Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hate is passing 31

28.01.2010 (18:15) • Tempy • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4017×

EDWARD

Bella na mě vyděšeně koukala a já začínal být z jejího mlčení neklidný.

,,Co se děje?“ zeptal jsem se.

,,Nevím, jak to říct.“

,,Prostě to řekni.“ Naléhal jsem na ni.

,,Já zpanikařila.“

,,Bello, teď už mě vážně děsíš. Vůbec nechápu, na co tím narážíš.“ Pohledem jsem prohledal parkoviště. Úplně vzadu od našeho auta, se o to své opíral Kyle. Prohledal jsem mu myšlenky a viděl v nich Bell s Mikem. Dřív, než jsem stačil zjistit, co se stalo, se Bella vedle mě neklidně ošila.

Podíval jsem se na ni a zjistil, že následovala můj pohled. Opatrně jsem ji objal. Vděčně se ke mně přitiskla a zhluboka se nadechla.

,,Nemůžeme jít spolu na páteční ples.“

,,Jak to myslíš, ty nakonec nejdeš?“

,,Já řekla Mikovi, že půjdu s ním.“

,,Cože?“ Nevěřícně jsem na ni koukal a Bella sklopila hlavu, abych jí neviděl do tváře.

,,Byl tu Mike a já řekla…“

,,Takže ten pitomec to nakonec vážně udělal.“ Rozčiloval jsem se.

,,O čem to mluvíš?“ ptala se Bella.

,,V hlavě mu běžela myšlenka, že tě zkusí pozvat, ale já myslel, že když ví, že jsme spolu, tak tě nechá být. Proč jsi mu na to vůbec kývla?“

,,Jediný, co si pamatuju, je Mike, který do mě něco hustí. Pak jsem viděla Kyla, jak jde k nám. Strašně jsem se lekla a myslím, že někdy v té době jsem to musela Mikovi odsouhlasit.“

,,Pojď sem.“ Znovu jsem si ji k sobě přitáhl.

,,Ty se na mě nezlobíš?“

,,Jak bych se mohl zlobit, Bello. Není to tvoje vina. Prostě jen půjdeme za Mikem a vysvětlíme mu, že půjdeme spolu.“ Mluvil jsem klidně a pohledem jsem propaloval Kylova záda.

Najednou se ode mě Bella odtáhla. Nechápavě jsem na ni kouknul.

,,Musím domů. Charlie se má dnes vrátit dřív.“

Otevřel jsem jí dveře od auta a pak ho rychle oběhl.

,,Přijdeš v noci?“ ptala se Bella, když jsem parkoval u ní před domem. Charlie tam ještě nebyl, tak si odepnula pás a přelezla ke mně na klín.

,,To záleží na tom…“

,,Na čem?“ vydechla mi do tváře.

,,Jestli mu o nás řekneš.“

,,A to musím?“ Zdála se mi, být tímto úkolem vyděšená.

,,Chtěl bych být u vás občas i přes den a myslím, že by nám dlouho hru na kamarády nevěřil.“ Usmál jsem se na ni.

,,To záleží na tom…“ Zopakovala mou větu.

,,Ano?“ Zvědavě jsem pozvedl obočí.

,,Jak často tu budeš.“ Zakřenila se a vtiskla mi polibek.

,,To záleží na tobě.“

,,Abych se ti kvůli tomu neomrzela. Já tě totiž budu chtít pořád, každý den a každou noc. Povolení odejít budeš mít jen z nejnutnějších důvodů.“ Zažertovala poslední větou.

,,To si nechám líbit.“ Vzal jsem ji kolem pasu a přitáhl si ji blíž. Nenechala se dlouho pobízet a začala mě líbat.

Hladila mě ve vlasech a já jí bloudil po páteři. Hráli jsme si spolu. Naše rty se navzájem laskaly. Zapadaly do sebe jako dva dílky puzzle, stejně jako my dva s Bellou. Objel jsem jazykem Belle spodní ret a ona slastně vzdechla. Bohužel jsem se potom musel odtáhnout. Bella se na mě zamračila.

,,Jestli chceš, aby to naše malé tajemství prasklo hned, tak můžeme pokračovat. Jinak budu muset jet. Charlie už tu za chvíli bude, tipuju tak dvě minuty.“

Naposledy jsme se políbili a Bella vystoupila z auta.

,,Nechám otevřené okno. Doufám, že tu budeš brzo, chtěla bych se o tobě dozvědět víc.“

,,Budu tu hned, jak Charlie usne.“

Podíval jsem se, jak Bella zašla do domu, a vyjel jsem k našemu domu. Na ulici jsem se minul s Charliem.

,,Co budeme dělat?“ vyhrkl Emmett hned, jak jsem vkročil do domu.

,,Cože?“ zeptal jsem se, protože myslel na nějaký hokejový zápas.

,,S tím kreténem Kylem. S Jasperem jsme to trošku probírali. Myslím, že bychom ho měli nejdřív vystrašit, a jestli to nepomůže, tak mu uděláme něco horšího.

,,To není špatný nápad, Emme. Co jste vymysleli?“ V tu ránu byl dole i Jasper.

BELLA

,,Ahoj, tati!“ hulákala jsem, když jsem scházela ze schodů dolů.

,,Jak ses měla, Bells?“ vyptával se a šel přitom do obýváku.

,,Dobře, vážně. Zítra přijde Edward Cullen,“ řekla jsem náhle. Čím dřív, tím líp. Nakonec, chtěl to on sám, abych ho představila Charliemu.

,,Děláte spolu zase nějaký projekt?“

,,Ne to ne.“

,,Tak proč přijde?“ Charlie na mě zvědavě koukal a nejspíš alespoň částečně pochopil, co se mu snažím říct. ,,A jak se těšíš na ples, už se to blíží.“ Změnil téma a já mu za to byla vděčná.

,,No, ani moc ne. Však mě znáš. V tanci nejsem expert, stejně jako ve všech pohybových aktivitách.“

,,To máš pravdu, ale mohla by to být zábava. Už někdo pozval mou malou holčičku?“ Nad tím oslovením jsem se zašklebila a když se Charlie rozesmál, pochopila jsem, že to udělal naschvál.

,,Vtipné,“ odfrkla jsem. ,,Jdu s Edwardem.“

,,Tak to je bezva, je to moc milý kluk.“

,,To je,“ šeptala jsem tiše. ,,Asi půjdu naložit maso na večer.“ Vstala jsem ze sedačky a šla kuchtit.

Po večeři Charlie zasedl k televizi a já si dodělala domácí úkoly. Bylo devět, tak jsem se šla osprchovat. Umyla jsem si i vlasy, které jsem vyfénovala. Hodila jsem na sebe tu noční košilku, protože lákala Edwardův pohled a pak zaplula do postele.

Probudila jsem se, když se kolem mě obmotaly dvě studené paže.

,,Promiň, nechtěl jsem tě probudit.“ Omlouval se hned.

,,Kolik je hodin?“ zeptala jsem se a víc se k němu přitiskla.

,,Půl dvanácté,“ zašeptal mi do ouška, přičemž mi jeho studený dech ovál obličej.

Posadila jsem se na posteli a zadívala se mu do tváře.

,,Měla bys spát.“

,,Něco jsi slíbil.“

,,Tak co chceš vědět?“

,,Kolikrát už jsem se před tebou ztrapnila?“ zeptala jsem se a on na mě nevěřícně koukal.

,,Jak tohle myslíš?“

,,Myslím v tvých myšlenkách.“ Upřesnila jsem svou otázku.

,,Ani jednou,“ řekl mi zcela vážně.

,,Nelži, Edwarde, i já vím, že občas myslím na úplný kraviny, který nedávají smysl."

,,Myslím to vážně, Bello. Já tvé myšlenky neslyším,“ řekl zkroušeně.

,,To jako fakt?“ radovala jsem se.

,,Nevím, čím to je. Alice o tobě má vize a i Jasperův dar na tebe nejspíš působí. Nechápu, proč ti nemůžu nahlédnout do hlavy.“

,,To je senzační,“ vyhrkla jsem. ,,Ne, promiň,“ omlouvala jsem se, když jsem uviděla Edwardův zkroušený obličej.

,,Nemusíš se omlouvat za něco, co není tvoje vina.“

,,Špatně jsi to pochopil, proto jsem se omluvila.“

,,Co jsem špatně pochopil?“

,,Jsem ráda, že mi nemůžeš číst myšlenky. Jsem z tebe vždycky tak omámená, že myslím na úplné hlouposti. Už tak mě dost ovlivňuje tvoje přítomnost a ty jsi moc dobrý a spoustu toho na mně prokoukneš. Proto jsem ráda, že alespoň má mysl není tebou nějak ovládána.“

,,Aha, teď už to chápu.“ Pokýval hlavou.

,,A Alice s ostatními mají taky nějaké schopnosti?“ ptala jsem se zvědavě.

,,Alice vidí budoucnost a Jasper dokáže cítit a ovlivňovat emoce. Emmett je zase neskonale silný, ale toho sis už sama musela všimnout. Rose je velká ochranářka. Pokud se někdo naváží do její rodiny, dokáže ji to pěkně vytočit a podle toho taky jedná. K tomu je ještě krásná, což je její další přednost. Esme je hodně mateřská a my všichni jsme rádi, že jí můžeme poskytnout tak početnou rodinu, když vlastní nemohla mít a Carlisle je odolný vůči lidské krvi. Léta praxe ho dostala tam, kde je teď. Může dělat v nemocnici. Z nás je nejsilnější, co se týče v odolávání lidské krvi.“

,,Vy jste vážně zajímavá rodinka,“ pípla jsem a ihned na to se mi pusa roztáhla do zívnutí.

,,Jdi už spát, Bello. Budeme si zase povídat, ale nezapomeň, že tě zítra čeká těžké vyřizování.“

,,Cože?“

,,Musíš Mikovi vysvětlit, že s ním nepůjdeš na ples.“

,,A ty zítra musíš k nám. Představím tě tátovi,“ řekla jsem z posledních sil a pak upadla v Edwardově náručí do uvolňujícího spánku.

Ráno jsem se probudila sama. Nejprve jsem zavítala do koupelny a hned, co jsem se převlékla, šla jsem do kuchyně dát si něco k snědku.

Umývala jsem zrovna hrnek po čaji, když před domem zatroubilo auto. Šťastně jsem popadla bundu a batoh a co nejrychleji jsem vylítla ven.

,,Ahoj.“ Dopelášila jsem k němu a vrhla se mu kolem krku.

,,Ahoj, krásko,“ pozdravil a políbil mě.

Před školu jsme dojeli ve třičtvrtě na osm. Vylezla jsem z auta a rozhlídla se po parkovišti. Můj zrak zaostřil na Mika Newtona, ke kterému jsem se vydala.

,,Ahoj, Miku,“ pozdravila jsem.

,,Jé, čau, Bello.“

,,Musíme si promluvit.“

,,Já vím. V pátek tě vyzvednu v sedm.“

,,O to právě jde. Já s tebou nemůžu jít na ples, už jsem to dávno slíbila Edwardovi.“

,,Ale proč jsi teda souhlasila?“ ptal se vyjeveně.

,,Včera jsem nějak nebyla ve své kůži. Ani jsem moc nevěděla, na co se ptáš. Moc se omlouvám.“ To už se za mnou objevil Edward.

,,Jdeme?“ promluvil sametový hlas. Prudce jsem se otočila a tím jsem Mika třískla vlasama do obličeje.

,,Promiň,“ omlouvala jsem se a Edwardovi vedle mě cukaly koutky.

,,Jo, nic se neděje.“ Mike se otočil a odešel do školy.

Edward mě dovedl ke třídě, ale tentokrát šel dovnitř se mnou. Dovedl mě až do zadní lavice, kde jsme se posadili.

,,Co to děláš?“ ptala jsem se zmateně.“

,,Včera jsem trošku vyjednával s madam Copeovou.“

EDWARD

Díky bohu, že Copeová přistoupila na výměnu mých hodin. Teď jsem mohl být s Bellou na každé z nich. Až na tělocvik, na který si dělal nárok Emmett.

Po škole jsme vyrazili k Belle domů.

,,Bello,“ promluvil jsem, když jsme dosedli na sedačku v obýváku.

,,Co se děje?“ Zkoumala mě pohledem.

,,Emmetta napadlo, že bychom mohli Kyla trochu zastrašit a pak by ti dal třeba pokoj.“

,,Ne, Edwarde, to já nechci. Teď už viděl, že mám tebe, určitě dá pokoj.“ Přesvědčovala mě.

,,Dobře, ale jestli se něco semele, tak už mě nepřesvědčíš.“

,,Jsme domluveni.“

Na cestě jsem uslyšel přijíždět auto.

,,Charlie,“ zašeptal jsem a políbil ji.

,,Ahoj, Bells,“ volal od dveří.

,,Ahoj, tati. Je tu Edward.“ Odpověděla mu.

,,Ahoj, Edwarde,“ pozdravil mě, když přišel za námi.

,,Šerife Swane.“ Oplatil jsem mu pozdrav.

,,Říkej mi Charlie.“ Pokýval jsem hlavou na souhlas.

,,Charlie,“ začala Bella a on na ni nevěřícně kouknul. ,,Teda, tati. Promiň, úplně jsi mě zmátl.“ Plácla se do čela.

,,Co potřebuješ?“

,,Chtěla jsem ti Edwarda představit oficiálně jako mého přítele,“ vysoukala ze sebe.

Předchozí

Shrnutí

Další

Autor: Tempy (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Hate is passing 31: