Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Happiness is like a dandelion, just a slight breeze and fly away away! 39. kapitolka


Happiness is like a dandelion, just a slight breeze and fly away away! 39. kapitolkaTrochu akce...

Sejde z očí, sejde z mysli, vyjde ze srdce?

 

„Ale já nemůžu. To jste se všichni zbláznili? Ona to dělá kvůli tomu, aby mohla projít uličkou a vy mi teď řeknete, ať se s ní rozejdu, že je to pro ni nejlepší? Co sem jí udělal? Nic! Proč mě i jí trestat?“ křičel jsem na svojí rodinu. Bella dělá neuvěřitelné pokroky, už se postavila. Stála, pokoušela se chodit.

„Viděl jsi to sám. Sejně jako já. Oni ji najdou,“ říkala Alice a znovu mi přehrávala tu vizi. Kolem dokola a stále. Jen se mi na ní něco nezdálo, jeden malý detail… konec vize.

„Jestli se rozhodli ji najít, pak si ji najdou, i když bude sama,“ křičel jsem. Neměl jsem nervy na to nechat si ničit život. V tom se mi rozdrnčel telefon – Bella.

„Ano, Bells? Co potřebuješ? Není nejvhodnější doba,“ řekl jsem odměřen do telefonu.

„Je fajn, že nejsi zrovna do zlata vyspaný, protože ani já ne. Včera se tady u mě stavila nějaká Tanya,“ oči se mi zkalily do havraního peří. „Já jsem věděla, že lžeš, když jsi tvrdil, že ti to nevadí, ale mohl jsi mi to říct sám. Však ono se po právu říká: ,Sejde z očí, sejde z mysli', ale netušila jsem, že ti k tomu bude stačit pár měsíců. Nechápu, jak jsem si mohla myslet, že ti budu dost dobrá. Chápu to, jen za mnou už zítra nejezdi, nestojím o to.“

„Počkej, cože?“ Neodpověděla, zavěsila. „To si ze mě děláte prdel, ne? Tohle nemohl udělat nikdo, koho považuju za rodinu.“

„Edwarde, synu…“ začal Carlisle.

„Ne, já to nebudu chápat a mlčte už všichni.“ Vyběhl jsem z domu a směr byl jasný. S tímto hněvem, lítostí a láskou bych tam mohl být s extrémně rychlým časem.

Srážel jsem stromy, všechno, co mi stálo v cestě, a věděl jsem, že mě nedoženou. Pak, když jsem byl už blízko mému cíli, tak jsem ucítil pach upíra, který jsem znal. Vedl do rehabilitačního centra… Až teď mi to došlo. Ne Alice, ale Volturiovi. Donutili ji, mojí Bellu, aby mi to řekla, protože věděli, že přijdu - a oni chtějí mě.

Doběhl jsem na recepci, kde mi řekli, že je Bella u sebe a že má návštěvu. To už jsem ale běžel po schodech do patra. Když jsem doběhl ke dveřím jejího pokoje, byly otevřené, pokoj prázdný, na stolečku medailonek a u něj vzkaz: „My věděli, že přijdeš. Budeš nás sledovat? Nebo ji necháš zemřít?“ Zvedl jsem vzkaz a vypadla z něho fotografie z polaroidu. Byla na ní omráčená a uslzená Bella v náručí Felixe. Jedním silnějším pohybem by ji dokázal zabít.

Vytočilo mě to. Medailonek jsem schoval do kapsy a nezdržoval se cestou hotelem. Vyskočil jsem z okna a vběhl do lesa, kde jsem ucítil stopu. Matou mě, ale já se nedám. Nebudou daleko, cesta je cítit silně. Začal jsem hledat Felixovy myšlenky. Však já ji najdu a už ji nikdy nedám.

Povedlo se. Byly matné, ale slyšel jsem, jak se v duchu modlí, aby to zabralo. Vyběhl jsem jeho směrem a hledal. Zmátli mě, ale zapomněli… Běžel jsem rychle a Bellina vůně nabírala na síle. Co mají za plán? Jen mě vytočit nebo co?

Doběhl jsem na louku, v jejímž středu ležela ona. Volturiův pach směřoval k oceánu. Tohle není jejich poslední návštěva. Doběhl jsem k ní. Nebyla při vědomí a na ruce měla jasný otisk rubů, tekla z něj krev, ale Bella se nezmítala v křečích, klidně ležela. Srdce jí bylo klidně a dýchala. To byla známka toho, že jed vysál. Nechal tu jen vzkaz. Vzkaz, že ji může zabít a já mu nezabráním. Utrhl jsem kus své košile a obvázal jí ránu.

Nadzvedl jsem její záda a pokusil se o její probuzení, povedlo se. Zlehka se jí zachvěla víčka a vykřikla.

„Ššš, Bell, už ti neublíží,“ řekl jsem a sevřel ji v objetí. Začala plakat, třásla se celá a nejen vzlyky.

„Promiň, promiň,“ opakovala stále dokola. Stáhl jsem si ji do klína a nepouštěl ji. Pokrčila nohy a schovala se u mě.

„Nikdy bych to neudělal. Nikdy! Ty jsi moje všechno. Miluju tě a nikdy tě neopustím, ať se stane cokoliv,“ řekl jsem a políbil ji do vlasů. Vzhlédla a setřela si slzy.

„Nikdy?“ zeptala se nevěřícně a políbila mě.

„Nikdy! Jsi pro mě až moc dobrá, abych tě nechal jít,“ odpověděl jsem a zvedl ji do náruče, „zavři oči.“

„Proč?“ zeptala se zmateně a já se usmál.

„Jsme někde v lese a já jsem celou dobu běžel, auto tu nikde nemám.“ Kývla a zavřela oči. Vyběhl jsem neúplně plnou rychlostí a doběhl na kraj lesa před rehabilitačním centrem.

„Děkuju, Edwarde,“ řekla a políbila mě na tvář. Celá se chvěla. Položil jsem ji na zem a dal jí svojí mikinu. Znovu mě objala kolem krku a čekala, co se bude dít. Hleděl jsem na ni a ostatními smysly pročesával okolí.

„Co když se vrátí?“ vyslovila a mně přejel mráz po zádech a polil mě studený pot.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Happiness is like a dandelion, just a slight breeze and fly away away! 39. kapitolka:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!