Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hříčka osudu? - 11. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Hříčka osudu? - 11. kapitola Tak a máte tu další díl. Konečně se Nessie seznámí se svým“andělem. Ale bohužel pro ni se nebude chovat tak jak je zvyklá. No snad se vám to bude líbit a potěšíte mě svými komentáři. Chtěla bych moc poděkovat všem, kteří komentují, což je především NicOlka..=* a Michangela, ale i vám ostatním, kteří jste mi někdy zanechali váš komentář, patří vám velký dík. Děláte mi tím obrovskou radost a jen díky vám jsou tu další dílky. Takže moc děkuju a doufám, že mě opět nezklamete. Vaše Verony1

06.04.2010 (14:15) • Verony1 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1549×

11. Seznámení

„No tak vstávej, Nessie. Hola, hola, škola volá,“ budil mě Emmet svým otravným způsobem.

„Vypadni!“ zavrčela jsem a hodila po něm polštář.

„Vedle,“ vysmíval se mi. „No tak, neteřinko moje nejoblíbenější, musíš vstávat.“

„Nejoblíbenější? Kolik jich máš prosím tě?“řekla jsem a už jsem se s nasupeným výrazem zvedala z postele. „Tady se vážně nedá smát, příště půjdu na dálnici, tam budu mít třeba větší klid!“ nadávala jsem.

Nevšímaje si Emmetova pobaveného úsměvu, jsme si to mířila do koupelny. Byla jsem hrozně nevyspalá tak doufám, že aspoň ta sprchu mě trochu probere. Moc jsem se nevyspala, celou noc se mi totiž před očima zjevovala jeho tvář. A má fantazie si vytvářela nejrůznější situace, kde jsem, samozřejmě já s Víťou hráli hlavní roli. Já jsem už vážně asi ztracená.

Po náročné přípravě do školy, jsme konečně vyjeli. Jela jsem opět s jasperem a Alicí, Emmeta jsem s chutí přenechala mámě a tátovi, já jsem na něj totiž ještě naštvaná za to probuzení.

Uběhly už dvě vyučovací hodiny a já jsem se s ním ještě nesetkala. K mé nelibosti jsem z toho byla ale zklamaná.

„Alice, pojď, půjdeme se podívat za Rose, Emmetem a Jasperem,“ navrhla jsem. Samozřejmě jsem měla v plánu vidět úplně někoho jinýho než Emmeta.

„Proč ne, ale nenamlouvej mi, že tam chceš jít kvůli těm třem,“řekla s šibalským úsměvem.

„Ach jo, to jsem tak průhledná?“

„Nessie, znám tě už dost dlouho. Tak pojď, jdeme najít toho tvýho krasavce,“ řekla a objala mě kolem ramen.

„Alice,“ sykla jsem.

„No jo, už mlčím,“ řekla a usmála. Zas ten její šibalský úsměv. Co má za lubem? Začínám mít strach.

Šli jsme tedy za nimi do třídy, ale ten koho jsem chtěla vidět, tam nebyl. Rozhlížela jsem se na všechny světový strany, ale stále nic.

„Klid, on přijde,“ uklidňovala mě Alice. A měla pravdu.

Najednou se ve dveřích objevil on. Jakmile mě spatřil, zářivě se na mě usmál. Mé srdce se tetelilo blahem, ale přesto jsem nic neudělala.

No tak, Ness, udělej něco. Pro začátek stačí, když se na něj jen usměješ. Tak na co čekáš? Udělej to! Přesvědčovala jsem se v myšlenkách, ale nebylo mi to nic platný. Prostě jsem tak stála jak idiot a jen na něj tupě zírala. Ještě by mi mohl téct slina u pusy. Pak by to bylo fakt dokonalý! Byla jsem na sebe naštvaná. Co to se mnou je? Takhle jsem se nikdy nechovala.

Byla jsem na sebe tak naštvaná, že jsem si ani nevšimla, že k němu jde Alice. Zaregistrovala jsem to, až když na něj mluvila. Ale ne!

„Ahoj, já jsem Alice,“ představila se mu.

„Ehm… ahoj, já jsem Víťa,“ představil se trochu šokován Aliciným činem.

„Pojď k nám, představím tě zbytku naší rodiny,“ řekla a nenechala ho ani odpovědět. Prostě ho už vláčela k nám. Typická Alice vždy musí být po jejím.

Čím víc se blížili, tím víc jsem byla nervóznější.

„Tak Emmeta a Rosalie znáš a tohle je Renesmé, ale všichni jí říkáme Nessie,“ představila nás a já zrudla jak rajče.

„Ehm… ahoj,“ pípla jsem.

V tu chvíli zazvonilo a to mě vysvobodilo z téhle trapné situace.

„No tak my už musíme jít, pojď, Alice!“ řekla jsem a div jí odtamtud netáhla.

„Co to sakra bylo?“ spustila jsem na ní hned, jak jsme vyšli ze dveří.

„No co chtěla jsem ti pomoct, evidentně jsi ztracený případ a někdo ti musí pomoct a kdo jiný nežli já je na to nejvhodnější?“

„Prosím tě, pojď už,“ sykla jsem na ní. To mě všichni z rodiny chtějí dneska štvát?

Po celý zbytek dne jsem se Víťovi vyhýbala velkým obloukem a byla to vina Alice. Kdyby se do toho nepletla, mohla jsem se v klidu kochat pohledem na něj.

A vyhýbala jsem se i jí. Radši jsem se začala bavit s jinými lidmi ve třídě. Musím říct, že někteří byli opravdu fajn. Hned jsem si našla kamarádku, se kterou půjdu na oběd. Jelikož jsem jediná z rodiny, která jde do školní jídelny. Říkají mi teda, že jsem sebevrah, ale já chci být taky s lidmi.

S Klárou jsme se domluvily, že se sejdeme před školou a společně půjdeme a oběd. Je to divné, ale tahle škola má jídelnu asi kilometr od hlavní budovy.

Do jídelny jsme dorazily mezi prvními a tak nebylo problém najít volná místa, ale zanedlouho se jídelna začala plnit.

„Můžu si přisednout? Nikde jinde už není místo,“ zeptal se někdo. A já okamžitě poznala, kdo to je. Tenhle hlas bych poznala všude. Vzhlédla jsem a opravdu jsem se nemýlila, spatřila jsem tvář anděla.

„Ale jistě,“ odpověděla jsem a opět se můj obličej zbarvil do červena.

„My se přeci známe, ty jsi Nessie, že?“ zeptal se. On si pamatuje i moji přezdívku? Opět jsme se tetelila blahem, jak málo člověku (v mém případě poloupíru) stačí ke štěstí.

„Jo jsem, a tohle je Klárka,“ představila jsem hned svou novou kamarádku.

„Ahoj,“ pozdravila. „Hele, Ness, já už budu muset jít, za chvíli mi jede autobus tak zítra, měj se,“ řekla a zmizela. Ale byla to jen výmluva. Zrádkyně! Vím, že jí autobus jede až za patnáct minut a navíc měla téměř plný talíř. Zítra jí to hned vyčtu.

Nebo bych jí měla spíš poděkovat? Zůstali jsme tu s Víťou sami.

„Hele, Ness, já vím, že se ještě moc neznáme, ale chtěl bych se tě zeptat. Nešla bys se mnou třeba do kina?“

předchozí kapitola shrnutí následující kapitola

Autor: Verony1 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Hříčka osudu? - 11. kapitola :

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře