Je to dlouho, co nepřibyla další kapitola, ale teď tu je… Přeskočila jsem děj o dvacet let později, protože mě napadl nápad, který hodlám uskutečnit. Kapitola je z pohledu Belly, kterou navštíví rodina Cullenových s lákavou nabídkou… Příjemné čtení!
17.09.2011 (15:00) • enchantress • FanFiction na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 2303×
Pohled vypravěče
Dalších dvacet let uběhlo… Dvacet let, co Bella porodila ty dvě krásné dívky, které jsou poloupírky. Rachel a Renesmé! Dvě rozlišné dívky, ale přesto toho mají tolik společného. Renesmé je krásná a sebevědomá dívka, která je všude oblíbená. Ve škole je kapitánkou roztleskávaček a chce ji snad každý kluk na téhle planetě… Jenže Rachel je úplně jiná. Je také kapitánkou, ale školního sboru. Kromě přátel ze sboru nikoho nemá a přitom je krásná stejně jako Renesmé. Na první pohled by se dalo říct, že tyhle dvě dívky se mají rády, ale opak je realitou. Nesnáší se, dělají si naschvály, ale to se změní. To bych nebyl já, kdybych ty dvě nedal dohromady.
A Bella? Bella je ze svých dcer na prášky, ale miluje je. Nedovede si představit věčnost bez svých dcer. Nikdy jim nic nevyčítala, až na jeden okamžik, kdy měla slabou chvíli a vzpomínala na Edwarda Cullena, který jí změnil život od základů. Bella ho nenáviděla! Ne kvůli sobě, ale kvůli dcerám, které nikdy neviděl. Jeho rodina ho přemlouvala, ale on se nedal. Nechtěl uznat, že ty krásné poloupírky jsou jeho děti. Nenáviděl je, ale to mám v plánu také změnit. A kdo vlastně jsem? Jsem Osud! Jak prosté, ale přitom velmi důležité…
Bella
„Rachel, Renesmé, okamžitě pojďte dolů!“ zakřičela jsem do útrob domů. Dneska se dohadovaly od rána a mě to štvalo. Měly by se mít rády a ne si pořád ubližovat.
„Co je?“ zeptala se drze Renesmé. Hned za ní se objevila Rachel se znuděným výrazem ve tváři. Tohle mě přestávalo bavit.
„Proč se zase hádáte?“ zeptala jsem se zvědavě.
„Protože se nesnášíme!“ odpověděla mi Rachel a Renesmé přikyvovala. Tak tohle teda ne!
„Přijedou Cullenovi, takže se chovejte normálně,“ přikázala jsem jim a ony protočily oči. Renesmé dokonce házela ublížené obličeje a mně uniklo tiché zavrčení. Chovají se, jako by jim někdo ubližoval.
„Okamžitě mi to vrať!“ rozkřičela se Rachel.
„Nevrátím,“ odpověděla jí se smíchem Renesmé a já se šla podívat, co se děje. Rachel tiše vrčela a v ruce měla připravenou vodní kouli. Na druhé straně pokoje stála Renesmé a v ruce měla noty, které patřily Rachel. Tohle nedopadne dobře… Proč jenom musely zdědit mé dary? Možná by bylo lehčí, kdyby každá měla jeden.
„Ahoj!“ rozkřičel se Emmett, který vtrhl do našeho domu, ale ty dvě pořád stály na jedné straně pokoje a měřily se nenávistnými pohledy.
Kde jsou ty časy, kdy jsem je měla u sebe v bříšku? Jsou dávno pryč a já bych je chtěla vrátit. Sice to bylo velmi rizikové těhotenství, protože jsem onemocněla, ale ty dvě byly hodné!
„Nedělejte to!“ řekla jsem s klidem.
„Sázím na Rachel,“ řekl Emmett a v tom došel zbytek Cullenových. Samozřejmě bez Edwarda. Ten se o naše dcery vůbec nezajímal.
„Rachel, Renesmé, okamžitě přestaňte… Chcete, abych vám zase vzala dary?“ zeptala jsem se jich a ony přestaly. Měly strach, že bych jim vzala dary, jako před třemi měsíci.
Holky pozdravily a šly do svého pokoje. Já se s nimi taky přivítala a pozvala je dál. Všichni si posedali do obývacího pokoje a já zapadla do křesla.
„Dávají ti zabrat,“ řekla Rosalie.
„Kéž by jenom to. Někdy mě to unavuje,“ přiznala jsem. Poslední dobou toho bylo opravdu moc. Rachel měla vystoupení, když Renesmé rozpleskávala. Většinou jsem nestíhala oboje, protože se to krylo. Když jsem se šla podívat na Rachel, tak byla naštvaná Renesmé a naopak.
„Bello, máme pro tebe nabídku,“ řekla Esme a já se na ni nechápavě koukla.
„Jakou nabídku?“ zeptala jsem se zvědavě.
„Vezmeme holky do Volterry,“ řekla pro změnu Alice.
„Cože?“ zeptala jsem se nechápavě. To přeci nejde! Nemůžu něco takového po nich chtít.
„Bello, ty můžeš chvíli žít a užívat si a holky budou zatím ve Volteře,“ promluvila Rosalie. Možná to není špatný nápad. Já se budu moc znovu věnovat své věčnosti a užívat si party a holky budou zatím u otce.
„Mami, to nám nemůžeš udělat!“ vykřikla Renesmé a Rachel přikyvovala. To je snad poprvé, co se ty dvě na něčem shodnou.
„Jinak to nejde. Poznáte svého otce a změníte prostředí,“ odpověděla jsem.
„Nikam nejedu. Musím chodit do sboru,“ protestovala Rachel.
„Ve Volteře je taky škola a sbor,“ řekl Carlisle.
„Já jsem kapitánkou roztleskávaček a nikam nejedu,“ protestovala pro změnu Renesmé.
„A dost! Pojedete do Volterry – obě! Já na to nemám nervy. Každý den se hádáte a něco rozbijete. Možná vás to dá dohromady,“ přikázala jsem jim a oni odešly do svých pokojů se balit.
„Možná by měly zůstat doma,“ zašeptala jsem.
„Bello, musíš si odpočinout,“ řekla Alice a usmála se. Měla pravdu… Za těch dvacet let jsem si neodpočinula. Holky sice rostly lidským tempem, ale nebylo to s nimi jednoduché. Bude to nejlepší řešení pro mě i pro holky.
„Máte pravdu,“ špitla jsem. Už dlouho jsme bydlely samy a nikdo mi s výchovou nepomáhal. Odstěhovala jsem se i od mé rodiny, která teď žije opět v Denali. Od té doby se toho mnoho změnilo. Edwarda jsem přestala milovat. Nesnáším ho! A já mu to dám vyžrat. Edward Cullen o mé maličkosti ještě uslyší…
O tři hodiny později
Dívala jsem se na mizející auta v dálce. Rachel i Renesmé jsou pryč a já bych měla balit. Je zvláštní, že necítím ani pocit viny. Však holky to ve Volteře trochu oživí a my se uvidíme za pár týdnů na plese…
Tak co na to říkáte? Doufám, že mě neukamenujete za přeskočení děje, ale nebojte se. Všechno se časem dozvíte. Musím se přiznat, že tahle kapitola pro mě byla jedna zlomová. Jak jistě víte, tak dlouho žádná kapitola nepřibyla, ale dnes jsem se odhodlala a zasedla k počítači. Prosím i o komentáře, které mi dodají energii do dalšího psaní. Děkuji… enchantress
4. kapitola - Shrnutí - 6. kapitola
Autor: enchantress (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Hra na schovávanou 2 - 5. kapitola:
Supr!!!
krásné, hlavně že Bells má své dcery
krásnéé tak šup další když dlouho žádná nebyla honeeem...
hezkéééééééééééééééé honem další
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!