Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hate is passing 21

26.12.2009 (15:15) • Tempy • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4068×

BELLA

Naše rty spolu tančily divoký tanec a já se toho nemohla nabažit. Neuvědomovala jsem si svět kolem nás, jediným světem pro mě byl Edward a já věděla, že už bez něj nedokážu žít. Nevím jak on a nevím, co bude, až se vrátíme do Forks a upřímně v tuto chvíli mi to bylo absolutně jedno.

Edward se na chvíli odtáhl a propaloval mě svým tmavým pohledem. Snažil se uklidnit svůj dech stejně jako já ten svůj.

,,Bello,“ vydechl poplašeně.

,,Co je?“ zeptala jsem se rychle.

,,Celá se třeseš.“ A opravdu podívala jsem se na své ruce, na kterých jsem měla husí kůži. Před malým okamžikem jsem si ničeho takového všimnout nemohla, byla jsem totiž rozžhavená do běla. Do tváří se mi nahrnula červená, když jsem si vzpomněla na předchozí zážitek. Edward se na mě usmál a došel ke skříni, ze které vytáhnul triko s dlouhým rukávem.

,,Na.“ Podával mi ho. Navlíkla jsem se do něj a vdechovala kouzelnou vůni, která se z něho linula. Udělala jsem pár kroků a přešla k jeho majiteli. Obtočila jsem Edwardovi kolem pasu ruce a pomalu udělala krok dozadu.

,,Myslel jsi to vážně?“ zeptala jsem se, protože jsem si vzpomněla na slova, která vydechl, když mě líbal.

,,Co přesně máš na mysli?“ Udělala jsem další krok dozadu a on šel spolu se mnou.

,,Že tohle budeme provádět i ve Forks.“

,,Víš Bell, strašně rád bych byl tvůj přítel, ale ještě pořád nevím.“

,,Já vím, nejsem nic moc,“ povzdychla jsem si potichu. Bylo mi jasné, že takové božské stvoření jako je on, se nebude chtít na veřejnosti ukazovat s někým, jako jsem já.

,,Co to povídáš?“ Prstem mi zvedl hlavu, abych se mu podívala do očí. ,,Jsi mnohem víc Bello. Jsi to nejlepší co mě za celý život potkalo a proto mám strach, abych ti nějak neublížil.“ Sklesle sklopil hlavu a já pomalu dosedla na postel a stáhla si ho vedle sebe.

,,Jak bys mi mohl ublížit?“

,,Už teď to co tady poslední dny děláme je moc nebezpečné.“

,,Nerozumím ti,“ řekla jsem mu po pravdě.

,,V to doufám. Jen abys věděla, nechci tě ztratit, ale zároveň nevím, jestli to co děláme je správné. Vím, že to ode mě může být opovážlivé, ale mohla bys mi dát trošku času?“

,,Pokud to nebude rok.“ Pokusila jsem se to obrátit v žert, protože už mě ubíjel jeho zdrchaný obličej.

,,To ti můžu slíbit. Pokusím se to protahovat co nejkratší dobu.“ Vykouzlil slabý úsměv a já se začala zavrtávat do deky.

,,Už chceš spát?“ zeptal se a loupl po mě pohledem.

,,Ještě ne,“ odpověděla jsem a chytla ho za ruku. Natáhl se vedle mě a udělal něco co nikdy předtím. Propletl naše ruce a pak mě palcem hladil na hřbetě ruky.

Přetočila jsem se na bok a víc se k němu zády přitiskla. On přehodil naše ruce přese mě, ale nechával je spletené. Jeho ruka mě příjemně chladila. Ve vzduchu bylo ticho ale ne takové to nepříjemné. Nikdo z nás nemluvil jako bychom nechtěli zkazit tuto chvíli.

Když jsem zívla, pustil mojí ruku a víc mě přikryl. Chtěl vstát a odejít na svou postel.

EDWARD

Když Bella zívla, chtěl jsem jí nechat trochu prostoru. Pomalu jsem vstával, ale ona se prudce otočila a chytila mě za ruku.

,,Ty někam jdeš?“ zeptala se roztomile.

,,Říkal jsem si, že když zítra bude ten perný den plný balení, budeš se chtít dobře vyspat.“ Úsměv jsem jí opětoval a její očka se rozzářila.

,,Hm, dobrá dedukce ale na něco jsi zapomněl.“

,,Na co?“

,,Abych se dobře vyspala, nezbytně k tomu potřebuju jednu důležitou osobu.“ Andělsky se na mě usmála a přitáhla si mě blíž, aby mě mohla políbit. V polibku mě znovu stahovala, až jsem ležel vedle ní.

,,Vyhrálas,“ zamručel jsem jí do kůže na krku a přitáhnul si jí k sobě. Spokojeně se mi uvelebila v náručí a zhluboka se nadechla.

