Táto kapitola bude možno trocha brutálna. Z obyčajného basketbalového tréningu sa rýchlo stane niečo, čo si Enrik nikdy nepredstavoval ani v tých najhorších nočných morách. Príde Leah včas? A čo to všetko bude znamenať pre Enrika?
12.05.2012 (12:30) • Soso177 • FanFiction na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 1111×
8. kapitola - Bledí zabijaci
Enrik hral basketbal už viac ako hodinu.
Bol dobrý, veď chodil na tréningy už šesť rokov.
Jeho najlepší kamarát Thomas mu nahral. Enrik prešiel okolo útočníka z druhého týmu celkom bez problémov, ale druhý mu dal zabrať. Hodil spoluhráčovi a ten dal kôš. Tľapli si. Protihráč mal loptu, podarilo sa mu prejsť okolo Thomasa. Útočník z Enrikovho týmu mu skúsil prebrať loptu, no Pascal bol už pri koši. Enrik mu zablokoval hod, prešiel okolo Davida - útočníka z druhého týmu - a hodil Thomasovi. Dal kôš. Enrik si tľapol s Thomasom, no to už sa protihráči rozbiehali. Enrik sa plne koncentroval na hru...
Telocvičňou sa ozval Davidov výkrik. Pod krkom ho držal nejaký bledý muž v čiernom plášti. Vlastne, boli traja, hrozne bieli a fešáci.
Enrik sa chytil za nos, mal pocit, akoby mu doň mohol niekto nalial riedidlo. Tí traja smrdeli naozaj odporne a Enrikovým telom šklblo. Nikdy necítil niečo také. Ako keby sa mu žilami liala vriaca voda. S každým ďalším nádychom mu viac a viac sťahovalo hruď. Zdalo sa mu, že ho rozdrapí. Klesol na kolená a skúmal svoje čudesné pocity.
„Enrik? V pohode?“ spýtal sa ho Thomas.
Enrik nestihol odpovedať, keď sa miestnosťou znova ozvali Davidove výkriky. Keď sa Enrik pozrel tým smerom, uvidel niečo, čo mu navždy zmenilo život.
Ten smradľavý exot sa zahryzol Davidovi do krku a vyzeralo to, že pije.
Netrvalo to ani minútu, kým ho hodil pred seba a utrel si ústa. David sa nehýbal a jeho vyvalené oči, boli prázdne. Thomas vedľa Enrika sa povracal.
Chalani okolo začali kričať a utekať, lenže všetci traja bledí muži v čiernych plášťoch sa pohybovali neuveriteľne rýchlo, chytali chalanov a všetkým bolo jasné, čo s nimi urobia.
Enrik všetko akosi vnímal z veľkej diaľky, akoby sa to vôbec netýkalo jeho. Sám mal čo robiť s tými čudesnými záchvevmi, ktoré sa stupňovali a boli čoraz horšie. Zmietal sa na zemi, sledujúc, ako postavy v plášťoch zabíjajú jeho spolužiakov.
V tom sa dvere otvorili a tí traja chlapíci sa prudko otočili. Vo dverách stála... Enrikova mama. Tvárila sa veľmi nahnevane.
Enrik chcel zakričať, aby rýchlo ušla, ale nevydal zo seba ani slovo. Mama zaletela pohľadom k nemu. Prešiel ňou veľmi silný záchvev, podobný, akými prechádzal aj Enrik.
„Pozor na ňu. Nie je to človek,“ vystríhal jeden muž v plášti.
Enrik ničomu nerozumel a nemal pocit, že by chcel.
Jeho mama bleskurýchlo preletela miestnosť a pristúpila k jednému mužovi v plášti. Enrik jej chcel povedať, že si nemôže s nimi merať sily, lebo sú príliš silní a rýchli, ale ona kopla toho muža pred sebou tak, že odletel a pustil dokaličeného Pascala na zem.
Odkopnutý muž sa okamžite pozviechal zo zeme a spolu so svojimi parťákmi sa blížili k mame.
Leah prebehla k Enrikovi, ktorý sa stále krčil na zemi.
„Mami?“
„Enrik, budeš v poriadku. Ja viem, že to cítiš. Poddaj sa tomu. Musíš, inak nás zabijú.“
Enrik len nechápavo pozeral.
„Ukážem ti, čo máš robiť,“ povedala Leah.
Postavila sa oproti postavám v plášti, vyzliekla si blúzku a nohavice, no skôr, ako sa Enrik stihol začudovať, sa dvakrát zhlboka nadýchla, a potom v silnom záchveve, ktorý jej preletel telom, explodovala. Namiesto nej tam stál strieborno-sivý vlk, väčší ako kôň, ktorý nebezpečne ceril zuby a srsť na krku mal zježenú.
VerCullen - tvoj komentár ma neuveriteľne potešil, čítala som si ho stále dookola a hneď som letela do administrácie, aby som uverejnila ďalšiu kapitolu. :) Inak, Cullenovci (a aj Edward) tu budú mať svoju úlohu, ale až trocha neskôr.
Ostatným tiež ďakujem za komentáre, vždy to poteší.
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: Soso177 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Hladina stúpa - 8. kapitola: Bledí zabijaci:
kapitolka super...
no brutálne, že vtrhli do telocvične...
už sa teším na pokračovanie...
Uff... To byl krvák! No, řeknu ti, že jsem se lekla už toho názvu - Bledí zabijáci... Pání, dosti velkej brutus, to jo... No, popořadě...
V první řadě ti chci poděkovat za zmínění mého jména na konci - ale to vůbec nemuselo být. Já komentuju všechno, co si přečtu, takže ty a tahle krásná povídka nejste žádná odchylka.
Potom budu rozebírat ten začátek... Fůůů! Ty musíš být nějaký fanda do sportu, protože třeba já vím o basketbalu jen to, že si tam ti upocení týpci házej s přerostlým pomerančem.
Každopádně se mi to líbilo - jako film, bylo to pěkně popsané, ta scénka se mi hejbala před očima, pokud rozumíš.
Chůďa David. Sice jsem ho neznala, ale jsem si jistá, že to byl mladý zodpovědný můž, který měl srdce na pravém místě.
Moc se mi líbila Lea! Ta byla v téhle kapitole maximálně bezva!
♥ Jinak jsem moc ráda, že tu najdu i Eddieho. Takže ti říkám, Soso177, piš!
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!