Hey soul sisters - 2. kapitola Ve druhé kapitole se dozvíme o rozhovoru Rosalie s Bellou a začátku sesterského loučení se svobodou. Dejte muži volnou ruku - a najdete ji někde na sobě. (Mae Westová)
09.10.2011 (21:30) • Ainslee • FanFiction na pokračování • komentováno 9× • zobrazeno 898×
Bella:
„Užívám si tvou blízkost, kotě. Jsi velmi krásná, víš to? Hm,“ přimhouřil oči a prohlížel si mě. Pak nakoukl do mého výstřihu a jednou rukou mi přejel po ňadrech. Ty jako by se hned probudily z transu a ze mě unikl další nechtěný sten. Spokojeně se usmál. Pak natáhnul druhou ruku na polici za mnou a podal mi krajkově modrou podprsenku mé velikosti. „Ta ti bude slušet. Nejen, že ti barva půjde k pleti, ale taky vynikne k tvým dokonalým ňadrům,“ zašeptal mi do ucha a cítila jsem, jak mi opět zkousl ušní lalůček. Pak se odtáhnul, nasadil rošťácký úsměv a odešel z obchodu.
.: Dejte muži volnou ruku - a najdete ji někde na sobě. :.
Mae Westová
Pak se odtáhnul, nasadil rošťácký úsměv a odešel z obchodu.
Pomalu jsem se probouzela z transu a podívala se po mých sestrách. Dívaly se mým směrem a na tváři jim pohrával úsměv, který napovídal, že všechno uviděly.
„Něco mi říká, že má úžasný vkus pro spodní prádlo,“ řekla Alice a obě se sborově zasmály. Vrhla jsem na ně zlostný úsměv a vydala se směrem ke kabinkám. Za zkoušku nic nedám, řekla jsem si. Kupodivu jsem po zkoušení zjistila, že se mi líbí a jelikož jsem měla sebou své zlaté kreditní karty, rozhodla jsem si ji koupit. Alice má pravdu, někdy se hodí mít něco v zásobě.
„To musel na tebe hodně zapůsobit, že ses rozhodla, že si ji koupíš,“ řekla mi Rose a usmála se na mě. Poslala jsem jí úšklebek a dál na toho tajemného muže nemyslela. Jenže šlo to ztěžka.
Po neobvyklé události, která se stala v obchodě se spodním prádlem, utíkal čas strašně moc rychle. Nemohla jsem na něho zapomenout. Na jeho dokonale vypracovanou hruď, která se na mě tlačila. Na jeho úsměv, který mi zamotal hlavu. Na jeho zlatavé oči, ve kterých jsem se topila, když jsem se do nich zahleděla… Vzdychla jsem si. Bohužel jsem musela uznat, že mi bude chybět. Měl takové vnitřní kouzlo, které každého zaujalo. Ten musí omamovat dívky každý den. Proč by ho zajímala nějaká obyčejná, nezajímavá holka jako jsem já.
„Myslíš na něho?“ zeptala se mě Rosalie, když mi doma česala vlasy a připravovala na její loučení se svobodou.
„Jo,“ podotkl jsem kysele. Proč musí být moje sestry tak všímavé?
„Měl své kouzlo. A zaujal tě, moc tě zaujal. Stále jsi zamyšlená. Vsadím se, že ses dokonce zamilovala. Tak, hotovo,“ řekla Rose a podala mi zrcátko. Vytvarovala mi drdol, který se mi vyjímal ve vlasech. Krátké pramínky vlasů nechala volně, dělaly něžnější dojem. Než jsem jí stačila poděkovat, došlo mi, co před tím řekla o neznámém.
„Za-zamilovala? Zbláznila ses? Div mě tam neznásilnil,“ řekla jsem nahněvaně a odkráčela do mé šatny, kterou mi Alice zařídila teprve nedávno.
„To zase přeháníš. Musíš uznat, že byl k nakousnutí,“ řekla a rošťácky se na mě usmála.
„Ne, nebyl. Hnusil se mi svým chováním. A vůbec. Nemáš náhodou svého Emmetta? Vsadím se, že by si tu svatbu rozmyslel, kdyby slyšel, co jsi mi o něm pověděla,“ zašklebila jsem se. S úsměvem jsem pozorovala, jak její úsměv vystřídal mrákot. S tichým zavrčením odešla z mého pokoje. Povzdechla jsem si. Co když má pravdu? Zamilovala jsem se do takového hulváta? Zatřásla jsem hlavou. Teď o tom přemýšlet nebudu, řekla jsem si. Alespoň jeden den si užiji s čistým myšlením.
„Bello! Oblékni se, za chvíli bude čas na odjezd,“ rozkázala Alice hned, když vešla do dveří. Po prohlídce mého vzhledu nasadila spokojený úsměv. „Ty vlasy ti moc sluší. Rose má talent,“ pochválila ji a vstoupila do mého pokoje. Na postel mi položila velký černý vak, ve kterém - podle mého – byly svůdné a úzké modely, které se mi nebudou zamlouvat. „Pokoušela jsem se při výběru maličko přimhouřit oči. Vím, jak vždy reptáš, když není po tvém. Hlavně co se týče oblečení podle mého výběru,“ ušklíbla se. „Budou se ti líbit.“ Naposledy se usmála a po spokojeném zamručením vyšla z mého malého království.
Poraženě jsem vzdychla. Alice vždycky dosáhne svého a je jí jedno, jestli po dobrém nebo po zlém. Pohled mi utkvěl na černém vaku. Neudržela jsem svou zvědavost na uzdě a podívala se, jaký model ze své sbírky mi opět vybrala.
„Uff,“ oddechla jsem si. Vůbec jsem nečekala, že mi vybrala tak normální oblečení. To při výběru musela mít zavřené oči. Ale byla jsem spokojená. Akorát možná tomu modrému topu jsem trochu nevěřila. Oblékla jsem se do vybraného oblečení a s úšklebkem na tváři si obula boty. Trochu mi trvalo sejít schody až dolů.
„To je dost, že jsi tady!“ obrátila oči v sloup Alice a ušklíbla se. „Už jsem si myslela, že půjdeme ve dvou.“
„Já jsem si boty nevybírala,“ zamračila jsem se. „A když už jsem sem úspěšně sešla, co kdybychom vynechaly hádky a vyrazily, hm?“
Cesta byla krátká, ale čas na party se nesnesitelně vlekl. Už možná proto, že na podobné večírky nechodím. Rosalie s Alice se bavily a hlavně předváděly na tanečním parketu nejrůznější kreace. Jen já jsem se nebavila a zůstala sedět na podlouhlé pohovce s tím, že někdo na přeplněném večírku místa hlídat musí. Po pár minutách za mnou sestřičky přiběhly s úsměvem a prosícím výrazem ve tváři.
„No ták, pojď! Kašli na místa!“ přesvědčovaly mě, ale já byla neoblomná. Se slovy, že mám přijít, odešly. Povzdechla jsem si.
„Sama? Sama?“ zeptal se mě povědomý mužský hlas. Když jsem se otočila, dívala jsem se do tváře muže, který mě obtěžoval v butiku se spodním prádlem. Vyděšeně jsem ho pozorovala.
„N-ne,“ koktla jsem a okamžitě nabrala do tváří červenou barvu.
„Hm, nikoho tu nevidím, kotě. Můžu si přisednout?“ zeptal se mě s laškovným úsměvem.
„Ne, držím místo svým sestrám. Jdi si přisednout k jiné holce. Ta ti jistě podlehne,“ řekla jsem a vstala z pohovky s úmyslem, že se vydám k Alice a Rose. Jenže to by mě nemohla chytnout jeho horká dlaň.
„Kotě, zatancuj si se mnou, prosím.“
Děkuju za komentáře z předešlé kapitoly. Jen tak dál! ;)
Vaše Ainslee
1. kapitola ♥ Shrnutí ♥ 3. kapitola
Autor: Ainslee (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Hey soul sisters - 2. kapitola:
demonstrace za to, že jsi to típla tak brzo.. :D :D a rychle další nebo si mě nepřej.. :D
Ahoj, je mi líto, ale kapitolu ti musím vrátit.
+ Máš velký perex obrázek, maximální velikost je 10 kB nebo 100 px na výšku při max. velikosti 20 kB.
+ Jsi se se zkracuje na ses.
+ Dej si pozor na překlepy.
+ Nepoužívej místo uvozovek čárky, ani u těch jednoduchých.
Až si to opravíš, hlavně ten obrázek, který si uprav i u přecházející kapitoly, tak zaškrtni Článek je hotov, děkuju.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!