,,Dobrou noc můj soukromý plyšáčku,“ zažertovala a chytla mě za ruku.

,,Dobrou princezno,“ neodpustil jsem si a políbil jí za krk. Pod tím letmým dotykem se zachvěla a víc mi stiskla ruku.

Začal jsem jí broukat melodii pro mě zatím neznámé skladby a ona během pěti minut usnula.

Někdy kolem půlnoci začal někdo škrábat na okno. Podle myšlenek jsem poznal, že je to Emmett.

,,Kušuj,“ sykl jsem potichu, protože jsem nechtěl, aby probudil Bellu.

,,Tak pojď ven,“ řekl mi na oplátku. Ač nerad jsem se vymotal z Bellina objetí a došel jsem ke dveřím. Věděl jsem, že když to neudělám tak Emmett nepřestane s tím otravným zvukem. Co nejtišeji jak jen to šlo, jsem otevřel dveře. Emmett už na mě čekal před chatou.

,,Pojď s námi na poslední horský lov,“ vykřikl Emm nadšeně.

,,Na lovu jsem byl včera, dneska hlad nemám.“ Otočil jsem se, že znovu zalezu do chatky, ale Emmett mě chytil za ruku.

,,Ale no tak Edí máš ještě zítřek, abys mohl být s Bellou. K čemu ti je to teď, vždyť stejně spí.“

,,A?“ Emmett na mě nechápavě kouknul.

,,Ten je v tom až po uši,“ postěžoval si právě přicházejícímu Jasperovi.

,,Tak už ho nech Emmette. Stejně s námi nepůjde.“ Zasmál se na mě a hlavou pokynul, abych se vrátil do chajdy. Vděčně jsem se na něj podíval a zaplul tam, kde jsem chtěl být v tuto chvíli nejvíc. Otevřel jsem dveře a podíval se na ní. Vlasy měla rozhozené na polštáři, jedna noha jí trošku vykukovala zpod peřiny a na tváři měla náznak úsměvu, který se rozšiřoval do čím dál tím většího.

,,Ne Edwarde počkej, pusť mě, to strašně lechtá.“ Smála se ze sna a mě hřálo u mého mrtvého srdce – už zase. Zdálo se jí o mně a mně se na tváři usadil úsměv.

Pomalu jsem přešel k posteli a lehl si vedle ní. Jakoby vycítila, že jsem tam překulila se a lehla si na mě. Úplně automaticky jsem jí začal hladit ve vlasech. Vdechoval jsem její květinovou vůní, kterou byla naplněná celá chata. V tu chvíli mě napadlo, že už mě její krev neláká tak jako když jsem se s ní viděl poprvé. Tohle zjištění bylo pro mě úžasné a už jsem z části věděl jak se ve Forks rozhodnu.

Bella se mi zavrtěla na prsou a já jí lépe přikryl, protože ze sebe tím pohybem shodila deku.

,,Ahoj,“ pozdravila mě a zamžourala očima, když se ráno probudila. Zvedla se na loktu a vtiskla mi polibek.

,,Hm,“ zašeptal jsem jí do vlasů.

,,Škoda,“ řekla zničehonic. ,,Dneska jsme tu poslední den,“ vzdychla a pomalu se zvedla.

,,Já myslím, že mi to rozhodování nebude trvat nějak moc dlouho.“ Vstal jsem z postele a došel ke skříni. Bell mi přišla nějak zmatená. Přecházela po chatce sem a tam a něco hledala. Během přecházení ze sebe shodila moje triko a došla mi ho vrátit. Pohled mi padl na její obnažený dekolt. Už chtěla ode mě zase odejít, ale já ji chytil za ruku a natočil si jí na sebe. Bella se nejdřív trošku vyděsila ale, když pochopila, proč jsem to udělal, sama se automaticky postavila na špičky a spojila naše rty.

Hladil jsem jí po zádech a všude kam jsem dosáhl i ona nezůstávala pozadu. Oba jsme cítili, že se musíme nějak rozloučit, dokud nevyslovím svoje rozhodnutí. Bella zkoumala můj obličej ve snaze zapamatovat si každou jeho část a já dělal to samé. Když už jí začal docházet dech, přesunul jsem se na její krk. Zaklonila hlavu a prsty mi zajela do vlasů. Jemně se mi v nich přehrabovala. Ten pocit byl úžasný, lehce jsem vzdychnul a ona otevřela oči. Široce se na mě usmála, nejspíš byla ráda, že i ona mě může přivést k takové slasti. Chvilku jsme si koukali do očí a pak jsem znovu sklonil hlavu, abych jí mohl políbit.

Dokázali bychom tam stát klidně další hodinu, kdyby nás nevyrušilo zaklepání.

Předchozí

Shrnutí

Další

Autor: Tempy (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Hate is passing 21: