato konverzace mi jaksi přišla dost nevhodná přes dveře.

„Proč si to udělala, mami? Nechtěla jsem ho zatahovat do tohoto světa a navíc porušila si zákon.“

„Zlatíčko, nemohla jsem se už déle koukat na to, jak se trápíš. A pro tebe poruším klidně všechny zákony světa, jen když budeš šťastná.“

„Díky, mami,“ řekla jsem a objala ji.

„Mohu ho tedy pustit dál?“ zeptala se.

„Ano, můžeš, ale chvilku s tím prosím počkej. Musím vypadat hrozně po té týdenní nečinnosti.“

„Spolehni se,“ řekla s úsměvem a odešla.

Dala jsem se tedy do úprav, aby se mě nelekl hned při prvním pohledu. Dost na tom, co mu bude vyprávět.

„Alice? Můžeš sem prosím na chvilku jít?“ zavolala jsem svou úžasnou tetu.

„Ale jistě, co potřebuješ?“ zeptala se.

Ukázala jsem na hromadu oblečení na posteli. „Nevím, co si vzít na sebe,“ řekla jsem zoufale.

Chvilku se přehrabovala v hromadě, pak nakoukla i do téměř prázdné skříně a nakonec mi přinesla různé kousky oblečení.

„Na, tohle si obleč,“ přikázala. Oblékla jsem si tedy to, co mi podala. Byly to úzké černé džíny a k tomu žluté tílko s velkým výstřihem. A to vše doplnili černé boty na podpatku.

Nakrucovala jsem se před zrcadlem a musela jsem říct, že jsem byla spokojená.

„Díky, Alice,“ poděkovala jsem a objala ji. „Můžeš ho prosím vyzvat teď dál?“

„Jistě, hned je tady,“ jen to dořekla, už se vyřítila ze dveří jak torpédo.

Za chvilku se ozvalo klepání na dveře a po vyzvání se ve dveřích opravdu objevil on.

„Ahoj, Renesmé.“

„Ahoj, prosím posaď se,“ vybídla jsem a rukou naznačila na sofa v mém pokoji.

„Takže…,“ začal. „Jsi upír.“

„Ne tak docela. Víš, hodně toho nevíš a já nevím, jestli to vůbec chceš vědět. Moc mi na tobě záleží. Tak moc jako už dlouho na nikom. Nechtěla jsem tě zatahovat do tohoto světa, ale když už se stalo, chtěla bych ti i já povědět svůj příběh. Ty si mi toho o sobě řekl hodně a teď je myslím řada na mně.“

„Chci to moc slyšet, Ness. Také mi na tobě moc záleží.“ Přikývla jsem a začala.

„Příběh naší rodiny začal někdy v šestnáctém století, kdy Carlislea proměnili. Ale jelikož on nechtěl být zrůda, dal se na zvířecí krev. To proto mají všichni zlaté oči a dokážeme chodit mezi lidi. Máme dobré sebeovládání, zvláště Carlisle, který si nehodlal vzít svůj sen a stal se lékařem. Po dlouhá staletí bloudil po světě sám, až našel v roce 1917 v nemocnici chlapce, který umíral na španělskou chřipku. Jeho matka ho moc prosila o jeho život a tak ho Carlisle nakonec zachránil tím, že ho také proměnil. Ten chlapec není nikdo jiný nežli Edward. A tak už byli dva. Zanedlouho se jejich rodina rozrostla o Esmé, Rosalie a Emmetta, kteří všichni umírali a Carlisle je zachránil, ale svůj příběh, ať ti povědí sami. No a pak si je našli i Alice s Jasperem, ale jejich příběh mi také nenáleží ti vyprávět. V takovéto sestavě zůstávali po pár desítek let až do roku 2005, kdy se přestěhovali do Forks. Tam Edward potkal Bellu. I přesto, že byla člověk a že jejich vztah provázelo mnoho strastí, dopadl jejich příběh šťastně. Vzali se a dokonce měli dítě, které Bella porodila ještě jako člověk, jelikož upíří těla se nemění a tak upírky mít děti nemohou. Bella je tedy jediná upírka, která má dítě. To dítě je napůl člověk a napůl upír. A proto je taky trochu jiné, nežli ostatní…,“ na chvíli jsem se odmlčela.

„To dítě jsi ty?“ zeptal se Víťa.

„Ano, jsem to já.“

předchozí kapitola shrnutí následující kapitola

Autor: Verony1 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Hříčka osudu? - 14. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře