Druhá kapitola je na světě. Hned na začátku přiznám, že je taková o ničem, protože jsem tuhle kapitolu musela napsat, abych mohla konečně začít děj… V kapitole se dozvíte rozhodnutí Belly a následky, které se kvůli tomu staly. Příjemné čtení, vaše enchantress.
12.06.2011 (08:45) • enchantress • FanFiction na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 2526×
EDIT: Článek neprošel korekcí.
„Edwarde,“ povzdechla jsem si. Cítila jsem, jak mi po obličeji stéká slza. Nemohla jsem se mu podívat do obličeje, protože jsem měla strach. Měla jsem strach z jeho reakce, která nastane, až mu odpovím. Pořádně jsem se nadechla a zabodla zrak do země.
„Edwarde, miluji tě, ale vzít si tě nemůžu,“ zašeptala jsem. Nemohla jsem si ho vzít, protože jsem se právě dozvěděla novinu, kterou mu nechci oznámit, protože mám strach.
„Proč?“ zeptal se s bolestí v hlase. Zakroutila jsem hlavou a rozběhla se do hradu. Přes slzy jsem skoro neviděla, proto není divu, že jsem narazila do Rose, která byla na chodbě.
„Promiň,“ špitla jsem a chtěla jít dál, ale ona mě zastavila.
„Bello, co se děje?“ zeptala se vyděšeně, ale já neodpovídala. Ztrácela jsem sílu a navíc jsem chtěla odjet.
„Pojď ke mně do pokoje,“ řekla mi a já ji poslechla. Rosalie byla jediná osoba, které můžu v téhle situaci věřit. Pomalu jsem šla za ní a přitom přemýšlela o tom tvorečkovi, co mi roste pod srdcem. Ta noc před dvěma měsíci zanechala následky v podobě miminka.
„Bello, už jsme tady,“ vyrušila mě Rose. Podívala jsem se a opravdu jsme byly před jejím pokojem, který měla pro sebe. Kývla jsem a vešla. Posadila jsem se do křesla a ona si sedla na zem do tureckého sedu.
„Bello, teď mi pomalu řekni, co se stalo,“ prolomila ticho.
„On mě požádal o ruku,“ špitla jsem.
„Vždyť je to dobře, Bello. On tě miluje,“ usmála se na mě.
„Ale já řekla ne,“ vyrušila jsem ji.
„Cože?“ vyděsila se a v momentě mě objímala. Začala jsem vzlykat ještě víc, neměla jsem sílu, abych tu zůstala.
„Co se stalo?“ ptala se pořád dokola.
„On… my… já… čekám dítě,“ dostala jsem ze sebe a ona ztuhla.
„Rose, musím odjet,“ špitla jsem.
„Ne! Bello, vzpamatuj se. Ty jsi na půl měnič a na půl upír a on je upír. Víš, jak je to nebezpečné?“ ptala se mě, ale to mi teď bylo jedno. Zlomila jsem mu srdce a za to si ponesu následky.
„Rose, na světě nejvíce miluji dvě osoby – Edwarda a toho nenarozeného tvorečka,“ řekla jsem jí a ona mě pevněji objala.
„Bello, já ti pomůžu,“ špitla, ale já zakroutila hlavou.
„Rose, buď odjedu, nebo to řeknu Edwardovi, ale dokážeš si představit jeho reakci?! Zeptala jsem se jí a ona zakroutila hlavou.
„Bello, já mu to nedovolím a ty mu to musíš říct!“ přikázala mi a já neměla odvahu jí odporovat. Místo toho jsem zadržela slzy a vymanila se z její náruče. Zvedla jsem se z křesla a chtěla se vrátit do zahrad a říct Edwardovi, že bude táta. Rosalie se na mě povzbudivě usmála a já se vytratila z jejího pokoje. Šla jsem k těm prokletým dveřím do zahrady, kde panovala tma. Nadechla jsem se a vydala jsem se ven, kde padaly kapky dešťové vody – mohla jsem za ně já. Kdybych mu řekla důvod, možná by mě pochopil a počkal. Jenže já jsem hloupá a nepřemýšlím. Znova se v mém životě objevila má tvrdohlavost a nepozornost. Povzdechla jsem si a vydala se hledat Edwarda…
V zahradách nebyl, proto jsem se v té tmě vydala do lesa, který byl pár kilometrů vzdálený. Vím, že by to mohlo být pro děťátko nebezpečné, ale rozběhla jsem se tou nejrychlejší rychlostí, kterou jsem dokázala. Své boty jsem zahodila a běžela bosa. Cítila jsem každou větvičku, ale bylo mi to jedno. Chtěla jsem ho vidět a říct mu ten důvod, proč si ho zatím nemůžu vzít.
Zastavila jsem se uprostřed lesa, protože jsem nemohla dál. Nemohla jsem popadnout dech, který jsem tolik potřebovala. Byla jsem promáčená a šaty byly od bahna. Sesunula jsem se k zemi, abych si na chvíli odpočinula, ale byla jsem natolik unavená, že jsem neudržela víčka od sebe. Rukama jsem si objala břicho a zavřela jsem na chvíli oči…
Edward
Nebyl jsem připraven na odmítnutí, proto jsem utekl sem – na malý palouček v lese. Mohl jsem tu být věčně a nikdo by nepřišel na to, že tu jsem. Sice pršelo, ale to mi nevadilo. Má mysl přemýšlela, co jsem udělal špatně. Možná to bylo kvůli tomu, že jsem ji tehdy opustil a nevzpomněl si na ni. Povzdechl jsem si a postavil se na nohy. Zorientoval jsem se a rozběhl se směr hrad. Běžel jsem rychle, protože by mě zajímalo, co dělá Bella…
Vešel jsem do hradu a na chodbě potkal Alici a Rose.
„Edwarde, kde je Bella?“ zeptala se hned Rosalie, která měla vepsaný strach v očích.
„Nevím,“ řekl jsem tiše, aby to slyšely jen ony dvě.
„Šla tě hledat,“ řekla mi a já se zděsil. Bella je někde v tomhle počasí sama. Otočil jsem se a vyběhl z hradu. Musím ji najít. Musím ji odnést zpátky do hradu, aby nenastydla…
„Edwarde, počkej!“ křikl na mě Jasper, který se hnal za mnou. Byl tu on a ještě Emmett. Hnali se za mnou, co jim síly stačily, ale já byl rychlejší, ale přeci jen jsem se zastavil, abych nasál vůni. Třeba mi to pomůže ji rychleji najít, ale přes její štíty se jen tak něco nedostane. Emmett a Jasper se zastavili také a pořádně se nadechli. Já běžel rovně a oni se rozdělili také…
Bella
Cítila jsem náruč, která ovšem nebyla Edwarda. Jeho náruč jsem si pamatovala a navíc po něm ani nevoněla. Spíše mi to připomínalo Emmetta. Svalnaté ruce a vůně, kterou jsem nedokázala určit. Cítila jsem vítr ve tváři, ale bylo mi to jedno. Věděla jsem, že mám pořád ruce na břiše. Chtěla jsem otevřít oči, ale nešlo to. Nedokázala jsem odlepit víčka od sebe. Všechno bylo jiné. Já jsem se považovala za sobce…
O pár hodin později!
Otevřela jsem oči a u postele seděla…
1. kapitola - Shrnutí - 3. kapitola
Autor: enchantress (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Hra na schovávanou 2 - 2. kapitola:
moc pekne ............... a este si prosim dalsiu kapitolku rychlo lebo to nevydrziiiiiiiim
no umíš to dělat pěkně napínavy!!!!!!
moc hezký, jsem zvědavá kdo bude u tý postele. Budu doufat, že to bude někdo z Cullenů kdo tam bude. Jen škoda, že to bylo tak krátký. Moc se těším na další díl
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!