Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hate is passing 17

16.12.2009 (19:45) • Tempy • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 4407×

EDWARD

Ona mě vážně zabije. Problesklo mi hlavou, když se Bella během noci zavrtěla a vytáhla svou nohu ven a přehodila jí přes spacák. Pohledem jsem jel od palce její pravé nohy nahoru přes koleno a stehno až jsem se dostal do místa, kde jí těsně pod zadečkem končil lem košilky. Hypnotizoval jsem to místo a byl jsem rád, že ona spí.

Když se jí znovu podařilo nějak se zabalit do deky, vyšel jsem ven, nadýchat se čerstvého vzduchu. Uvědomil jsem si, že ačkoliv je vůně její krve pořád silná, už jí dokážu nějak vzdorovat.

,,Ale Alice řekneš mu to ráno.“ Uslyšel jsem, jak se Jasper vzteká, když se otevřely dveře vedlejší chatky a z nich vyplula má drobná sestřička.

,,Neboj Jazzi bude to jen chvilka a já z toho mám takovou radost,“ odpověděla a zamávala mi.

,,O co jde?“ zeptal jsem se, když se ke mně konečně dostala, protože jí Jasper nechtěl pustit.

,,Jsem tak šťastná, že ses tak rozhodl.“ Zářila jak celé hvězdné nebe a já na ní nechápavě koukal.

,,A jak?“ ptal jsem se opatrně, protože jsem jí nemohl nic vyčíst z mysli. Muselo to být něco velkého, protože úpěnlivě přemýšlela nad dalšími nákupy, na které chtěla přibrat Bellu.

,,Myslím Edwarde, že ses správně rozhodl ohledně Belly,“ vypálila šťastně a skočila mi kolem krku.

,,Stejně z toho mám strach Alice.“

,,Neboj, já tě ohlídám, ačkoliv myslím, že už nebudu muset. Vedle ní se ovládáš naprosto dokonale, myslím, že nehrozí žádné nebezpečí alespoň z tvojí strany ne.“ Pomyslela na Kyla a já němě kývnul.

,,Neboj se Alice, nedovolím, aby jí něco udělal. Někam jí pozvu, až se vrátíme zpět do Forks,“ řekl jsem nakonec a Alice se šťastně usmála, což přimělo k úsměvu i mě.

Zbytek noci jsem bloumal po lese. Přemýšlel jsem nad Bellou nade mnou a dokonce i nad námi. Měl jsem divný pocit. Bál jsem se, že mě odmítne a vůbec bych jí to neměl za zlé potom, co jsem vyváděl. Teď se sice náš vztah zlepšil, ale nevím, jak to bude vypadat.

Ráno jsem šel na snídani společně s Bellou. Znovu mě uchvátil pohled na ní, když vylezla z postele a ona si to náležitě užívala.

Po snídani jsme měli speciální schůzku ohledně nové organizace pobytu zde.

,,Bohužel budeme muset odjet už v pátek.“ Oznámil nám pan Banner. ,,Jak víme, všichni už máte svoje projekty skoro hotové. K dřívějšímu odjezdu nás nutí nadcházející počasí. Vyhlásili silné bouřky, takže je možné, že se řeka rozvodní a mohla by zaplavit celý kemp.“

Po tomto proslovu nás nechal jít dodělávat projekty. Byl jsem celkem šťastný, aspoň budeme ve Forks dřív a já budu moc Bellu někam pozvat.

,,Tak co máme na seznamu dneska?“ ptala se mě Bella, když jsme dorazili na chatku.

,,Vzhledem k tomu, že se máme vracet dřív a dneska je středa, viděl bych to na prozkoumání lesa.“

,,A ty mě tam pustíš?“ zeptala se.

,,Jo ale musíš mi slíbit, že budeš koukat, kam šlapeš.“

BELLA

Spokojeně jsem si to mašírovala do společenské místnosti. Ráno bylo stejné jako večer – Edward ze mě nemohl spustit oči a já nechápala, jak takový kousek oblečení může něco takového zařídit.

,,Bohužel budeme muset odjet už v pátek. Jak víme, všichni už máte svoje projekty skoro hotové. K dřívějšímu odjezdu nás nutí nadcházející počasí. Vyhlásili silné bouřky, takže je možné, že se řeka rozvodní a mohla by zaplavit celý kemp.“ Ohlásil nám pan Banner. Bylo mi to docela líto, zvlášť když jsme se teď s Edwardem k sobě chovali celkem hezky.

Došli jsme do chatky a já se zeptala Edwarda co má v plánu.

,,Tak co máme na seznamu dneska?“

,,Vzhledem k tomu, že se máme vracet dřív a dneska je středa, viděl bych to na prozkoumání lesa.“

,,A ty mě tam pustíš?“ zeptala jsem se, protože po incidentu ,,Má pochroumaná ruka“ mě tam nechtěl pustit.

,,Jo ale musíš mi slíbit, že budeš koukat, kam šlapeš.“ Usmál se na mě takovým kouzelným pokřiveným úsměvem. Nikdy se na mě takhle neusmál. Jeho úsměv mě k němu připoutal a tak jsem se na něj na oplátku taky usmála.

V lese mě Edward nechal na kraji.

,,Chvilku tu počkej maximálně deset minut. Hloub v lese je jeden strom, od kterého potřebujeme listy, ale ta cesta je hrozně strnitá.“ Naklonil se ke mně blíž a jeho dech mi ovanul obličej. ,,Nechci, aby se ti něco stalo, tak nikam nechoď. Budu hned zpátky,“ křiknu přes rameno a zmizel neznámo kde.

Bloumala jsem po kraji lesa, a aniž bych si to uvědomovala, moje nohy mě vedly hloub. Najednou se za mnou ozvalo prasknutí. Rychle jsem se otočila, ale nic tam nebylo.

,,Edwarde?“ zeptala jsem se. ,,To vážně není vtipné.“

,,Ne to není,“ odpověděl mi hlas a zpoza stromu vyšel Kyle.

,,Kyle co tady děláš?“ vyštěkla jsem na něj.

,,Viděl jsem, že jdete do lesa a že jsi zůstala na kraji. K mému štěstí jsi neposlechla toho pitomce a vyrazila jsi na vlastní pěst někam dál.“ Slizce se usmál a začal se ke mně přibližovat.

,,Co po mně krucinál chceš?“

,,Ty moc dobře víš, co chci.“ Už byl skoro u mě a já začala couvat. Na mysl mi padlo jediné jméno.

,,Edwarde!“ zařvala jsem z plna hrdla, ačkoliv jsem věděla, že mě neuslyší.

,,Moc dobře víš, že ti tohle řvaní k ničemu není,“ řekl Kyle a znovu udělal další krok. ,,Dám ti na výběr. Když se mnou půjdeš na rande, nechám tě na pokoji.“

,,Nikdy s tebou nikam nepůjdu, ty jeden parchante!“ zařvala jsem na něj.

,,Tohle ale nebyla ta odpověď, co jsem chtěl slyšet.“

,,To ale není můj problém,“ odpověděla jsem a znovu udělala krok dozadu. Narazila jsem do něčeho tvrdého tak tohle je můj konec. Pohledem jsem sledovala Kyla, který ve stejném okamžiku co jsem se zastavila, on couvnul. Kolem pasu se mi obmotala silná ruka a já se mohla podívat do rozzuřené tváře Edwarda Cullena.

,,Vypadni!“ zařval na Kyla a ten začal couvat. ,,Vypadni nebo tě zabiju!“ Po téhle větě se Kyle otočil a dal se na útěk.

,,Díky,“ řekla jsem a víc se k němu přitiskla. Všimnul si toho, o co se snažím a sám si mě víc přitáhl k tělu.

,,Jsi v pořádku?“ zeptal se.

,,Hm,“ odpověděla jsem mu.

,,Měli bychom to někomu říct.“

,,Ne, Edwarde. Bude to v pořádku, po tomhle musel pochopit, že nemám zájem.“ Pomalu jsme vyšli z lesa.

,,Co jsi vůbec dělala tak daleko?“ ptal se a pozoroval mě zkoumavým pohledem.

,,Našla jsem list.“ Odpověděla jsem mu jednoduše.

,,Tak mi ho ukaž.“

,,Myslím, že ne.“ Usmála jsem se na něj. Obtočil kolem mě i druhou ruku a stáhnul mě na sebe. Sklonil hlavu a opřel si ji o mé rameno.

,,Tak ty mi ho neukážeš?“

,,Ne,“ řekla jsem a vyvlíkla jsem se z jeho objetí. Dala jsem se na úprk k chatce, ale bylo mi to k ničemu, protože mě dohnal.

EDWARD

Běžel jsem co nejrychleji, abych se mohl co nejdřív vrátit. Doufal jsem, že si Bella během těch deseti minut co jsem jí tam nechal, nic neudělá.

Doběhl jsem ke stromu a naškubal pár listů, pak jsem to otočil, že poběžím zpátky, když jsem uslyšel Bellin vyděšený křik.

,,Edwarde!“ Vydal jsem se na místo, odkud se ozval.

,,To ale není můj problém,“ uslyšel jsem, když jsem byl už skoro u cíle. Šel jsem k Belle a ona couvala dozadu předtím debilem Kylem. Udělala další krok a narazila do mě. Podíval jsem se na Kyla a ten pod mým pohledem couvnul. Obmotal jsem Belle kolem pasu ruku a ona se na mě otočila.

,,Vypadni!“ zařval jsem na Kyla a ten začal couvat. ,,Vypadni nebo tě zabiju!“ Po téhle větě se Kyle otočil a dal se na útěk.

,,Díky,“ řekla a snažila se ke mně víc přitisknout a tak jsem si jí přitáhl blíž k tělu.

,,Jsi v pořádku?“ zeptal jsem se.

,,Hm,“ odpověděla.

,,Měli bychom to někomu říct.“ Řekl jsem.

,,Ne Edwarde. Bude to v pořádku, po tomhle musel pochopit, že nemám zájem.“ Rozhodl jsem se, to teď neřešit nechtěl jsem jí přemlouvat. Budu jí víc hlídat, a jestli ten hajzl ještě něco zkusí, tak ho vážně zabiju. Pomalu jsme vyšli z lesa.

,,Co jsi vůbec dělala tak daleko?“ zeptal jsem se a snažil se vyčíst odpověď z její tváře.

,,Našla jsem list.“ Odpověděla mi.

,,Tak mi ho ukaž.“

,,Myslím, že ne.“ Usmála se. Chytil jsem jí kolem pasu i druhou rukou a přitáhl si jí na sebe. Sklonil jsem hlavu a položil jí na její rameno.

,,Tak ty mi ho neukážeš?“

,,Ne,“ řekla a vykroutila se z mého objetí. Začala běžet směrem k chatce, ale já jí stejně dohonil.

Předchozí

Shrnutí

Další

Autor: Tempy (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Hate is passing 17: