Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Horečka sobotní noci!

05.12.2009 (07:00) • LoveCullenka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2896×

Sobotní horečka - Už dost LC!

Postavy: Barča = LC  - Marcií = MyLS - a samozřejmě Cullenovi

Příběh, který budeme vyprávět se stal jedné osudové noci, kdy se dvě kamarádky zapřísáhly a sepsaly dohodu!

Jmenuji se Marcela, ale mí přátelé mi říkají Marcií - jednak je to kratší a za druhé hezčí.
Začalo to jednoho prostého večera, kdy jsme byli s mou kamarádkou obě nemocné. A tak, aby jsme se nenudili nabídla jsem Barče, aby se ke mne na dobu co budeme nemocné nastěhovala. Přeci jenom jsme se strašně moc nudili - hlavně, když naši byli na společné dovolené - na kterou jsme díky naši indispozici nemohli jet. Naštěstí Barče už je sedmnáct taže nás tu bez problémů nechali, ale to ještě nevěděli co se semele.

Zrovna jsme leželi v posteli a já vybírala film, který si pustíme. I když jsme předem věděli co to bude. Jak jinak než-li náš oblíbený film Twilight. S Barčou jsme do toho byli opravdoví blázni - dokonce jsme psali FanFiction, no a od té doby jsme si říkali našimi přezdívkami. Já jsem MyLoveIsTwilightSaga a Barča je LoveCullenka - naše jména jsou dlouhá a tak jsme si je zkrátili na LC a MyLS - leckdy si někteří lidé mysleli, že nejsme normální. A to jsme rozhodně nebyli. Pořád jme vymýšleli nějaké hovadiny a často jsme nebyli k zastavení.

,,Bože!" zavrčela LC a zmučeně se dívala na teploměr.
,,Co skučíš?" zepatala jsem se jí.
,, Mám zase 38,9!" zaúpěla a praštila sebou do postele. Čímž způsobila, že její hlava se neocitla v měkkých polštářích jak plánovala, ale na tvrdém nočním stolku.
Musela jsem se jí začít smát. Byla neuvěřitelné střívko.
,,To máš z těch tvých živých představ o Robíkovi." pleskla jsem jí po ruce.

LC se na mě naštvaně koukne a dál se věnuje čtením bulvárních plátků. Přejíždím si prsty po mé jizvě na prostředníčku.
LC zvedne hlavu a pak vstane. Vezme mou ruku do té své a přejíždí prsty po jizvě.
Je na ní vidět jak je v šoku. Totiž ta jizva je vždy o pár stupňů chladnější než teplota mého těla.

,,Kde jsi k tomu přišla?" kde jsem k tomu přišla?
,,Nevím, ale mám to už od děctví." pokrčila jsem rameny.
,,Vypadá to divně." LC zkoumala jizvu a různě otáčela s mou rukou.
"Hm. Třeba mě kousnul pes. Co já vím?" pokrčila jsem rameny a věnovala se filmu, který před chvíli začal.

LC na film zapoměla a pořád zkoumala mou ruku. Dokonce si na to vytáhla i lupu.
'Ta teplota s ní dělá věci' pomyslela jsem si.

,,Hele, nechceš ji třeba začít pitvat?" Vyjela jsem na ni, protože mě to už celkem otravovalo.
,,Ne, já jen... je fakt divná jako... " Co tím myslí? Vytrhla jsem ji moji ruku a začala ji sama zkoumat.
,,LC to je blbost!" schovala jsem ruku pod deku.

Vážně mne ta holka jednou dožene do blázince. No zrovna teď di něj fakt nemám daleko!
,,Že tě napadlo to samé co napadlo mne," zeptala se mne a v očích jí hrály jiskřičky vzrušení.
,,Jestli si okamžitě nevezměš ten paralen tak ti ho nacpu do krku. Myslíš na hlouposti." spustila jsem na ní.
A ona se tomu jen smála.
,,Ty vole ! LC neštvi. Tobě fakt hrabe! To si jako myslíš, že mne kousl upír a zrovna do prostředníčku?" smála jsem se na ní a v duchu doufala, že já mám pravdu.
,,No co já vím. Třeba tě nechtěl kousnout a ty jako drzá jsi na něj ten prostředníček ukázala a on ti nechal památku." řekla nevinně.
,,Už by jsi se na to Stmívání dívat neměla." řekla jsem pohoršeně a vypla jsem televizi.

Lehla jsem si do postela a chtěla spát. A celkem se mi to dařilo než jsem pocítila ostré jakési ostré hroty na mé kůži. Já tu holku zabiju.
,,Tak ty nedáš pokoj jo!"
,,Dám, když mi slíbíš, že až si pro tebe nějaký upír přijde tak mne kousneš taky!" hleděla na mne žalostným pohledem.

,,Fajn, až se ten upír ukáže a bude chtít dokončit moji proměnu, tak ti dám vědět." Odsekla jsem sarkasticky.
,,Ne, 'dám ti vědět' ty mě kousneš! Myslíš si, že ty budeš pěkně mladá patnáctka nadoživotí a já budu někde v padesáti chodit o čaganu? To jsi na omylu."
,,Víš,co? Já ho pošlu první za tebou." zakroutila jsem hlavou, otočila se na bok a doufala, že mi s tím dá pokoj.
,,Ne, to ne. Já... nechci být tady jediný upír. Takž první ty a potom já." Hm.
,,Víš co? Radši zajdu pro ten paralen." Vymotala jsem se z peřin a zamířila si to do koupelny, pro paralen.

Zrovna v ten okamžik se ozval zvonek v hale u dveří.

,,Jdu tam!" Křikla LC.

Z koupelny jsem slyšela, jak dupe po schodech a pak nějaký tlumený náraz.

,,Nic mi není! Jen jsem se mi do cesty postavily dveře." Ona je fakt blázen, ale přesto všechno bych ji za nic na světě nevyměnila.

Otevřela dveře a vydechla úžasem. Juj - to tam zase určitě stojí nějaký fešný chlápek a ona se ještě více potí.
,,LC zmiz z těch dveří.! Budeš mít ještě větší horečku a co já si pak s tebou počnu!" řvala jsem na ní. A šla se podívat vo jí tak ohromilo.
Stoupla jsem si vedle ní a sledovala její obličej. Vážně jí tekla slina nebo se mi to jen zdá? Její ruka mne šťouchla do boku a já sledovala její pohled. Na prahu dveří stál ten nejkrásnější stvoření jaké jsem, kdy viděla. Měl hnědé vlasy, které mu spadaly až na ramena a velice bílou kůži. Byla jak mramor a jeho oči byli zlaté?
,,ÁÁáá" otevřela jsem pusu a koukala jak JoJo! Má teplota stoupala a kalhotky mi začali vlhnout? Ježiši, co se to s tebou děje! zakroutila jsem hlavou.
,,Co-co si přejete?" vykoktala jsem ze sebe a ten chlápek se blaženě usmíval.
,,No jsem zástupce skautů a máme soutěž. A tak jsem se chtěl zeptat. Neudělali by jste pro tým Sladcí Medvídci službu a nekoupili si náš prací práše?" použil na nás pohled šťěněte.
,,Výtěžek půjde na Medvědy, aby se mohli více rozmnožovat. Chceme zabránit vyhynutí." usmál se na nás.
Šťouchla jsem do LC, které stále tekla slina. Fůj. měla jí teď až na krku a vůbec jí to nevadilo. Koupím jí bryndák!

,,No jasně. Přece nenecháme Emmettka, aby trpěl hlady."
Vážně to řekla nebo se mi to jen zdálo?
Upřímně! Doufala jsme v to druhé.
,,Tak koupíte si ten prášek?" opět se na nás usmál.
,,A když ano. Dostaneme jako bonus kousnutí?" zeptala se. Sáhla jsem jí na čelo. Ú ta horečka jí dává zabrat.
,,Ano samozřejmě. Sice to nepatří do sandartích požadavk, ale jak je libo." díval se na nás jak na psychopaty. A já se ani nedivila.
LC si odběhla pro peněženku a já se začala omllouvat.
Zaplatila za prášek podívala se na mě.
,,Ta jdi." vybídla mne. Chjo dělá si ze mě srandu, že jo?
Strčila do mě a ten chlápek se ke mne sklonil. Přitiskl si mne na svou chladnou hruď. A jeho rty bloumaly po mém krkku. Než jsem stačila cokoliv říci přisál se na můj krk. Bylo to něco krásného. Budu si muset vyměnit spodní prádlo.
Suše jsem konstatovala a dalá si užívala ten pocit.

Pak se odtrhl. Vzal si peníze a šel pryč .
Zabouchla jsem dveře a plahočila se zpět do postele. Tedy nejdříve do koupelny.
,,Nepálí tě nic?" zeptala se starostlivě.
Prošla jsem kolem zrcadla a tam jsem se zhorila.
Měla jsem přes půl krku strašlivého cucfleka!
,,LC seš mrtváááá!" zařvala jsem.

,,A já budu taky, až tohle uvidí máti!" šla se ze mě pára.
,,Já myslela... " ¨jo, tak ona myslela.
,,Neměla bys myslet. Udělala jsem z nám blázny - což stejně jsme. Ale na druhou stranu... byl hezkej." co to zase plácám?
,,Ne, nebyl hezkej, teď se jdu umýt. Ty si sedni, seď a na nic nesahej. Mohla by sis ublížit." ukázala jsem jí schody, ona zamířila do pokoje a já do koupelny.
,,To snad neni možné." mumlala jsem si pro sebe, když jsem se sprchovala.
Jen letmo jsem zabloudila k oknu a tam stál nějaký chlap, ale nebyl ledajaký, byl překrásný. Jako ten Edward - bledý, mramorová kůže, nádherné zlaté oči - vlasy rozčepířené do všech stran.
,,Šmíráku!" zakřičelajsem. A vyběhla ze sprchy. To jsem si teda pomohla - nahá jsem běhala po koupelně a on ještě otevřel hubu.

,,Wau brácha říkal, že jste nadržené, ale až takhle." konstatoval

Bežěla jsem zpět do domu.
Za skřínějsem vyhrabala osušku, obmotala ji kolem sebe a nevěřícně na něho zírala, začínalo to ve mě vařit. už toho mám za dnešek fakt dost.

,,Nevím, kdo je tu nadržene ty... ty... no TY!"
,,Edward jméno mé." odpověděl
,,Edwarde." Edwrad? To mi něco připomná..kde jsem to jen slyšela.
,,Edward a jak dál?" Edward...Edward...sakra, jak jen je to příjmení?
,,Cullen." Bingo!
,,Ehm... nechceš jít dál?" Usmála jsem se jako měsíček na hnoji.

Edward přikývl, já se oblékla, a šla mu otevřít. Zavedla jsem ho do mého pokoje.
,,LC? Chci ti někoho předtavit." LC právě hleděla z okna na svalnatého kluka. Nebyl mu vidět obličej, ale to tělo bylo k sežrání.
Otočila se a zůstala stám s otevřenom pusou a potutelně se usmívala - jako dement.
,,To je jen chvilková demence." usmála jsem se na Edwarda a snažila se LC zase zprovoznit. Zase se vrátila do normálu.
,, Ty jsi upír?" vypadlo z LC a další slina. Už jsem to nevydržela a běžela do svého pokoje. Vyhrabala jsem bryndák něžela zpět. Hodila jsem ho po LC a ta se na mě pohoršeně dívala. Pohledem mi říkala ať z ní nedělám blbce!
,,Ne, nejsem upír." , ale tomu jsem už nevěřila ani já. Podívala jsem se na LC a ta měla na tváři samolibí úsměv. Oh né.. zase něco vyvede.

Odběhla do kuchyně. Nemohla jsem jí nechat bez dozoru. Bože dělá si srandu! Krve by se ve mne nedořezalo jak jsem se lekla. LC se usmívala a v ruce držela tátův sekáček na kosti.
,,Ježiši LC polož to!" zakřičela jsem na ní. Zatvářila se na mě. Jakože ,,Já nic já muzikant!" Jenže ona by toho byla schopná.. Sebrala jsem jí ho z ruky a ona popadla tu největší pánvičku, která stála na kamnech a utíkala za Edwadem.
,,ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ." řvala a najednou. * PRÁSK* ozvala se rána. Ani jsem nechtěla vidět co se stalo.
V tom LC propukla ve smích.
,,On je upír. On je upír!" řvala. Vběhla jsem za nimi a to co jsem vyděla mne málem zabilo. Edward stál na tom samém místě. LC dělala indiánské tance kolem něj v ruce držela pánvičku. Tedy, alespoň to co z ní zbylo. Pánvička byla rázem placatá a omastek byl naprorosto všude. Edward, který se tomu jen usmával měl na svých nádherných vlasech kus ryby.
Bože! Jak já byla ráda, že jsou naši pryč.
Ozval se zvonek. Než jsem stihla LC zastavit, tak běžela otevřít.
*PRÁSK.* ozvala se další rána.
,,Máme tu dalšího upíra." vběhla s křikem za námi a v ruce držela jen rukojeť. Šla jsem se podívat do chodby a viděla Emmetta jak stojí na prahu neschopný slova.

Zajímalo by mne, kdo byl ten chlap s tím práškem!

***

Tak doufáme, že jsme vás alespoň trochu pobavili. Měla to být původně jednorázovka, ale nějak se nezdařilo. No a kdyby se vám to líbilo tak v tom můžeme pokračovat. Záleží jen na Vás. Zanechejte komentáře. Děkujeme.

LoveCullenka a MyLoveIsTwilightSaga

Autor: LoveCullenka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Horečka sobotní noci!: