Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Holka od koní - 35. kapitola

01.01.2012 (18:45) • Werunecka • FanFiction na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 1556×

*** Pohled Patty ***

„Lucy, půjčila bys Belle svůj notebook? Volala mi, že by ho chtěla, a taky mě požádala, abys dneska za ní nechodila,“ řekla jsem, když jsem vyšla od Freedyho. Ten kůň je ale paličák.

„Proč?“ nechápala.

„Neboť chce, aby ses o koně postarala sama, takže máš za úkol vykydat všem ostatním koním a vyčistit je. Freede je hotový,“ řekla jsem a rovnou ji zaúkolovala.

„Dobře, tak já ti donesu ten notebook a na papír napíšu heslo,“ přikývla a odešla do domu.

Bylo mi divné, proč zrovna Bella od sebe odháněla svoji sestru. Hlavně teď, když se začala věnovat koním stejně jako ona. Opravdu v ní viděla konkurenci?

Raději se Bells zeptám, nebudu dělat ukvapené závěry a kdyby to tak bylo, vyženu jí tu myšlenku z hlavy.

Vydala jsem se do svého pokoje a převlékla se. Když jsem scházela dolů, Lucy mi podala notebook a na něm přilepený papírek.

„Pozdravuj ji a že se o koně postarám.“

Jen jsem přikývla a od Charlieho si vypůjčila auto. Vyrazila jsem do nemocnice a pustila si rádio, kde hrály country písničky. Typický Charlie.

Zaparkovala jsem a vystoupila. Sestra mě pustila bez problému a já se objevila v Bellině pokoji.

„Ahoj, Bells, něco ti nesu.“ Zvedla jsem notebook a položila jí ho na nohy.

„Děkuji,“ řekla a pohlédla na lístek.

„Mám tě od Lucy pozdravovat a vyřídit, že se o koně postará,“ usmála jsem se na ni, ale ona na to nic neřekla.

„Co se děje?“ optala jsem se.

„Nic.“

„Nelži, jde ti to hůř než western,“ řekla jsem a čekala na odpověď. Zprvu nic neříkala a spíše se ztrácela ve vlastních myšlenkách, ale její oči prozradily ten strach, který je obýval.

„Máš strach? Strach z toho, že se z Lucy stane tvoje konkurence? Ale no tak, viděla jsi ji jen jednou a do šampióna má daleko,“ řekla jsem jí.

„Ty jsi ale učitelka, svého žáka tu urážíš,“ oplatila mi to a křivě se na mě podívala.

„Tak co se děje? Proč máš v očích tak velký strach?“ vyzvídala jsem dál.

„Patty, můžeš už jít? Chci být sama a řekni Lucy, ať za mnou už nechodí.“ Ona mě vyhazuje.

„Dobře,“ řekla jsem uraženě a sbalila se. Čekala jsem nějaké omluvy, ale žádné nepřišly. Byla mimo. Proboha, co se s ní děje?

*** Pohled Lucy ***

Schůze se Samem proběhla celkem v klidu a já druhý den dostala na starosti všechny koně. Co to tu Bellu zase napadlo?

Byla jsem zrovna u Edieho, když mi zazvonil mobil. Alice.

„Ahoj, El, prosím tě, pojedeš za Bellou?“

„Ahoj, Al, ne, nepojedu. Vzkázala mi po Patty, že dneska za ní nemám chodit,“ řekla jsem a můj hlas prozradil i smutek. V pozadí jsem uslyšela vrčení.

„Neboj, určitě to bude v pořádku,“ utěšovala mě.

„A Edward za ní pojede? Teď je u ní Patty,“ optala jsem se.

„Ne. Vzkázala po Carlisleovi, že už nechce, aby za ní Edward chodil,“ řekla mi a já se zastavila v pohybu.

„Proč? Co jí udělal?“ vyjela jsem na ni. Odpovědí mi bylo další vrčení a Alicino okřiknutí.

„Nic, ale máme podezření, že ví naše tajemství. Neber si to osobně, ale Edward si myslí, teda všichni si myslí, žes jí to řekla,“ oznámila mi.

„I ty si to taky myslíš? Myslíš si, že bych porušila smlouvu? I když se Samem nevycházím, tak bych to neřekla! Neriskovala bych naše přátelství!“ vrčela jsem na ni. Edie za mnou vyděšeně poodstoupil.

„Já to vím, Lucy, tak se, prosím, uklidni. Ten kůň je z tebe neklidný!“ řekla mi Alice klidně a já vyšla z jeho boxu.

„Promiň, zlato,“ řekla jsem směrem ke koni.

„No teda, děkuji. Ale Jasper na tebe bude žárlit,“ oznámila mi a uvolnila tak napjatou atmosféru.

„Opravdu jsem jí nic neřekla. Patty za ní jela a dovezla jí můj notebook. Alice, pokud půjde na internet, zjistím, na které stránky najela a po čem pátrá. Jsem si totiž jistá, že moje návrhy ji nezajímají,“ řekla jsem a doufala, že si to nebude Bells brát osobně.

„Dobře, kdyby se cokoliv změnilo, napiš,“ řekla mi.

„Dobře, poděkuj za mě Carlisleovi za toho dárce. Měj se,“ řekla jsem a ukončila hovor.

Začala jsem koně vodit na pastvu, když se Patty vrátila.

„Jak se má?“ vyzvídala jsem.

„Nevím, chová se divně a prý ti mám vyřídit, ať už za ní nechodíš,“ řekla mi a šla se převléct.

Co se to s mojí sestřičkou děje?

Když jsem dovedla koně do ohrady, vytáhla jsem mobil a Alice napsala, že mě Bells nechce vidět.

34. kapitola ** 35. kapitola ** 36. kapitola

Autor: Werunecka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Holka od koní - 35. kapitola: