Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hra na schovávanou 2 - 8. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Hra na schovávanou 2 - 8. kapitolaJe tu pohled Renesmé a Rachel. Jak se cítí? Staly se z nich sestry nebo pořád soupeří? To se dočtete v další kapitole! Příjemné čtení…

26.10.2011 (15:00) • enchantress • FanFiction na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 1916×

Rachel

Už jsou to tři měsíce, co bydlíme ve Volteře a popravdě? Je tu nuda! Náš otec o nás nejeví zájem, což není žádné překvapení. Renesmé se zkouší dostat do týmu roztleskávaček, ale nedaří se jí stejně jako mně. Máma měla nejspíš pravdu… Jiné prostředí nás dá aspoň trochu dohromady.

„Rachel, nepůjdeme se podívat po hradě?“ zeptala se má sestra a já kývla na souhlas. Renesmé byla docela hodná holka, ale tak jsem ji neznala – bohužel.

Vyšly jsme z mého pokoje a vydaly se na druhou stranu. Tuhle cestu jsme znaly, ale chtěly jsme vidět víc. Přeci tu musí být něco zajímavé, co by nás mohlo zaujat. S Renesmé jsme zjistily, že máme mnoho společného, ale nikdy jsme to nemohly zjistit, protože jsme se nenáviděly, ale od té chvíle, co jsme ve Volteře, spolu trávíme veškerý volný čas.

„Rachel, podívej se, co jsem objevila,“ špitla Nessie a já se podívala. Tak to je hustý! Tajná chodba objevena…

„Tak na co čekáme? Jdeme,“ řekla jsem a vešla jako první. Bylo tu spousta místa a ani jsme nešly moc dlouho. Za pár minut jsme došly k otvoru, který byl dost velký, abychom viděly, co se děje uvnitř místnosti.

Měly jsme velké štěstí, protože jsme viděly do pokoje našeho otce. Nikdo v něm nebyl, ale za chvíli se objevil můj otec s nějakou upírkou. Věděly jsme, co budou dělat, proto jsme raději odešly. Bohatě nám stačilo, že jsme to slyšely. Proč je náš otec sobecký vůl a ke všemu děvkař? Taky nevím, ale docela by mě to zajímalo.

„Rachel, jdu do tělocvičny tancovat, tak se měj,“ řekla mi Nessie a odešla. Já se rozhodla, že půjdu do sálu, kde je piano. Trávila jsem tam moc času, protože jsem tam zpívala, hrála a skládala hudbu, která stejně vždy končila v koši nebo v krbu.

Vešla jsem a oddychla si, protože tu nikdo nebyl. Někdy tu bývá Rose, která hraje na piano, ale většinu času tu bývám já.

 


 

Sedla jsem si za piano a položila své vycvičené prsty na klávesy. Začala jsem hrát velmi známou melodii a k tomu začala zpívat. Bylo mi jedno, že mě každý slyší. Já se kvůli někomu zpěvu nevzdám. To raději zemřu, než abych přišla o svou obrovskou vášeň.

Začala jsem vzpomínat na přátele a kluka, kterého jsem nechala v Americe. Vím, že on byl jenom člověk, ale já ho milovala. Proč tedy tvrdnu v tomhle hradě? To opravdu netuším! Možná jsme dávaly mámě zabrat, ale to bylo tak hrozné? Chtěla jsem znát odpovědi na mé otázky, ale nechci nikoho otravovat.

„Rachel, děje se něco?“ zeptala se Rosalie, která vešla do místnosti. Děje se toho spousta! Slzy mi stékaly po obličeji. Chtěla jsem být doma v New Yorku!

„Nech mě být!“ křikla jsem a utekla pryč. Nechtěla jsem tu být…

Renesmé

Stála jsem před zrcadly a zkoušela tancovat, ale nešlo to. Vždy, když jsem začala tancovat, vzpomněla jsem si na domov, který je daleko, proto jsem vypnula muziku a zaposlouchala se do zvuku, který vycházel z místnosti, kde byla Rachel. Zpívala a hrála na piano a musím uznat, že je velmi talentovaná. Její hlas je úchvatný stejně tak i prsty, kterými hraje na piano. To já nikdy neuměla… Já měla talent na tanec, ona na hudbu. Skvěle jsme se doplňovaly, ale to jsme zjistily poměrně pozdě.

„Nech mě být!“ zakřičela a utekla z místnosti. Okamžitě jsem se zvedla a utíkala za ní. Poprvé za dlouhou dobu promluvila s někým jiným. Mluvila pouze se mnou, protože nejspíš vycítila, že tu nechci být…

„Rachel, počkej!“ zakřičela jsem, když jsem vběhla na zahradu a ona zastavila. Doběhla jsem ji a objala.

„Půjdeme se projít do města, ale musíme rychle,“ zašeptala jsem jí do ucha a zaštítila nás obě. Rachel neměla momentálně sílu použít dary… Přelezly jsme zeď a pomalým krokem jsme přešly náměstí, které bylo plné. Děti si hrály u fontány a rodiče je hlídali, aby se jim něco nestalo. Záviděla jsem jim. Ta dítka měla mámu a tátu. Nikdy jsem si nestěžovala na to, že nemáme otce, ale chyběl mi.

„Nessie, proč jsme tady?“ zeptala se ublíženě Rachel.

„Nevím, ale slibuji, že se vrátíme do New Yorku,“ odpověděla jsem a ona se usmála. Tolik nám chyběl domov, ale musíme si zvyknout na Volterru…

 

7. kapitola - Shrnutí - 9. kapitola

Autor: enchantress (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Hra na schovávanou 2 - 8. kapitola:

 1
6. AnnieS
20.11.2011 [21:58]

AnnieSPíšeš skvěle, fakt je to úžasné Emoticon

5. Nenynka
05.11.2011 [14:53]

krása.... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. marcela
27.10.2011 [5:54]

Jsi opravdu moc šikovná-krása. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Lucka
26.10.2011 [20:52]

nádherný. Konečně se ty holky daly trochu dohromady a chovají se jako sestry. Emoticon Jak jsem četla, tak Edwardovi opravdu hráblo, se divím, že o holky vůbec nejeví alespon trochu zájmu. Moc se těším na pokráčko Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. aliyce
26.10.2011 [15:59]

aliycenádhera rychle další

1. IsabellaMarieLilyVolturi
26.10.2011 [15:05]

IsabellaMarieLilyVolturi¨Jůůůů, to je krása! Zlatíčko, píšeš nádherně! Prosím, přidej rychle další kapirtlku. Nádhera, můžu ti jen závidět. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře